Rozhledna na Borůvkové hoře
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Rozhledna
První rozhlednu, spíše jen vyhlídkovou plošinu nechala na 899m vysoké hoře postavit již někdy v 70. letech 19. století správa lázní v nedalekém Landeku (Bad Landeck, dnes Lądek Zdrój). Ovšem zřejmě se jednalo o ne příliš kvalitní konstrukci, takže další rozhledna byla otevřena r. 1890. Nechal ji postavit Kladský turistický spolek. Rozhledna tedy stála na tehdy německé straně hranice. Avšak tato stavba asi taky neměla štěstí. Dokonce se pod dvěma turistkami zřítilo schodiště, takže turistický spolek měl značné výdaje s odškodněním. 11.9.1900 pak rozhledna vzala za své při prudké vichřici. Nová věž pak horu ozdobila r. 1908, ta sice přečkala válku, ale nakonec opět podlehla větru v roce 1922. Další stavbou na Borůvkové hoře pak byla turistická chata z r. 1930 (otevřená 29.5.1930). Ta už byla postavena na československé straně, ovšem stále pod patronací Kladského turistického spolku a podle projektu ing. Ultnera z Javorníku, který již projektoval předchozí rozhlednu. Bez věže však hora nezůstala, protože poblíž chaty byla vybudována tiangulanční věž.
Ovšem druhou světovou válku a změnu poměrů stavby dlouho nepřečkali. Chata i věž zanikly po válce a během budování socialismu nezbyl na turistiku čas. Nicméně noví obyvatelé obou částí hranice i noví turisté sem občas zabrousili. Ostatně v Rychlebských horách se celkem často scházeli i naši a polští disidenti, zejména v 80. letech za Solidarity (mimo to třebas i na nedalekém Růženci i jinde po pohraniční hřebenovce Rychlebských hor). Na tuto historii i pamatuje informační tabule u hranice.
Až tedy porevoluční doba umožnila obnovu turistické stavby na Borůvkové hoře. K rozpočtu přispěla i Evropská unie a v r. 2006 proběhla stavba nové rozhledny s ocelovou konstrukcí, která snad zabezpečí delší životnost stavby. Dřevěné opláštění pak rozhlednu chrání před nepohodou a přibližuje stavbu i přírodnímu prostředí. Slavnostní otevření proběhlo 7.10.2006. Rozhledna je volně přístupná mimo zimních měsíců, od května do října je o víkendech otevřen i kiosek (o prázdninách denně). Nejbližší přístup je od Travné modrou TZ, případně po polské straně zelenou značkou. Většina turistů sem směřuje od Javorníku na naší straně nebo od lázní Lądek z kterých i vede místní červená značka až na vrchol. Rozhledna je vysoká 26,1m, plošina ve výši 24m pak umožňuje dokonalý kruhový rozhled, nejpůsobivější zřejmě na jih na hřeben Rychleb ale hlavně dominující Hrubý Jeseník. Spíš na východ najdeme Biskupskou kupu a Příčnou, ale přímo jihovýchodně vévodí Keprník se Šerákem, za kterými skromně vykukuje Praděd. A jihozápad až západ zaujímá výhled velkou část Kladska, kterému vévodí Králický Sněžník, ostatně polsky pojmenovaný jako Kladský. Na severu či severozápadě nejvíc dominuje již spíš polská část Rychlebských hor – Góry Złote, nejvyšší vrchol této části Jawornik Wielki, (872m), na něm by měla a být rovněž rozhledna. Obzor pak rámují Góry Bystrzyckie (čili naše Orlické) až ke Stolovým a Sovím horám v Polsku. Severovýchod a východ pak spíše mizí v nedozírné rovině Polska, které ovšem podkreslují nedaleká jezera na Kladské Nise, od Nysského přes Otmuchowské k novému Zbiorniku Kozelno V-Z).
Přidat do oblibených uživatelů
Javorník
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Rozhledna na Borůvkové hoře
