Rybník Závěšťák

Pokud jedeme po silnici od Libřic ke Králově Lhotě, můžeme vidět po její levé straně větší vodní plochu, jíž se rovněž říká Lhotecký rybník (jak ve formě Lhoták, tak Lhoťák) a náleží svojí historií k těm nejstarším v celém okolí. Soudí se totiž, že tento rybník na Haťském potoce vznikl nejspíše na přelomu 15. a 16. století a možná ještě dříve, ale první listinnou zmínku o něm nalezneme až v urbáři opočenského panství z roku 1598, protože existence zdejších vodních ploch je sice zmíněna již v prodejních smlouvách královélhotského zboží z let 1454 a 1500, avšak ani jeden není zmíněn po jménu, natož jeho umístění. Vyloučit se nedá ani to, že byl zdejší rybník založen již českým panovníkem, neboť koncem 13. století se jednalo o královské zboží, což má rovněž připomínat sám název obce, jež v roce 1407 náležela Jitce z Meziříčí, vdově po Hynkovi z Třebechovic.

Do 18. století býval rybník, od konce 16. století náležející opočenské vrchnosti (podle urbáře, který byl veden od roku 1582), mnohokrát letněn, ale k jeho stálému vypuštění a přeměně v luka či pole nikdy nedošlo, což prokazuje i I. vojenské mapování (tzv. Josefské) z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096). Ještě v 1. polovině 19. století měl rybník větší výměru než dnes, což je vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA203018400) a ve 2. polovině téhož století došlo k jeho drobnějšímu severnímu rozšíření, a to v místech, kde se původně nacházely panské louky nebo v místech, kde často zaplavoval některá pole, která náležela místním sedlákům, což vyvolávalo řadu sporů.

Panským majetkem zůstal Lhoťák i během 1. československé pozemkové reformy ve 20. letech 20. století, ale po roce 1948 se dostal do majetku obce a krátce nato státu (podle zákona č. 62/1952 Sb., viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1952-62), který se o jeho stav příliš nestaral, což vedlo k menší redukci jeho plochy, viditelné zejména z leteckého měřicího snímku z roku 1953 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1953.JARM27.05967&bz=-629428.83,-1034253.50). Jeho velikost se však vzhledem k jiným rybníkům příliš nezměnila, což lze vidět z toho, že roku 1845 bylo na královélhotském katastru celkem 12 hektarů, 21 arů a 86 m2 rybniční plochy bez rákosu a v roce 1948 jí bylo 11 hektarů, 34 arů a 28 m2. Roku 1960 byla jeho maximální hloubka jen 1,5 m, přičemž v době jeho největšího rozkvětu překračovaly zdejší hloubky 2 m. V té době byl již všeobecně nazýván současným pojmenováním. Jelikož nedošlo k jeho odbahnění, tak byl postupně zanášen sedimenty a jeho plocha se zmenšovala. Jeho stavu nepomohl ani nápad, že bude sloužit družstevnímu chovu kachen, což zase dokládá článek "Rudého práva" z 9. července 1962:

"Na lhoteckém rybníce

Je to na Hradecku, za obcí Libřice, jen co bys kamenem dohodil. Rybník leží v rovině hned u silnice a není ho víc než tak asi kolem půldruhého, nejvýše dva hektary. Kdo ho znal a jezdil či chodil kolem něho, tak si řekl, že není vlastně k ničemu. Někdy nad jeho hladinou zakroužil a zakřičel racek, v jeho vodě se tu a tam živila jako sirotek vodní slípka a za letních teplých večerů tu pořádaly žáby svůj kvákavý koncert. A kdoví, jsou-li vůbec v tom rybníku nějací kapři. Zkrátka voda takřka bez užitku!

Avšak co se to nyní na lhoteckém rybníku hemží a bělá...? Je to tam teď zajímavá podívaná. Na tom rybníce je tisíce kachen jako buchtiček. A libřičtí družstevníci si libují, jak udělali dobře, že lhotecký rybník využívají. Pěstovat na něm kachny, to prý byl první nápad předsedy JZD Libřice soudruha Plundry. Z kachní »farmy« mají Libřičtí radost, protože hlavně svědčí také jejich družstvu. Ať si ale nikdo nemyslí, že ty kachny jsou jejich hlavním »artiklem« či »koníčkem«. Kdepak! Libřické JZD také plní plán ve vepřovém i hovězím mase, s mlékem jsou na tom také dobře, cukrovku mají všechnu pěkně čistou a už podruhé ji okopávají. Se senosečí se blíží ke konci, protože si při dosoušení pomáhali devíti ventilátory. Možná, že v tyto dny už mají seno dokonce všechno pod střechou. Pravda, před několika lety bylo ještě libřické JZD slabé, ale dnes už jsou na tom dobře. Letos mají na pracovní jednotku 17 korun.

