Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí

Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí (04/2019)

Ve vysokých horách je v dubnu ještě sníh, ale v nižších partiích Rychlebských hor jsou v této době již k dispozici krásné procházky zelenou jarní přírodou. Jedeme ranním autobusem z Jeseníku do Supíkovic a odtud půjdeme pěšky zpět, nejprve po zelené turistické značce přes rozhlednu Hemberg, a dále po modré přes Bílé kameny a přes vyhlídky ze skalních výstupů nad Českou Vsí až do Jeseníku.

Tato část pohoří nazývaná Sokolský hřbet tvoří jakousi pomyslnou špičku boty Rychlebských hor nad Jeseníkem a obcemi na severovýchod od města – Českou Vsí, Písečnou a Supíkovicemi. Jedná se o méně navštěvovaná místa poskytující klidné prostředí pro pobyt v přírodě a za pěkného počasí výhledy do krajiny. Řádění kůrovce v posledních letech se nevyhnulo ani smrkovým porostům této části hor a tak výhledů paradoxně ještě přibylo.

V Supíkovicích se nachází krásná opravená historická vápenná pec, kterou určitě nemůžeme minout. Pálení vápna zde bylo v minulosti prováděno v milířích v okolních lesích. Počátkem 19. století se začaly stavět vápenné pece, které byly schopny vyprodukovat více vápna. Supíkovická pec byla postavena v roce 1856 a sloužila do roku 1900, kdy přestala být využívána. V blízkosti pece se nachází bývalý lom. Zdejší vápenec patří mezi nejčistší na světě a je znám svou bělostí.

Nedaleko vápenky můžeme na sloupu u silnice vidět čapí hnízdo. V roce 2011 si nad původně soukromou osobou vybudovaným hnízdem, vzala patronát supíkovická nezisková společnost KRASOHLED, o.p.s., která zajistila instalaci kamery. Od té doby je možné sledovat hnízdění čápů online: https://www.krasohled.org/online_kamera.php

Ze Supíkovic pak pokračujeme po zelené značce do kopců k rozhledně Hemberg/Hemberk (660 m n. m.). Malá dřevěná stavba z roku 2011 je umístěna na úbočí hory Křemenáč (735 m n. m.) a je přístupná bezplatně a celoročně. Název Hemberg je původním německým jménem hory Křemenáč. Někdy se rozhledna nazývá také Krasohled, podle neziskové organizace, jejíž členové rozhlednu vybudovali. Výhledy jsou na Zlatohorskou vrchovinu, východní výběžky Rychlebských hor a do rovin Polska. Pohledy do krajiny však můžeme sledovat už po cestě díky novým mýtinám.

Horu Křemenáč obejdeme z jihu a z rozcestí Liščí seč pak sejdeme stále po zelené nenápadnou odbočkou k rozcestí Pod Bílými kameny. Odtud již navazuje modrá značka na vrchol Bílé kameny (675 m n. m.). Uskupení skal je dlouhé asi 200 m, výška až 15 m, a je tvořeno šedou drobnozrnnou biotiticko - sillimanitickou rulou z období devonu. Na turistické značce v místě je však uvedeno, že skály tvoří hornina kvarcit (možná rulový kvarcit). Skalní útvar je velmi malebný, i když už dávno nemá bílou barvu.

Od Bílých kamenů jdeme lesem po modré až po rozcestí Potok Lubina. Záměrem je sejít dolů ke skalním vyhlídkám nad Českou Vsí a po nich pokračovat do Jeseníku. Použijeme tedy lesní asfaltku bez turistické značky (cyklistická trasa č. 6279) a sejdeme až k Lesnímu domovu (na mapách Lesní dům) nad skálou Krajník.

Lesní domov založil někdy v 18. století na tzv. Ovčí louce rychtář České Vsi. Později zde byla restaurace. Po druhé světové válce objekt s okolním pozemkem sloužil jako rekreační zařízení a dětský tábor. Dnes je areál soukromý, budovy spíše chátrají, a majitel vstup na pozemek zakázal. Je tedy nutno toto místo obejít, na což upozorňuje množství všude kolem pozemku vylepených papírů s nápisy "soukromý pozemek", "vstup zakázán", "elektrický proud" apod. Pod Lesním domovem nechala obec Česká Ves na původních základech zrekonstruovat dřevěnou kapličku.

Od kapličky už dál pokračuje modrá turistická značka. Nejprve přicházíme k Tisové skalce, jejíž název je odvozen od tisu červeného, dlouhověké dřeviny, která by se měla v místě vyskytovat. Vyhlídka je jištěna zábradlím. Z místa je krásný výhled severovýchodním směrem na roviny Polska a údolí řeky Bělé. Další zastávkou je skalka Krajník, na které již vyhlídka pomalu zarůstá, a pár metrů za ní nepojmenovaná vyhlídka s lavičkami, odkud je vidět i vršek Pradědu. Vodu nabíráme u upraveného pramene Johann Peter Quelle. 

Dalším vyhlídkovým místem jsou Heckelovy skály – krásná vyhlídka na Lázně Jeseník, město Jeseník a vrcholy části Hrubého Jeseníku opatřená kovovým zábradlím. Na jaře je krásně rozpoznatelný vrchol Pradědu se sněhovou pokrývkou.  Pojmenování Heckovy skály sice původně náleželo dnešní Tisové skalce, ale nakonec se vžilo pro tuto vyhlídku. Anton Heckel býval majitelem Lesního domova a pozemků v okolí a také rychtářem v České Vsi.

A to už jsme v blízkosti Lázní Jeseník, které leží na úbočí Studničního vrchu, který je se svou výškou 992 m n. m. nejvyšším vrcholem Sokolského hřbetu. Postupně míjíme Smrkový a Vilémův pramen, Rumunský pramen, Žofiin a Slovanský pramen a jsme v lázních. Podle místní geoložky Viery Večeřové patří k nejkrásnějším a nejcennějším úpravám lázeňských pramenů právě Rumunský pramen. Drobná mramorová stavba, dar rumunského krále Carola I., byla vyrobena v kamenické dílně Schindler a syn v letech 1889 až 1890. Rodina Schindlerů vlastnila mimo kamenickou dílnu také lomy na mramor a statek ve Velkých Kuněticích.

Z Lázní Jeseník je možné sejít dolů do Jeseníku po Muzikantské stezce, anebo pokud již máte chůze dost, nechat se do města svést linkovým autobusem. Popsaná trasa ze Supíkovic do Lázní Jeseník je 15 km dlouhá s celkovým nastoupaným převýšením cca 600 m. Žádné problematické úseky po cestě nejsou, nejprudší stoupání na trase je od pramene Johann Peter Quelle k Heckelovým skalám.

Mapa Rychlebské hory - Sokolský hřbet na mapy.cz: mapy.cz/turisticka

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další naše články z Rychlebských hor:

• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (4): Smrk

Další naše články z Jesenické oblasti:

• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
• Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast