Rokole - půvabné Mariánské poutní místo se zázračným pramenem a zvláštní energií

Půvabné, možná i trochu tajemné poutní místo se zázračnou studánkou, křížovou cestou, kaplí, kostelem a Loretou.

Původ poutního místa Rokole sahá do dávné minulosti. Alespoň lze tak usuzovat z názvu, z prastarého tvaru slova „rokle“. Pro mnohé je to především studánka se zázračnou vodou a tak se není, co divit, že se k ní vztahují legendy. Podle jedné z nich do zalesněné rokle zabloudila malá dívenka, která se ve velké tísni a úzkosti obrátila o pomoc k Matce Boží, která ji následně vyvedla z lesa ven. V místě zjevení vytryskl pramen a vznikla tu studánka se zázračnou vodou.

Nad studánkou byla nejprve postavena dřevěná kaplička a také k ní se váže legenda. Jednoho dne přišel k rokolské studánce pan nadlesní z nedalekého Nového Hrádku a přemýšlel o svém slepém synovi. Když prosil o Boží pomoc, uviděl letět slepého ptáka, který spadl do vody. Záhy však vyletěl, usadil se na strom a zazpíval radostnou píseň, jelikož začal vidět. Nadlesní to pochopil jako pokyn shůry a spěchal domů. S manželkou odvedli pak slepého synáčka ke studánce, kde jej umyli, a synovi se vrátil zrak.

Jako poděkování nechal pan nadlesní u studánky postavit dřevěnou kapličku a do ní pověsil obraz Panny Marie. Brzy se to rozneslo po kraji a začali sem putovat lidé, z nichž mnozí zde vyléčili neduhu a nalezli ztracené zdraví. Dřevěná kaplička byla v roce 1859 nahrazena zděnou a posvěcena na svátek Nanebevzetí Panny Marie. O rok později byl do nové kapličky zavěšen milostný obraz Panny Marie Královny s Ježíškem na klíně, známý pak jako Panna Maria Rokolská. Autorem je malíř Klemens z Hradce Králové.

V roce 1871 bylo vydáno povolení před kapličkou umístit kamenný sloup se zasklenou soškou Bohorodičky a od té doby se zde začaly konat známé poutě. Roku 1884 je toto poutní místo již hojně navštěvované a známé nejenom doma, ale i v zahraničí. Jedním z důvodů je určitě i to, že studánka nevysychá ani v období největšího sucha. Pro vodu k ní chodí i dnes lidé z širokého okolí.

Další stavbou, která zde přibyla na tomto půvabném místě, je pseudogotický kostel zasvěcený Panně Marii Rokolské. Nechal ho postavit v roce 1930 továrník František Přibyl z Nového Města nad Metují na svém pozemku. Dokončení se však protáhlo a poté přišla světová válka a tak byl kostel vysvěcen až 19. srpna 1945. Na hlavní oltář v presbytáři zhotovil novoměstský sochař Josef Marek sochu Panny Marie podle obrazu z kaple.

Napravo od kostela stojí dřevěná stavba, která je poutníky nazývána Loreta, i když se skutečným nazaretským domkem Panny Marie nemá nic společného. Zdejší stavba je vlastně jakýsi Ochoz vepředu otevřený, kde visí obrazy sedmi bolestí Panny Marie v podání lidového umělce. První bolest vyjadřuje obětování malého Ježíška v chrámě, druhá souvisí s útěkem svaté Rodiny do Egypta, třetí bolestí je ztráta dvanáctiletého Ježíše a jeho hledání. Čtvrtá bolest odpovídá čtvrtému zastavení na křížové cestě, kdy Panna Maria potkává svého vlastního, jediného Syna, jak jej vedou jako zločince křížovou cestou k popravě. Pátá bolest se pak rovná dvanáctému zastavení křížové cesty. Panna Maria stojí pod Ježíšovým křížem spolu se svatým apoštolem a evangelistou Janem. Šestou bolestí Panny Marie je jako u třináctého zastavení křížové cesty Pieta, kdy Ježíšovo mrtvé tělo snímají s kříže a kladou je Matce Boží na klín. Poslední, sedmou bolestí Panny Marie je Pohřeb Páně jako u čtrnáctého zastavení křížové cesty.

Rokolská kaplička se od srpna 1939 stala kolébkou a centrem schönstattského hnutí v Čechách a mladí čeští bohoslovci a kněží, kteří poznali toto mezinárodní hnutí a jeho zakladatele P. Josefa Kentenicha, zde našli svůj duchovní domov. Schönstatt je poutní místo v městečku Vallendar u Koblence v Německu. Režim tomu hnutí nějak obzvlášť nepřál a tak první originální svatyňka v Čechách, přesná kopie původní kapličky v Schönstattu, byla postavena a posvěcena až 19. července 1997 jako 143. schönstattská kaplička na světě.

Jako u mnohých dalších poutních míst, také zde byla v lese přes silnici postavena roku 1874 křížová cesta. Nevysoké kamenné sloupce s litinovými reliéfy, bíle natřenými se zlatými svatozářemi. Ale zpět přes silnici, kde se nachází obdoba křížové cesty. Nese název „Cesta manželů“ a je to krátká cesta s patnácti zastávkami. Má za úkol přivést manžele k zamyšlení nad životem, jejich manželstvím a vztahem k sobě i k druhým. Jednotlivá zastavení jsou zdobená pěknými dřevěnými plastikami a texty k přemýšlení. Je to průřez části lidského života od seznámení se s partnerem, svatbu, narození dětí, jejich výchovou i odchodem z domova, soužití s rodiči, až k vlastnímu stárnutí.

Poutní místo Rokole se nachází na samotě v podhůří Orlických hor. Do Náchoda je to 9 km, Do Nového Města nad Metují 6 km. Rokole patří do obce Bohdašín a poutní místo spadá pod farnost Slavoňov v královéhradecké diecézi. Hlavní pouť se zde koná v neděli po 8. září (narození Panny Marie), mše svaté se slouží každou neděli od 15 hodin, od listopadu do konce února pouze 1. neděli v měsíci a v lednu pouze na Nový rok taktéž od 15 hodin.

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/