Tato vodní plocha se nachází za Starou oborou na bezejmenném potoce, který pramení v lokalitě "Na Průhoně", což dosvědčuje i citace z knihy "Pardubickým krajem. Do Železných hor! Podhůří Přeloučska, Cholticka, Heřmanoměstecka a Pardubicka. Turistický a výletní průvodce. Popis památných a pozoruhodných míst kraje" od Stanislava Vinaře, jež vyšla v roce 1941: "Na Podolském potoce jsou rybníky - v parku a Kostelecký, na Konopáčském - v údolí známém všem letním hostům - Herout, Konopáčský a Na průhoně. Rybník Veselka za parkem má vlastní pramen."
Založen byl nejspíše se Starou oborou, ale nedá se vyloučit, že existoval již před jejím zřízením, i když zmínku o něm nalezneme až v berní rule z roku 1654, pokud nepočítáme to, že se píše o zdejších rybnících v řadě listin, např. při prodeji zámku s příslušenstvím v roce 1591, ale tady nemůžeme ztotožnit, zda se u jednoho z nich jednalo o Veselku. Tehdy ovšem nenesl současný název, ale byl pojmenován jako Primátor, alespoň podle I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147). V té době se jmenovaly jinak i ostatní rybníky, např. Zámecký se jmenoval jako Oborský (zapisován jako Woborskeg) a pod Veselkou se nacházel Konický rybník. V roce 1784 byl Janem Václavem hrabětem Šporkem zřízen Zámecký park, do jehož areálu byla počítána i Veselka, jež zůstala spolu s celým zámeckým areálem v rukou vrchnosti až do Oldřicha Ferdinanda Kinského, knížete z Vchynic a Tetova a jeho dědiců, po nichž se vše dostalo vyvlastněním do majetku ministerstva zahraničních věcí, kdy zámek sloužil jako rekreační středisko pro cizí diplomaty. Pouze po dobu německé okupace zde nějakou dobu byl vojenský štáb a polní letiště. Roku 1947 zde pobývalo několik významných osobností, z nichž je třeba zmínit též ministra zahraničních věcí Dr. h. c. Jana Masaryka. V roce 1952 získala objekt Správa sociálních služeb NV hl. města Prahy.
Ale zpět k výše jmenovaným rybníkům! Jak rybník Veselka, tak Konický rybník, byly zrušeny na přelomu 18. a 19. století. Zprvu se na jejich místě nacházely pastviny, ale posléze se z nich staly lesy, což dokládá indikační skica stabilního katastru z roku 1839 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR137018390), ale následně došlo k jejich obnově, což je naopak zaneseno v reambulaci stabilního katastru z roku 1875 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_1970_9). Na počátku 20. století však z nich přežila pouze Veselka, která byla v roce 1960 hluboká 1,1 m. Tehdy již byla řádně obnovena, neboť roku 1949 byla zrevitalizována trojice zdejších rybníků - Veselka o výměře 0,4 ha, Průhon s 0,5 ha a další rybník o ploše 1 ha. To již byla dávno v rukou města Heřmanův Městec, které ho vlastní i dnes, kdy činí jeho výměra 3 970 m2. Není však součástí současného Zámeckého parku, který byl 24. ledna 1964 zapsán spolu se zámkem do státního seznamu kulturních památek. V roce 2013 byl projekční kanceláří Ing. Václav Kurka vyhotoven pasport rybníka.
Všechny městské rybníky (Herout, Houska, Ježkovka, Rohlík, Táta, Veselka a Průhonské rybníky) pak má v pachtu Český rybářský svaz z. s. místní organizace Přelouč, jehož pachtovní smlouvy byly od 1. ledna 2024 změněny z doby neurčité na dobu určitou, tj. na dobu 1 roku a následně pak docházelo k jejich prodlužování. Vedle toho je tento výtažník v centru zájmu různých botaniků a zoologů, což můžeme vidět z článku "Životaschopnost mláďat labutí velkých (Cygnus olor)" od Dagmar Vávrové, který vyšel v roce 1996 ve "Zprávách České společnosti ornitologické" (viz
https://www.tkv.cz/pdf/periodika/zpravycso/43/043.pdf). Řadu let se chystá jeho kompletní odbahnění a další potřebné úpravy, ale zatím k těmto pracím nedošlo.