Rozcestí U křivé lípy

Tato místa v novohradeckých lesích byla takto pojmenována od staré památné lípy, která tu křivolace rostla (František Tichý ji popsal jako strom „hned od spodiny křivý a nahnutý“, jenž měl na kmenu sukovitý výrůstek s dvojicí větví, což mělo připomínat jelení hlavu s parohy) minimálně od počátku 17. století, což dokazuje i citace z knihy „Nový Hradec Králové 1930“ od Františka Pitaše: „Lesy u Nového Hradce jsou většinou jehličnaté, ačkoli se dnes dává přednost smíšenému porostu. Jsou zde vedle borovic, jedlí, smrků i modřínů též břízky, doubky, buky, habry, olše a j. V Černé stráni je t. zv. Křivá lípa (leč č. 97), 300letá. Černá stráň je jaksi nejhlubší v I. tř. bonitní a také na floru nejúrodnější částí hradeckých lesů. Jsou zde dosud zbytky bukového lesa dosti starého. Pod Černou strání bývala asi obora v díle, který se r. 1785 nazývá Ohradou starou. Též v lese u Zeleného sloupku byla bažantnice, jak svědčí dosud užívaný název jeho Bažantnice.“ Podobně hovoří Ludvík Domečka a František Ladislav Sál v knize „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“.

Od těch časů se stala svojí korunou dominující Křivá lípa, poprvé zmíněná v letech 1785-1786, známým orientačním bodem jak pro lesníky, tak pro návštěvníky městských lesů, jimž tu bylo ve 30. letech 20. století zřízeno značené rozcestí turistických cest. Ti všichni si postupem času k němu vytvořili až zvláštní stav, který vyvrcholil tím, že se již v 19. století objevila řada pověstí a legend, jež byly spojeny nejen s lípou samotnou, ale též s jejím širým okolím. Jedna z nich dokonce tvrdila to, že byla křivá od toho, že na ni byl během jedné z válek pověšen neposlušný voják, ale pod jeho hmotností se ohnula a jakoby na paměť tohoto zázračného zásahu shůry již zůstala křivou. Touto lokalitou mířila i řada vycházek, pochodů a výletů, přičemž někdy šlo rovněž o různé sportovní akce. K tomu přibyla roku 2017 ještě naučná stezka Funkce lesa (viz https://www.vulhm.cz/pestovani-lesa-projekty/projekt-reseny-s-podporou-mesta-hradec-kralove-2017/ a https://www.mestske-lesy.cz/tipy-na-vylet/naucna-stezka-funkce-lesa.html).

Samu lípu zde již nenalezneme, neboť úplně sešla ve 2. polovině 30. let 20. století a v zimě roku 1939 padla na zem, čehož důkazem může být zmínka v periodiku „Krása našeho domova. Časopis ochránců a přátel přírody“ z roku 1942, kde prof. Josef Simon napsal mj. následující: „V královéhradeckých lesích na katastru Nový Hradec Králové v lesním revíru Černá stráň, parcela odd. 942/3, v léčí 97 na rozhraní hájemství Stupa a Černá stráň, na rozhraní žluté a zelené značky KČT (odbor Hradec Králové), stála do nedávna stářím a sešlostí věku úplně prohnilá, od kořene kotlavá, rázovitá, od spodiny křivá, pak vyrovnaná Křivá lípa.“ Místo ní byla zasazena nová lípa a podobným způsobem byla uměle zakřivena, aby se jméno lesní partie ,,Křivá lípa“ zachovalo.

Mnohem později sem byla vysazena rovnou dvojice lip, a to z toho důvodu, že původně zde nejen podle lidových podání měly růst 2 lípy, o čemž naopak nalezneme připomínku v knize „Pohled do historie Nového Hradce Králové“ od Zdeňka Doubka a Ing. Heleny Rezkové:

„U Křivé lípy

Na rozcestí v leči č. 97 stávala dvojice starých lip, jedna z nich křivá. Stářím sešly, z původního pařezu jedné z nich však vyrazil výmladek, z něhož vyrostla opět křivá lípa.“

Tuto dvojici lip zde můžeme obdivovat dodnes a při pohledu na ně se zamyslet nad tím, co všechno se dá najít o takovém obyčejném lesním rozcestí, nedaleko něhož můžeme na turistickém odpočívadle načerpat síly nebo jen na chvíli relaxovat. Každé místo má za dobu své existence nějakou vlastní historii, na níž by se nemělo zapomenout, protože k němu prostě patří, i když léta mnohdy minula a ona lokalita se změnila k nepoznání. Není prostě nad krásu, jež je oděna do všednosti!