Segesta – antický chrám (Tempio)

Starověký řecký chrám v sicilské Segestě byl postaven – mimo hradby starověkého města - v dórském stylu a poslední třetině 5. století před Kristem. Bývá označován jako Velký chrám, má obdélníkový půdorys a je peripterální, což znamená, že jeho centrální prostor kompletně obklopuje řada sloupů, v tomto případě 10 m vysokých. Těch je celkem 36 a protože 4 z nich jsou rohové, vidíme 6 sloupů na kratší (průčelní) straně a 14 sloupů na delší straně. Sloupy stojí na dvoustupňových základnách o celkové výšce 51 cm a šířce asi 2 m. Právě podle těchto sloupů odborníci usuzují, že je tento chrám o něco mladší než další stavby tohoto typu, se kterými se na Sicílii můžeme setkat.

Poloha Velkého chrámu, který byl podle nedávných nálezů zřejmě zasvěcen bohyni Afroditě, je poměrně překvapivá. Byl postaven západně od městských hradeb, na nízkém kopci v širokém a dlouhém údolí. Přesto, že je obklopen okolními a podstatně vyššími vrcholky, tvoří výraznou dominantu.

Před sebou zde tedy máme typickou ukázku klasického období architektury starověkého Řecka, kde zůstala zachována nejen celá sloupová kolonáda (peristasis), ale i její kládí (vodorovné překlady). Přesto tato stavba vykazuje svým provedením jistá specifika daná zřejmě původem architektů. Je také zvláštní, že se nedochovaly zbytky vnitřní celly.

Předpokládá se, že byl tento chrám postaven na místě starší svatyně a že nebyl – zřejmě kvůli válkám - nikdy zcela dokončen. To znamená, že cellu (naos) ani střechu možná ani nikdy neměl. 

Poprvé byla obnova této památky zahájena v průběhu 18. století (architekt Chenchi) a následně se stala oblíbenou zastávkou tzv. Velké – nebo též Kavalírské – cesty. Dnes mladé šlechtice nahradili turisté celého světa a bývá zde dosti plno. A to i přesto, že jakékoliv přiblížení se k chrámu je zpoplatněno a mezi sloupy se už vstoupit nesmí vůbec.