Rejvízské výhledy
Říká se, že kdo jednou navštíví Rejvíz, touží dostat se sem znovu a po druhé návštěvě už by tu nejraději zůstal. Něco pravdy na tom bude. Když jsme tu byli před lety, podnikli jsme ze spodního okraje obce výlet na zříceninu Koberštejna, a poté nás žlutá značka zavedla ke vstupu do NPR Rejvíz a Velkému Mechovému jezírku. Tehdy bohužel panovalo příliš krásné počasí a místní slať s okolním lesem nenavozovala tu správnou tísnivou atmosféru „kousku Šumavy“ vloženého do jesenických hor, jak bývá Rejvízsko dle fajnšmekrů někdy označováno...
Všemu ale bylo jinak na naší nedávné dovolence, kdy jsme druhý den kvůli deštivému počasí vyjeli pouze na dvouhodinovou procházku po půvabné horské obci, rozkládající se na vysoké náhorní planině. Procházka to sice byla krátká, ale moc krásná... a navíc jsme se zrovna trefili do dešťového „okénka“, kdy směrem shora zrovna žádná voda nepadala. Co to dím – vždyť ony byly okolní travnaté pláně chvílemi dokonce osvíceny i slunečními paprsky!
Tentokrát jsme kvůli blátu návštěvu Národní přírodní rezervace Rejvíz vynechali a namísto toho si prošli rozkošnou dědinku od jejího horního konce až po ten spodní. Díky stylové „sudetské“ výstavbě obce připomínalo naše putování procházku skanzenem, no a protože Rejvíz v podstatě tvoří jen zástavba okolo hlavní silnice, bylo nám místy umožněno pohlédnout i daleko za jeho humna.
Na severní straně obec nad pastvinami ohraničuje hvozd přináležící Orlímu vrchu (774 m), ale těsně na jeho okraji se nachází ekofarma a při stoupání k ní se nám na vlastní Rejvíz i širé okolí rozevřel nejvyšší místní výšinný výhled. Želbohu směrem na jih a na pásmo Medvědské hornatiny omezený vypařujícími se vodními párami z lesů. Vrchol Orlíku (1204 m) sice tonul v mlhovině, ale dobře byly vidět pastviny táhnoucí se až po hranici NPR Rejvíz a také pásma kopců, tvořících za ní jakýsi střední horský val. Z něj vlevo vystupovala vyvýšenina Zámeckého vrchu (934 m) s pozůstatky středověkého hradu a zajímavými horolezeckými skálami.
Tady bych chtěl podotknout, že směrem k severu a jihu se očím návštěvníků dosud otvírá panoráma nádherné a nijak nenarušené přírody, což bohužel na zbylých dvou světových stranách už neplatí.
Pohled k východu je mnohem smutnější, protože od Zámeckého pahorku (868 m) s Lurdskou jeskyní naše zraky namísto pohledu na hvozd šokuje pásmo nesmírně rozlehlých holin, které tu vznikly po likvidaci kůrovce.
To samé částečně platí i o západním okolí Rejvízu, z něhož je rovněž vidět stráň obnažená těžbou, která odkryla vysokou skalní hradbu pod Bleskovcem (871 m).
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Zlaté Hory
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Rejvízské výhledy
