112 438 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 400 941,- odměny za články
Město Blansko nabízí kvalitní turistickou infrastrukturu, bohatý kulturní život i množství sportovních zařízení. Je ideálním výchozím bodem pro výlety do Moravského krasu. V této významné krasové oblasti už bylo objeveno přes 1 000 jeskyní. Jen několik jich je zpřístupněno veřejnosti a navštívit tak můžete Punkevní jeskyně s propastí Macocha (hloubka 138 metrů), Kateřinská jeskyně a mnoho dalších přírodních památek.
Místo, které jsem navštívil, leží na potoce pramenícím na Drahanské vrchovině poblíž obce Krásensko pod vrcholem Kojál v nadmořské výšce 562 metrů. Na své cestě protéká nejprve přes obce Podomí, a proto se mu asi říká Podomský (alespoň na některých mapách tomu tak je). Následně teče po jižním okraji městyse Jedovnice a proto asi název Jedovnický potok. Který název je správný, mi není zatím úplně jasno.
Potok je včetně své podzemní části přibližně 18 km dlouhý. Po prvních 12 km své pouti se ztrácí v mohutném Rudickém propadání, aby se po šesti kilometrech objevil poblíž jeskyně Býčí skála jeho vývěr. Poté mu již ke konci jeho cesty zbývá pouze několik metrů, jelikož následně ústí jako pravostranný přítok do Křtinského potoka.
Rudické propadání je nejlépe dostupné z obce Rudice po trase naučné stezky NS Rudické propadání (délka 2 km a 5 zastávek). Kdo půjde z Jedovnic po zelené turistické cestě podél koryta potoka, musí být trpělivý, jelikož značení není ideální a původní Naučná stezka NS Jedovnické rybníky – Rudické propadání již není udržována. Na internetu jsem se dočetl, že NS Rudické propadání je již samostatná naučná stezka a důvodem, proč o zbývající část původní naučné stezky není staráno, je to, že správa CHKO Moravský kras se za současných legislativních podmínek nemůže podílet na údržbě naučné stezky mimo vlastní území CHKO.
Ať z jednoho či druhého místa, určitě se vydejte navštívit toto kouzelné místo. Ale je potřeba vědět, kam člověk míří. Někdo by totiž mohl říct, že toho tady moc vidět není a jen tak se tady ztrácí voda v nějaké díře ve vápencové stěně. Záleží hodně na stavu vody v potoce, která buď skoro potichu mizí, nebo za mohutného hřmotu padá do velké hloubky. Avšak ten pocit a představa, když stojí člověk u toho otvoru. Také okolní terén je velmi zajímavý. Na jedné straně Jedovnický potok a na druhé mohutné a rozeklané skalní útvary. A velmi zajímavé kořeny stromů.
Rudické propadání leží ve střední části Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, poblíž městyse Jedovnice a obce Rudice. Jedná se o území Rudické plošiny, což je 30 km dlouhý a místy až 6 km široký pruh z rozpustných devonských vápenců mezi Brnem a Sloupem o celkové ploše asi 100 km2. Spolu s Býčí skálou tvoří Rudické propadání druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů.
Jedovnický potok zde padá do hloubky 86 metrů a jedná se tudíž o nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Padající voda vytváří soustavu vodopádů. S výškou 35 metrů se jedná o jeden z nejvyšších vodopádů v České republice. Nad podzemním tokem se ve více jak stometrové výšce nachází vysoké podzemní kaňony, mohutné dómy, labyrinty komínů, místa těžko průstupná i horizontální chodby, které jsou společně s bohatou sintrovou výzdobou důkazem neustálého procesu krasovění. Ve zdejším devonském vápenci vznikla 153 metrů hluboká Rudická propast, která je naší nejhlubší suchou podzemní propastí.
První objevitelské úspěchy zaznamenal hrabě Hugo Salm již v roce 1802, ale příliš daleko se nedostal. Proto se roku 1810 o sestup pokusil znovu. Tentokrát dosáhl do úctyhodné hloubky 40 metrů. Jeho příkladu později následoval dr. Jindřich Wankel, dr. Martin Kříž a samozřejmě prof. Karel Absolon. Od té doby zde probíhá výzkum, který čas od času odhalí nějaké to tajemství. Jeskynní prostory Rudického propadání nejsou bohužel veřejnosti přístupné. Navštívit je lze pouze výjimečně v rámci speleologických kurzů v doprovodu zkušených speleologů - instruktorů.
Jedná se o chráněné území NPP Rudické propadání o rozloze 4,4 ha, které bylo vyhlášeno v roce 1990.
Tuto Národní přírodní památku tvoří uzávěrová část slepého údolí Jedovnického potoka s navazujícím jeskynním systémem. Převažuje zde vegetace lesní, přičemž přirozený les byl na velkých plochách nahrazen smrkem. Na březích potoka lze dále objevit olši lepkavou a na svazích roste habr obecný, javor klen či buk lesní. Na loukách a skalkách roste velké množství zajímavých keřů, kytiček či bylinek.
V Jedovnickém potoce žije stabilizovaná populace raka říčního a v jeskyni Rudické propadání byl objeven slepý korýš blešivec karpatský. Jako mnoho jeskyní v Moravském krasu, také tato je významným zimovištěm netopýrů. Nejpočetnějším druhem je vrápenec malý, netopýr velký či netopýr černý.
*
V Moravském krasu a jeho okolí jsme ještě navštívili tato zajímavá místa: