Sardinie - Comune di Oliena, Sa Sedda ´e sos Carros, Grotta Sa Oche, Grotta Su Ventu, Grotta Corbedd

Fotografie (28) • Foto: Bubinga

Jedeme po nekonečné cestě, která se vine Krásným a opuštěným údolím údolím Valle di Lanaitho a pozorujeme nádhernou krajinu. V závěru překonáváme některé trochu složitější úseky cesty. Jsou zde krátery po loužích nebo snad vyschlé slepé říční koryto. Nedaleko odtud teče řeka Rio de sa Oche. Obracíme se proto a částečně se vracíme, abychom půl hodiny po poledni přijeli do místa, které se jmenuje Comune di Oliena. Zde už jsou kromě nás další turisté. Nejprve jdeme k centrálnímu objektu zdejší oblasti s informačním střediskem a průvodcovskou službou. Jmenuje se Rifugio Sa Oche (Sa Ohe). V první polovině 19. století sloužil objekt jako lesní obydlí. Po tomto období se stal důležitou a významnou Zastávkou pastýřů a zemědělců, kteří pracovali v údolí a následně také místem pro setkávání speleologů, archeologů a v dnešní době slouží pro turistické průvodce. Zjišťujeme možnosti a nakonec kupujeme vstupenky na vše, co je zde k vidění. Cena je sice 10 Eur na osobu, ale věříme, že to bude stát za to. Čeká nás návštěva jednoho archeologického místa, prohlídka dvou menších jeskyní bez průvodce a jedné velké jeskyně s průvodkyní.

Nejprve se vydáváme s další skupinou návštěvníků asi jeden kilometr pěšky k místu, jež se nazývá Sa Sedda ´e sos Carros. Na levé straně údolí, na úpatí hory Monte Udde, asi 300 metrů vysoko nad cestou k jeskyni Sa Oche vznikla nuragská vesnice. Obydlení je doloženo v době mezi 13. a 9. století př.n.l., tedy mezi mladší dobou bronzovou a dobou železnou. Během vykopávek objevili archeologové nová obydlí budovaná okolo centrálního nádvoří obklopené vápencovými zdmi. Jedná se o zajímavý architektonický a přírodní prvek, který byl ve zdejší suché oblasti vápencového pohoří Supramonte vytvořen. Prohlížíme si pozůstatky vesnice výjimečné architektury a mimořádného stavitelství z doby Nuragské. Přenesli jsme se do dob Pohanských rituálů, kdy se uctíval kult vodního božstva a posvátné vody. Nejvíce nás, asi jako každého, zaujala Kruhová místnosti o průměru dva a půl metru a výšce jeden metr osmdesát centimetrů. Jednalo se o vodní svatyni, která byla postavena z kvádrů z tmavého čediče s podlahou z vápencové horniny. Tudíž zde vznikl zajímavý kontrast. Podél vnitřní zdi probíhá hezky opracovaná lavice z čedičových bloků. Uprostřed místnosti se nachází na válcovitém soklu velká nádoba, která byla vytvořena z jediného pískovcového bloku a která je opatřena dírou pro odtok vody. Stěny místností byly vytvořeny z řad čedičových bloků, v kterých jsou otevřené trojúhelníkové niky, jejichž účel byl pravděpodobně pro obětní dary nebo liturgické nástroje. V jedné řadě, asi ve výšce jednoho metru, je sedm původních dekorativních elementů ve formě mufloní hlavy. Některé z nich mají na parozích malou dírku, v které byl pravděpodobně upevněn čep. Mufloní hlavy mají v tlamě otvor, který byl spojen s kanálem, jež probíhal okolo celé místnosti a byl zabudován ve zdi. V dojemné a působivé hře stříkaly ve vodním chrámu paprsky vody okolo hlav sedících lidí do nádoby ve středu místnosti. Ukončení zdiva svatyně tvoří malý šikmý čedičový blok uspořádaný jako vystupující konzoly. Přesto však panuje domněnka, že nebyl určen pro zakrytí. Předpokládá se proto, že prostor byl ochráněn lehkou dřevěnou konstrukcí nebo baldachýnem. V svatyni byly při průzkumu nalezeny různé předměty z bronzu, například lodička, která sloužila jako olejová lampa.

Při archeologickém průzkumu jiného prostoru, objektu studny, byl objeven rituální stůl elipsovitého tvaru z čediče. Na povrchu měl čtyři malé kulaté vyklenutí a ve středu plochy jednu velkou prohlubeň s dvěma odtokovými dírkami. Jednalo se o liturgický předmět, okolo kterého se konaly rituály. Byly zde objeveny pozůstatky různých objektů a zdí, vodních i kanalizačních systémů. Vědci se také snažili porozumět zdejšímu, zajisté problematickému vodnímu systému ve vápencové oblasti pohoří Supramonte, ve kterém dešťová voda bezprostředně proniká do půdy, a důsledkem toho vznikají jeskyně a podzemní vodní toky. Lidé nuragského národa, kteří zde žili, museli mít obdivuhodné plánovací schopnost v oblasti hydrauliky, když při tak složitých geomorfologických podmínkách, které vápencová půda pohoří Supramonte poskytovala, byli schopni si zajistit dostatek vody jak pro běžný život, tak i pro náboženské rituály.