A s těmi kachnami to v Libřici rozhodně vyhráli, ačkoliv k tomu téměř nepotřebovali žádné investice ani adaptace. Z jedné strany dali na břeh rybníka kus nízkého drátěného plotu, ze starých prken a z nepotřebných došků udělali dvě jednoduché kolny, aby měly kachny v noci kde hlavy složit, pro ošetřovatele někde sehnali maringotku, a je to. Samozřejmě, že se teď někdo může zeptat: »Čímpak ale ty kachny krmí?« Tady si Libřičtí také dovedli poradit. Přes polovinu kachního krmení dělá drobounce rozsekaná vojtěška, na kterou jsou kachny jako čerti, a ostatní je odpad z výrobků masného průmyslu a podobně. K tomu si ještě kachničky samy zpestřují svůj jídelníček »vodním planktonem«: přímo z rybníka si vybírají pulce, žabičky a podobnou vodní havěť, která jde jejich kachnímu žaludku velmi dobře k duhu.

Libřičtí družstevníci svěřili ošetřování a krmení kachen soudruhovi L. Černému a jeho manželce, kteří si své práce svědomitě hledí. Libřičtí už nějakou dobu tu tisícovku kachen dodali státnímu nákupu a do konce léta jich prý dodají přes deset tisíc. Počítají, že každá jejich kvákalka »udělá« nejméně dva a půl kilogramu, takže Libřičtí dodají letos na stůl našich občanů - kromě jiného masa - ještě kolem 25 tisíc kg chutné kachní pečínky. A pro sebe - pro družstvo - to také vykalkulovali a vypočítali dobře. Po všech nákladech »za obsluhu« kachen, za jejich krmení i za všechno ostatní jim ještě z každé jednotlivé kačeny zbude něco přes deset korun. A jen tak jako mimochodem: Libřičtí mají kromě kachen ještě přes dva tisíce krůt, kterých loni prodali také asi kolem tří tisíc.

Člověk nemusí být zvláštní počtář, aby viděl to hlavní: Libřičtí vyrábějí hodně drůbežího masa. A to dnes nutně potřebujeme! Jak předseda, tak ostatní funkcionáři JZD Libřice při hovoru o kachnách ještě připomněli: »U nás je takových rybníků, které by se daly takhle - a možná ještě líp – využít!« Mají asi pravdu!

J. PETRÁŇ"

Později tento chov, jehož umístění je viditelná na leteckých měřicích snímcích z let 1962-1963 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1963.JARM16.12423&bz=-629428.83,-1034253.50 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1963.JARM16.12425&bz=-629428.83,-1034253.50), zanikl a po restitucích a rozpadu zemědělského družstva v roce 1993 bylo jasné, že již nedojde k jeho obnově. Dnes je rybník o výměře kolem 4,75 ha, který prošel drobnými úpravami zejména v 70. letech 20. století, majetkem Jana Egona Kolowrata Krakowského Liebsteinského, který ho převzal po v roce 1999 zemřelém otci Kryštofu Kolowratu Krakowském Liebsteinském a roku 2013 ho nechal podle projektu společnosti IMC design & architecture, s. r. o. odbahnit a opravit jeho 65 m dlouhou hráz (realizaci provedla firma MHM Stavby s. r. o., o rybářském hospodářství Kolowratů Krakowských se dá něco dočíst zde: http://www.kolowrat.com/cs/rybarske-hospodarstvi).

Na závěr musíme ještě dodat to, že tato vodní plocha spolu se zbytkem okolní slatinné louky byla vždy významným krajinným prvkem, který lákal mnoho botaniků a zoologů k různým průzkumům. Jmenujme např. botaniky Alfréda Kobrleho (1934-1935 a 1938) a Josefa Šourka (1941), ale nejlépe bude si přečíst krásnou práci o floristickém průzkumu rybníka z nedávné doby (viz https://www.researchgate.net/publication/336232134_Floristicky_pruzkum_rybnika_Zavestak_u_Kralovy_Lhoty). Za zmínku stojí i zdejší živočišná říše, zejm. ptáci (viz http://www.vcpcso.cz/rybnik-zavestak/).