Rozhledna Barborka u Horních Raškovic

V těchto místech, náležejících choltické vrchnosti, se původně nacházely lesy, které byly postupně vykáceny a na jejich místě vznikly pastviny a v menší části též pole. Určitá část byla v rámci raabizace předána do obhospodařování místních sedláků, ale většina zůstala v majetku hraběcího rodu Thun-Hohensteinů. Na přelomu 18. a 19. století se zde začal těžit kámen (horní činnost je ve vsi zaznamenána však již v 16. století, i když na jiném místě) a tento lom je zaznamenán např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1839 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR466018390). Rozrůstání těžby kamene je pak vidět ještě v reambulaci stabilního katastru z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_7478_5).

V tomto stavu to vydrželo až do československých pozemkových reforem, nejprve té první, kdy se dělil zdejší velkostatek, později ovlivnila tuto lokalitu druhá pozemková reforma a ještě předtím konfiskace veškerých majetků Thun-Hohensteinů podle Benešových dekretů z roku 1945. Těžba kamene tu pokračovala bez velkých změn i později a byla velmi významná, protože v rámci celé obce Svinčan bylo v roce 1845 42 arů a 8 m2 kamenolomů a jejich rozloha ještě rostla, i když tu nejlepší dobu měly již za sebou, což je vidět z řádků Františka K. Rosůlka, jež byly publikovány roku 1921 ve vlastivědném sborníku "Krajem Pernštýnův":

"Zajímavější než Dolní Raškovice jest osada severozápadněji a výše položená Horní Raškovice či Skale, pouze čtvrt hodiny vzdálená od Svinčan, poněvadž jsou tu na její návsi i za ní zatopené lomy na mlýnské kameny.

Bývala to dříve osada skalníků s rychtářem skalním, kteráž se spravovala zvláštním řádem. Z něho uvádíme pro doklad jen tyto články: Žádný mistr v súsedovy stěny ohně saditi nemá, ani voškrdlem podbierati, než rovnie stieny aby byly dělány... »koláčník« pacholek připověděný má udělati mistru tři kameny a sobě čtvrtý vzíti...

Tamější lomy, zatopené před více než stoletím a nyní pusté, bývaly podle urbáře choltického z r. 1672 »nejlepší v celém království českém«. R. 1623 vykroužilo se tu ročně do 150 kamenů běhounův i spodkův a kladlo se za lom ten 10.000 kop míšeňských."

Více se však můžeme dozvědět ve stati Františka Nechvíleho "Lom mlýnského kamene »Na skalách« u Choltic a řád skalníků tamních", který vyšel v roce 1871 ve "Světozoru" a mohla by se jmenovat ještě řada autorů, jež se této záležitosti věnovali. Když došlo ke konci těžby, tak byla tato místa v podobě "hory doly", někde se z nich navíc zaplavením podzemní vodou a atmosférickými srážkami stala jezírka. Sice byla část upravena, ale nebyla možnost, jak normálně bývalé Raškovické doly využít. Teprve v letech 2002-2003 začaly vznikat regionální cyklotrasy a mikroregion Heřmanoměstecko začal uvažovat o tom, že by tento kopec o nadmořské výšce 313 m n. m. mohl být využit jako vyhlídka, protože z těchto míst je vidět daleko do širého okolí. Spolu s finanční pomocí Pardubického kraje se mikroregion rozhodl, aby byla zpracována projektová dokumentace uvažované rozhledny. K tomu došlo v roce 2003 a autorem plánů se stal Ing. Václav Jakeš. K realizaci projektu došlo následujícího roku, opět s finanční pomocí Pardubického kraje, a to z Programu obnovy venkova. Nová rozhledna dostala jméno Barborka, neboť sv. Barbora je mj. patronkou horníků a kameníků (viz https://catholica.cz/?id=4865), a to s ohledem k tomu, že tato lokalita je jednou z částí bývalých rozsáhlých Raškovických lomů, kde se původně lámal kámen na výrobu mlýnských kamenů.

Byla tak vybudována rozhledna o konstrukční výšce 13,8 m, výška její vyhlídkové plošiny činí 10 m, počet schodišťových stupňů je 47, zpracováno mělo být 28 m3 smrkového dřeva a doba výstavby zabrala zhotoviteli - společnosti Dřevo Trnávka s. r. o. pod vedením Františka Hromádky - 2,5 měsíce. K jejímu dokončení došlo 22. října 2004, slavnostně byla otevřena 17. listopadu téhož roku (viz https://rozhledny.webzdarma.cz/barborka.htm) a fungovala v letní sezóně každý víkend mezi 14.00 a 17.00 hod. V roce 2005 zde vznikla ještě naučná stezka "Raškovické lomy", jež se věnuje historii zdejší těžby kamene a obsahuje šestici tématických zastavení (viz https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-raskovicke-lomy/).

Roku 2013 však byla původní dřevěná rozhledna nahrazena železnou konstrukcí, neboť jí neprospívaly povětrnostní vlivy a dřevokazný hmyz (viz https://regiony.rozhlas.cz/stezka-nedaleko-pardubic-vas-provede-kolem-byvalych-raskovickych-lomu-7432616). Projekt tentokrát zpracoval Ing. arch. Milan Dvořáček z Pardubic a zhotovení nové konstrukce provedla firma MPS Mostní a pozemní stavby s. r. o. z Čepí u Pardubic. Nově zřízená rozhledna byla slavnostně otevřena 22. června 2013. K ní ještě v roce 2017 přibyla expozice těch nejvýznamnějších železnohorských kamenů, resp. 12 z nich - slepence, pískovce, diabasu, amfibolitu, hlinecké žuly, chvaletické žuly, skutečské žuly, žumberské žuly, rohovce, opuky, vápence a grafitického vápence.

Aby však nebyl konec různým zádrhelům, tak se roku 2024 objevil opětovný problém v podobě dřevokazného hmyzu, který tentokrát napadl dřevěný nosný schodišťový sloup, takže na podzim téhož roku byla rozhledna uzavřena. Napadený dřevěný sloup by měl pak být nahrazen novým na jaře tohoto roku (viz https://www.svincany.cz/rozhledna-barborka). Takže v současné době zde lze využívat akorát dětské a postupně rozšiřované workoutové hřiště, případně turistický přístřešek a knihobudku.