Saadské hrobky v Marrakéši
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Významnou památkou Saadské dynastie je vedle monumentálního paláce El Badi tak trochu schovaná zahrada za vysokou zdí, ve které se nalézá kolem 200 překrásně zdobených hrobek šlechtického rodu Saadů (vládla 1544 – 1659). První hrobky zde jsou datovány kolem roku 1557, všechny hlavní stavby (mauzolea) a úpravy zde však byly provedeny za zřejmě nejvýznamnějšího představitele rodu – sultána Ahmeda El Mansoura (1578 – 1603).
Sultán Moulay Ismail (1684 – 1727), jež nechal mnoho ze saadských památek zničit, se hrobkám překvapivě vyhnul, zřejmě z pověrčivosti, a spokojil se se zazděním přístupové cesty k nim. Hrobky byly po léta zanedbávány, avšak pohřbívání prominentních šlechticů zde pokračovalo až do roku 1792, kdy zde byly uloženy – jako poslední – ostatky „šíleného“ sultána Moulaye Yazida, jehož zvrácená krutovláda trvala pouhých 22 měsíců.
Návštěva „hřbitova“ je spíše procházkou zajímavě zdobenou zahradou. V jejím areálu se nachází 2 mauzolea – v prvním je uložen Ahmed El Mansour a jeho synové a následovníci, ve druhém pak Mansourova matka Lalla Messaouda a Mohamed eš Šajch, zakladatel saadské dynastie. Mansourova hrobka se nachází uprostřed areálu a její výzdoba je inspirována granadskou Alhambrou. Všechny hrobky – jak ty v mauzoleích, tak ostatní v otevřeném prostoru – jsou bohatě zdobené mozaikami a arabskými „kachlíky“, nechybí samozřejmě ani pásy „zelije“ – ozdobných citátů z Koránu.
Saadové
Saadové byly původně jeden z arabských kmenů, pocházejících z údolí Dra na jihovýchodním konci Atlasu. Roku 1511 se tyto kmeny sjednotily v boji nejdříve proti ostatním arabsko-berberským kmenům, později zejména proti stále více pronikajícím Evropanům. Do roku 1541 dobyla kmenová vojska všechny portugalské pevnosti s výjimkou jediné – Mazaganu (dnes El Jadida). Jak moc Saadů rostla, nahradili dosud vládnoucí dynastii Vattásovců, zaujali jejich místo a od roku 1544 se datuje jejich vláda se sídlem v Marrakéši.
Jak již bylo řečeno, nejvýznamnějším panovníkem této dynastie a jedním z nejdůležitějších Vladařů v celých dějinách Maroka, byl bezpochyby sultán Ahmed El Mansour. K moci nastoupil po slavném vítězství nad Portugalci (de facto Křížová výprava krále Sebastiana/Šebestiána I.) v bitvě u Ksar el Kebir v roce 1578 a za jeho vlády se stalo Maroko ve svých dějinách vůbec nejbohatším. Proběhla reforma armády i státního zřízení, vzniklo mnoho nádherných památek.
Postupný úpadek dynastie nastal po smrti Mansoura v roce 1603, kdy se moc rozdělila mezi jeho syny, zároveň o ni usilovaly další arabské kmeny a v zemi zavládla téměř 70-letá občanská válka. Poslední sultán Saadské dynastie Ahmed al-Abbás zemřel roku 1659.