Rybník Močidlo ve Starém Mateřově

Vzhledem k tomu, jak se tato návesní vodní plocha ve Starém Mateřově jmenuje, tak můžeme odvodit historii jejího vzniku, neboť jako močidla byla již od středověku pojmenovávány tůně, v nichž se máčel len a v tomto oboru zkušenému člověku se říkalo močidlík, i když někteří autoři se spíše drží toho, že onen název byl odvozen podle vlastností půdy, na níž byl založen. Kdy přesně vznikl tento staromateřovský rybník, tak to též přesně nevíme. Přímo o vsi je první zmínka roku 1227, kdy byla darována Kojatou Hrabišicem opatovickému klášteru a toto nadání bylo o rok později potvrzeno králem Přemyslem Otakarem I., ale rybník musel vzniknout o mnoho let později, nejspíše za pánů Mateřovských z Mateřova nebo za Dubánků z Duban, ale protože nebyl zmíněn v roce 1537, kdy byla prodána ves Mateřov a dvůr poplužní s poplužím za 700 kop grošů českých Janu z Pernštejna a stala se součástí pardubického panství, tak musí mít na jeho založení zásluhu až Pernštejnové, což není pro tento šlechtický rod, jenž byl známý svým rozsáhlým rybničním hospodařením, nic divného, zvláště pak pro Viléma z Pernštejna.

Poprvé byl zmíněn až v urbáři pardubického panství z roku 1560 a v jeho nástupci, který byl založen v roce 1588. Tam je Mateřovský rybník uveden jako 1 z 61 "rybníků plodových na veytah sazených", do něhož putovalo 20 kop násady. Takže nejpravděpodobnější je to, že k jeho vybudování došlo v 1. polovině 16. století. Původně byl zřízen přímo na Mateřovském potoce, ale později byl posunut západně od něj a na zásobování vodou byl zřízen krátký náhon. Kromě toho se počítalo s jeho napájením atmosférickými srážkami. Opětovně na něj narazíme i v následujících urbářích a je možné, že je uveden i ve známé pardubické rybniční registře, jež byla založena v roce 1494, protože nemůžeme vyloučit ani jeho jiné pojmenování, neboť řada vodních ploch mnohdy vystřídala za staletí své existence řadu pojmenování. Zanesen je rovněž v urbáři z roku 1776 a v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c129).

Koncem 18. století byl rozšířen a upraven, což můžeme vidět ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_9_VIII). Někdy v té době se dostal do vlastnictví obce, protože původně byl v majetku pardubického panstva, ale počátkem 19. století byl již se svým okolím v majetku obce. Toho času se v něm nechovaly pouze ryby, ale sloužil dokonce místním ženám k praní a bílení prádla, což znamená, že jeho voda musela být mnohem čistější než v pozdějších časech. Nikdo by si přeci nepral oděv v nějaké brčálovité a po bahnu zapáchající louži. Pak se opětovně zmenšil, jak nám dokládá indikační skica stabilního katastru z roku 1839 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR271018390), kdy bylo na katastru obce 24 arů a 28 m2 vodních ploch, aby byl opětovně upraven ve 2. polovině 19. století, což je zakresleno v reambulaci stabilního katastru z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7160_6).

V tomto stavu vydržel až do melioračních a regulačních prací na Mateřovském potoce, s nimiž došlo rovněž ke změně uspořádání zdejší návsi. To se psala léta 1910-1913 a uvedené práce byly prováděny v režii Vodního družstva Mateřov-Třebosice-Jesničany, okr. Pardubice (provedení odpadů, polní a luční meliorace, nádrže) a pouze regulací uvedeného potoka byla pověřena stavitelská společnost bratří Jaroslava a Václava Benediktů z Nuslí-Horažďovic, přičemž ofertní řízení na regulaci Mateřovského potoka, Bylanky a Dubanky a Jesenčanského potoka bylo vyhlášeno 6. listopadu 1910. Po založení SDH v roce 1921 byl využit nejen k chovu ryb a vodní drůbeže, ale též jako zdroj požární vody. V letech 1926-1927 pak proběhly jeho úpravy, aby mohl sloužit nejen jako požární a hospodářská nádrž, ale také jako koupaliště. V té době došlo také k úpravě Mateřovského potoka a ostatních odpadů v obci, na což byl zemským správním výborem schválen třicetiprocentní příspěvek. Svého času sloužilo okolí rybníka k různým společenským i kulturním akcím, zejména ke hraní divadla v přírodě. Poté proběhla řada dalších změn rybníka, např. v letech 1960-1961, na níž spolupracovali také zdejší svazáci a došlo i na vyčištění Mateřovského potoka. Opětovně na něj došlo v roce 1981, aby splňoval nároky na požární nádrž.

Další úpravy rybníka byly provedeny až v posledních letech, z nichž nejvýznamnější akcí bylo jeho odbahnění roku 2016. K tomu byla navíc v roce 2022 provedena oprava přítoku rybníka, během níž došlo také k zvětšení průměru potrubí. Dnes je tato vodní plocha v majetku obce a její výměra je 2 154 m2. Známý je zejména tím, že se zde pořádají rybářské soutěže pro děti i dospělé. Jeho manipulační řád pochází z roku 2016 a zhotoven byl Ing. Václavem Kurkou.