Po návratu se vydáváme na návštěvu dvou nedalekých jeskyní, které se jmenují Grotta Sa Oche (Sa Ohe) a Grotta Su Ventu. Jedná se o jeskyně v působivých vápencových stěnách, kde příroda v průběhu věků vytvořila tajemné spiknutí krásy. Prohlížíme si pouze dostupné části prostor, ale vypadá to, že jejich výzkum pokračuje a bude patrně poskytovat nová překvapení. Obě jeskyně patří mezi nejdůležitější a nejslavnější ze speleologického a hydrologického hlediska ve zdejší oblasti.

Pokračujeme si prohlédnout poslední místo, kterým je jeskyně Grotta Corbeddu – Sondaar. Od informačního střediska jdeme vlevo do kopce, abychom se asi po čtvrt hodině ocitli před vstupem do této jeskyně. Průvodkyně otvírá ocelovou mříž a my jdeme dovnitř, i když se vlastně vydáváme na cestu zpět časem na počátek existence člověka na Sardinii. Je to doba asi 20 tisíc let před n.l. Také zde si prohlížíme přírodní sochařské umění vzácné až výjimečné krásy, které po dlouhou dobu tvořila voda tvarováním bílý vápencový kamene. Přes třicet let zde probíhal výzkum, při kterém byly nalezeny nejstarší pozůstatky lidské přítomnosti na Sardinii a na středomořských ostrovech, patřící do období od paleolitické doby ke starodávné bronzové době. Kromě objevu přítomnosti člověka, zde byly nalezeny stopy pravěkého jelena z doby před 30-ti tisíci lety. Objevy, které byly učiněny v těchto místech, jsou velmi důležité pro rekonstrukci Sardinské prehistorie.

Jeskyně byla útočištěm legendárního loupežníka Giovanni Salis Corbeddu, podle kterého byla následně pojmenována. Ohledně banditů na tomto ostrově se uvádějí různé údaje. Já jsem se dočetl například, že celkem na Sardinii bandité unesli 370 lidí, což je průměrně 2,7 únosů ročně. K prvnímu zaznamenanému únosu došlo koncem května 1875. Obětí byl šlechtic Antonio Meloni Gaja z Mamoiady, malé vesnice v srdci Sardinie. První cizinec, kterého kdy unesli bandité, byl Angličan Carlo Wood 13. května 1890. Žádost o výkupné byla 100.000 lir, ale nakonec bandité dostali pouhých 1.270 lir. 25. července téhož roku byli v Aritzu uneseni další dva cizinci - Jules Paty Louis a Regis Pral. Jules Paty byl propuštěn 21. srpna, ale únos Regise Prala, syna bohatého průmyslníka z Valence, způsobil diplomatický incident mezi tehdejším ministerským předsedou Francescem Crispim a sardinskými úřady. Crispi nařídil, aby se případ vyřešil jakýmkoliv nejrychlejším způsobem, ale nakonec byl Regis Pral osvobozen bez výkupného díky Giovannimu Corbeddu Salisovi, jednomu z nejtvrdších banditů v celém regionu. Prefekt Marongiu slíbil Salisovi cokoliv bude chtít výměnou za pomoc s osvobozením uneseného. Salis Corbeddu toho dosáhl, ale odmítl odměnu a stal se ochráncem utlačovaných. Byl úspěšný tam, kde ministři, prefekti a policie byli bezradní. Zajímavé vyobrazení tohoto bandity je na jedné ze stěn informačního objektu.

Další zajímavá místa, která jsem navštívil při putování po části ostrova Sardinie:

korkové duby: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-korkove-duby

nejvýše položené městečko na ostrově: https://www.turistika.cz/mista/fonni-nejvyse-polozene-mestecko-na-ostrove-sardinie

zajímavá soutěska: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-souteska-gola-di-gorropu

nevšední skalní útvar: https://www.turistika.cz/mista/capo-d-orso-na-severu-sardinie

městečko Bosa: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-mestecko-bosa

Foto: Bubinga

městečko Bitti: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-mestecko-bitti

městečko Baunei: https://www.turistika.cz/mista/mestecko-baunei-na-sardinii

skalní útesy: https://www.turistika.cz/mista/utesy-roccie-rosse-u-mestecka-arbatax-na-sardinii

nejvyšší vrchol ostrova: https://www.turistika.cz/cestopisy/punta-la-marmora-nejvyssi-vrchol-sardinie

zajímavý kostel u vesnice Tergu: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-vesnice-tergu-a-kostel-nostra-signora-di-tergu

překrásná bazilika: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-bazilika-santissima-trinita-di-saccargia

Foto: Bubinga

zajímavá příroda: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-sorgenti-su-gologone-valle-di-lanaitho

městečko Santa Tereza di Gallura: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-mestecko-santa-teresa-di-gallura-a-okoli

městečko Orgosolo: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-mestecko-orgosolo

příjemná restaurace: https://www.turistika.cz/mista/obed-v-zajimave-restauraci-trattoria-sos-chercos-bitti-na-sardinii

ochutnávka sýru casu marzu: https://www.turistika.cz/mista/navsteva-restaurace-na-sardinii-a-ochutnavka-syru-casu-marzu

všudypřítomné nuraghy: https://www.turistika.cz/mista/sardinie-nuraghy

Foto: Bubinga

zajímavá jeskyně: https://www.turistika.cz/mista/jeskyne-grotta-di-nettuno-na-sardinii

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Poslední aktualizace: 2.3.2023

Nadmořská výška:

148 metrů nad mořem

Sardinie - Comune di Oliena, Sa Sedda ´e sos Carros, Grotta Sa Oche, Grotta Su Ventu, Grotta Corbedd na mapě