Rotunda nalezení sv. Kříže - nejstarší románská rotunda v Praze

V centru Starého Města, na rohu ulic Konviktské a Karoliny Světlé, se nachází jedna zajímavá stavba. Rotunda sv. Kříže Menšího je nejstarší pražskou románskou rotundou. První písemná zmínka o ní, jako o farním kostele, pochází z roku 1365, ale vybudována mohla být již ke konci 11. století. Někde v těchto místech totiž vedla stará obchodní cesta od Vyšehradu k přechodu přes řeku Vltavu a dále. Ve svých počátcích mohla také rotunda fungovat jako soukromá svatyně některého z panských dvorců na Starém Městě, ale to jsou samozřejmě jenom úvahy. Při určování stáří se také vychází z toho, že rotunda je vystavěna z drobných opukových kvádříků řazených v řádcích. Z větších kvádrů se totiž stavělo zhruba až od 12. století. Stáří budov lze většinou upřesňovat při provedených rekonstrukcích a průzkumech. V tomto případě byly při jedné z oprav objeveny pod dlažbou zbytky původní cihelné podlahy a zlomky náhrobků datované do 13. století. Dále byly také v apsidě a lodi nalezeny zazděné keramické nádoby, natočené hrdlem do vnitřního prostoru, které měly patrně zlepšovat její akustiku. Při úpravě okolí byl nalezen dokonce denár knížete Jaromíra z roku 1012.

Románská rotunda sv. Kříže mohla své jméno získat podle toho, že byla ve své době postavena v údajném magickém středu urbanistického kříže staré Prahy. Jedna osa tohoto kříže spojuje Chrám sv. Víta s rotundou sv. Longina u kostela sv. Štěpána na Novém městě. Kolmo na ni se na přímce nachází kostel sv. Klimenta na Starém Městě a dnes již zbouraný kostel sv. Filipa a Jakuba na Arbesově náměstí. V obou případech je vzdálenost dvojic kostelů přibližně stejná, to znamená, že ramena kříže jsou dlouhá 2400 metrů. Na ose spojující sv. Víta a sv. Longina vychází Slunce o letním slunovratu.

Další z možných vysvětlení pojmenování rotundy se nachází v pověsti, podle které býval na tomto místě rybník. Kdysi do něho byla vhozena dívka přivázaná na kříž, jelikož proti vůli rodičů přijala křesťanství. Následujícího rána stál na hladině rybníka kříž i s mrtvou dívkou. Lidé to pochopili jako boží znamení a dívku křesťansky pohřbili, rybník vypustili a zasypali. Na jeho místě postavili kostelík, do něhož umístili onen dřevěný kříž. Při opravě rotundy byl údajně opravdu v základech nalezen ztrouchnivělý dřevěný kříž. Ale doloženo to není.

Poblíž rotundy stávala také fara, která však zanikla v 15. století v období husitství. Taktéž se v minulosti nacházel v blízkosti kaple hřbitov. Po bitvě na Bílé hoře, připadla rotunda roku 1625 řádu dominikánů z nedalekého kláštera u sv. Jiljí. Ve století následujícím, za vlády Josef II. byla kaple v rámci reforem roku 1784 zrušena a stala se soukromým skladištěm. V roce 1860 se dokonce uvažovalo o jejím zbourání kvůli výstavbě nového domu. Naštěstí si již v té době někteří lidé uvědomili její historickou hodnotu a tak se podařilo rotundu zachránit. A ne jenom to, městská rada dokonce tuto vzácnou stavbu odkoupila ze soukromého vlastnictví. Architekt Ignác Ullmann provedl zdarma obnovu jejího exteriéru včetně návrhu nového malého oltáře, jehož malby následně provedl Jan Popelík. Zajímavou představu o obnově interiéru rotundy vymyslel a namaloval Josef Mánes. Myšlenka však zůstala pouze naobraze, jelikož nebyla nikdy realizována. Další z jeho nápadů se ale již podařilo uskutečnit. Novorománská kovová mříž, která odděluje parčík u rotundy od ulice, byla vyrobena ozdobná s motivem české šípkové růže. Zbytky gotických nástěnných maleb včetně té nejvzácnější, gotické fresky „Klanění tří králů“ ze 14. století, opravil František Sequens. Novějšího data (1870) je obraz Zvěstování Páně od Petra Maixnera, který se nachází nad presbytářem.

Nevelká jednoduchá stavba, pečlivě vyzděná z drobných opukových kvádrů řazených v řádcích má okrouhlou loď, kterou doplňuje na východní straně půlkruhová apsida zdobená obloučkovým vlysem. Loď je zaklenuta kopulí, na vrchu s Lucernou se sdruženými okénky. Lucerna má nahoře pozlacený kříž s půlměsícem a osmicípou hvězdou. Krytina je keramická.

Dnes je rotunda farním kostelem Starokatolické církve (též Katolická církev podobojí v Čechách), konají se zde pravidelné bohoslužby. Rotunda je přístupná zájemcům od pondělí do pátku po telefonické dohodě nebo hodinu před bohoslužbou. Bližší informace je možné se dočíst na internetu: http://www.starokatolici.cz/. Rotunda svatého Kříže je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu.

Mnozí si při pohledu na fotografii rotundy určitě vybaví třídílný kriminální (mysteriózní) film z roku 2012 s názvem Ztracení brána, který natočil režisér Jiří Strach.

Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:

http://bubinga.blog.cz/ nebo na iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/