Rovensko pod Troskami - dřevěná zvonice

Dřevěná Zvonice v Rovensku pod Troskami a kostel sv. Václava byly naším cílem během dvou dovolených v Českém ráji. Auto jsme v obou případech zaparkovali přímo u kostela. Při první návštěvě byla naším hlavním cílem nejznámější zvonice se třemi unikátními zvony, obrácenými v klidu srdcem vzhůru.

Zvoní se v pouze v neděli a svátky v pravé poledne a my jsme dorazili z hradu Trosky o minutu později, přesto jsme čekali ještě 15 minut, než jsme si ve druhé skupině návštěvníků mohli užít unikátního a ohlušujícího zvonění. Zvonice je maličká, takže kvůli velkému zájmu turistů musí zvonit třeba i třikrát. Radost z prožitku nám nepokazila ani nepříjemná a pomalá paní, která nám prodala vstupenky, známku a dala razítko do památníku. Pak jsme již vystoupali po schodech na jakousi vyhlídkovou plošinu, ze které jsme pozorovali práci zvoníků. Ti uváděli obrácené zvony do pohybu šlapáním nohou a jejich souhra byla opravdu dokonalá.

Když zvonění skončilo, sešli jsme dolů a přečetli jsme si pár informací o zvonici, která pochází ze 17. století a nahradila dřívější kolegyni, která vyhořela za náboženských bouří třicetileté války roku 1629. Dozvěděli jsme se, že tehdy

ji nechal zapálit velitel vojska, protože zvony svolávaly lid ke shromážděním a bouřím a zdejší obyvatelé, většinou protestantského vyznání, se velmi urputně bránili rekatolizaci. Lid z Rovenska pod Troskami a okolí poté zahnal na ústup vojsko rejtarů, povolané na pomoc a ochranu jezuitům, kteří tu prováděli rekatolizační misie. Vzbouřený dav dostihl a v Libuni ukončil život hlavního původce násilí, neblaze proslulého jezuity Burnátia a jezuitského studenta Jana Rokytu. Další vojenská posila však vzbouřence rozehnala a vůdcové vzpoury byli popraveni.

Dále jsme zjistili, že v roce 1630 byla shořelá zvonice znovu vystavěna a pořízeny dva nové zvony, které ulil mistr zvonař Martin Schrötter z Hostinného nad Labem, přičemž třetí, nejmenší zvon byl pořízen v roce 1639. Dočetli jsme se, že tři zvony jsou pojmenované podle českých světců Jan Křtitel, Václav a Jiří. Všechny tři zvony jsou naladěny do trojzvuku. Naštěstí nebyly zvony za žádné z dalších válek rekvírovány na materiál pro výrobu děl, protože už tehdy byly považovány, díky jejich zavěšení, za unikátní.

Když jsme si historii celou přečetli, prohlédli jsme si zvonici na osmiboké podezdívce zvenku. Líbila se nám také šindelová střecha. Potom jsme odjeli na oběd do Tatobit, kde jsme se najedli a pak jsme museli vzít benzín, který nám již téměř došel.

Druhá návštěva Rovenska se odehrála o čtyři roky později, když jsme se z dovolené v Českém Ráji již vraceli domů. Auto jsme nechali u zvonice z, jelikož byla ale sobota, tak se nezvonilo. Svou pozornost jsme tedy obrátili na kostel sv.Václava, který jsme minule trochu opomenuli. Z jeho historie jsme se dozvěděli, že byl postaven v průběhu druhé poloviny 14. století zřejmě ve dvou fázích a tak nynější kostel měl svého dřevěného předchůdce, který byl poškozen za husitských a následných válek prošel a velkou opravou kolem roku 1563, kdy získal renesanční kruchtu, roku 1724 pak byla nově zaklenuta loď.

Dovnitř jsme však nešli, protože se uvnitř odehrávala nějaká akce. Neviděli jsme tak hlavní oltář v gotickém slohu z roku 1900 a oltářní obraz sv. Václava, který maloval Konstantin Bušek. Dále nám unikly čtyři postraní sochy a čtyři obrazy národních českých patronů a dva reliéfy slovanských apoštolů sv. Cyrila a Metoděje po stranách tabernákula. Našemu zraku unikla také cínová křtitelnice pod kazatelnou pochází z roku 1575, kterou daroval pan Zikmund Smiřický s Eliškou z Valdštejna.

U kazatelny visí starý obraz Panny Marie Klatovské z roku 1692, který jsme tak= neviděli, stejně jako v presbytáři velký obraz vzetí sv. Jana Nepomuckého do nebe, připisovaný Brandlovi, jenž pochází ze starého barokního oltáře, který byl odstraněn v roce 1900. Postranní barokní oltáře sv. Anny u kazatelny a Panny Marie Lurdské pocházejí asi z roku 1750 a ty jsme pochopitelně také nemohli vidět.

Kostel obklopuje bývalý hřbitov, jehož zeď kdysi plnila obrannou funkci a který jsme si krátce prohlédli. Shlédli jsme na něm několik empirových náhrobků a také pomníky obětí obou světových válek.

Pak jsme nasedli do auta a odjeli jsme do informačního centra, kde jsme si koupili jen pohled a získali razítko. Potom jsme zajeli na náměstí, kde jsme si prohlédli Radnici z roku 1803 a poté jsme Rovensko opustili a odjeli do Jičína na rozhlednu Milohlídka.

Zvonice je v sezoně přístupná, zvonění však probíhá pouze v neděli a svátky ve 12 hodin !!!

Vstupné a otevírací doba :

Zvonění přístupné návštěvníkům je vždy v sezonu každou neděli a státem uznávaný svátek ve 12 hodin .

Vstupné při prohlídce:

- dospělí: 40,-kč

- děti do 15 let: 20,-kč

V době zvonění:

- dospělí: 60,-kč

- děti do 15 let: 30,-kč

V zavírací době:

- dospělí: 60,-kč

- děti do 15 let: 30,-kč

Mimo otevírací dobu je vstupné dvojnásobné.

Dále použítí fotoaparátu: 10,- kč.

Použítí kamery: 20,-kč

Otevírací doba

Červen – Září

- pondělí: zavřeno

- úterý až sobota: 9.00 – 12.00, 13.00 – 17.00

- neděle a státní svátky: 12.00 – 16.00

Říjen – Květen

- pouze po telefonické objednávce tel. 731 104 630

Poslední prohlídka končí vždy 15min. před koncem zavírací doby.

Zvonění přístupné návštěvníkům je vždy v sezonu každou neděli a státem uznávaný svátek ve 12 hodin. Větším skupinám a zájezdům se doporučuje objednat se dopředu na tel. č. 731 104 630.

http://www.obracene-zvony.cz/