Skalka (Blíževedly)
Celé okolí této vsi ulicového typu s podlouhlou návsí bylo podle řady nálezů na přelomu 19. a 20. století osídleno již v době kamenné a v raném středověku se prý měla v blízkosti Skalky těžit železná ruda. Podle různých dobových zmínek se některé pravěké nálezy dostaly do blíževedelské školy, do Úštěka i jinam. Ohledně původu názvu bude nejlepší otevřít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v němž se píše následující: "7. Skalka, něm. Skalken (lid. Skolkn), ves v Českém Středohoří 4 1/2 km vých. od Úšťku: 1544 w Ausstku .. w Wostrem, w Skalcze, DZ. 5 D 21; 1578 (1574) v městě Ausstku .. ves Rage, ves Skalka - - ves Skalku, ve vsi Strziziowiczych, DZ. 64 D 25 a 30; 1601 postupuje tvrze Rochowa .. vsi Skalky celé .. vsi Rage, DZm. 236 F 19; 1616 krčma ve vsi Skalcze .. tvrz Rochow, DZ. 138 B 27ʼ; 1654 Skalka, BR. 16/120; 1720 Skalken, Müller; 1787 Hft Libeschitz oder Ausche: Skalken, Skalka von 26 N., Schal. V, 286." Z předem zmíněného jsme se mnoho nedozvěděli, ale je jasné, že tato ves obdržela své pojmenování od toho, že celé její okolí je plné různých skal a skalek.
Rozsah vsi v 16. století známe ze smlouvy z roku 1574, kdy se dělilo zdejší panství mezi Jana Buriana a Fridricha Sezimy z Ústí a na Úštěku. Tehdy tu bylo 14 usedlostí, z nichž největší vlastnil rychtář Valentin Schreybr, který odváděl 38 grošů svatojiřského a 38 grošů svatohavelského úroku a 2 1/4 strychu ovsa. Za třicetileté války osada, jež náležela původně k ronovskému panství, téměř zanikla, což můžeme zjistit v berní rule z roku 1654, kdy zde byly pouhé 2 chalupnické usedlosti. Brzy se to však změnilo, neboť z urbáře liběšického panství, který přepsali německy jezuité v roce 1679, víme, že se zde v polovině 17. století nacházelo již 5 sedláků, 4 zahradníci a 3 chalupníci. Ze 13. září 1668 máme zprávu o některých robotách, jež původně konala ves na žádost úštěckého faráře dobrovolně, ale z toho jí nakonec vznikla povinnost. Do dějin ves vstoupila až za válek o bavorské dědictví, když se zde 13. září 1778 povedlo rakouským husarům z pluku Kalnoky zajmout při menším střetnutí pruského husara. Delší dobu měl u Skalky svůj hlavní stan polní maršál Ernst Gideon svobodný pán z Laudonu. 9. října 1780 navštívil Skalku inkognito císař Josef II. Kontrakt o vykoupení se z roboty s liběšickým panstvem ze 7.-8. října 1784 (něm. Robotabolitizions- und Mayerschafts-Verstückungs-Kontrakt) podepsal za ves rychtář Christopher Köcher. Roku 1787 byla Skalka přifařena k Blíževedlům, které v té době patřily ke kostelu sv. Václava ve Strážišti. Předtím však náležela k Úštěku. V roce 1843 měla 31 domů a 156 obyvatel.
V roce 1849 se Skalka stala samostatnou politickou obcí, jež byla známá zejména svými chmelnicemi a pískovnou (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT530018430). V letech 1883-1884 byla vystavěna silnice z Úštěka ke Skalce. Roku 1900 měla obec 21 domů a 122 obyvatel. V roce 1906 na výstavě "Die Deutschböhmische Ausstellung, Reichenberg 1906" získala obec spolkovou medaili za svoji chmelařskou expozici a zdejší velkostatek hraběte Schönborna bronzové státní vyznamenání za ovocnářskou expozici. Roku 1910 byl vybudován vodovod. Před 1. světovou válkou tu mnoho živnostníků nebylo. Pouze podkovář Josef Gürtler, obuvník Franz Wenzel a rolníci Christoph Hauptmann a Wenzel Linke. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů (August Badel, Karl Badel, Franz Hauptmann, Josef Linke, Josef Richter, Norbert Tschakert, Josef Zirkel, Rudolf Zirkel). Problém je v tom, že Skalek je v okolí vícero, takže může docházet k jejich záměně a všichni padlí byli německé národnosti. Navíc totiž dodnes neexistuje soupis všech českých padlých, natož našich německých spoluobčanů.
Roku 1918 se obec přihlásila k provincii Deutschböhmen (Německé Čechy), jíž si nárokovalo krátce existující Německé Rakousko. V meziválečném období bývala Skalka častým cílem různých výprav a putování mnoha německých spolků, např. Německého horského spolku pro Jablonec nad Nisou a okolí (něm. Deutscher Gebirgsverein für Gablonz und Umgebung). Některé tu dokonce měly letní tábory pro svou mládež. Tyto korporace tak pomáhaly těm místním, zejm. místní skupině Německého kulturního spolku. V roce 1933 měla obec 22 domů a 113 obyvatel, z nichž byli všichni Němci. O rok později byla dokončena elektrifikace. Roku 1938 vznikla místní buňka NSDAP. V letech 1938-1945 náležela do Třetí říše a po osvobození došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva. V roce 1939 měla obec 25 domů a 93 obyvatel. 2. února 1947 vzniklo Zemědělské strojní družstvo ve Skalce, p. Blíževedly, zapsané společenstvo s obmezeným ručením, jehož předsedou se stal Antonín Antonín z čp. 49 a místopředsedou Josef Rákosník z čp. 1. To se 16. prosince 1949 přetvořilo v JZD v čele s předsedou Josefem Rákosníkem z čp. 1 a místopředsedou Antonínem Hálou z čp. 40. Roku 1960 došlo k přeřazení obce do nově vzniklého okresu Česká Lípa. V roce 1974 byla dokončena stavba prodejny smíšeného zboží a budovy MNV. 1. července 1980 se obec stala součástí Blíževedel. 1. ledna 1981 se Skalka stala součástí Kravaří. O 3 roky později byla dobudována elektrifikace v těch částech, kde ještě nebyla. 1. července 1990 se Skalka stala opět součástí obce Blíževedly. Roku 2014 byla zřízena nová autobusová zastávka. V roce 2021 se vzedmula vlna odporu proti stavbě přeložky silnice I/9 z Liběchova na Českolipsko, která by podle jedné z plánovaných variant vedla těsně vsi (viz https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/blizevedly-stale-bojuji-odpor-proti-silnici-sjednotil-zastupitele-20210408.html), což by bylo ránou jak pro místní obyvatele, tak pro mnohé turisty.
Ze zdejších pamětihodností můžeme zmínit: od 20. ledna 1965 památkově chráněnou poloroubenou usedlost čp. 4 z 19. století se zachovanou bývalou sušárnou chmele (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/venkovska-usedlost-136512); od 20. ledna 1965 památkově chráněnou poloroubenou usedlost čp. 5 z 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-16058490); od 20. ledna 1965 památkově chráněnou poloroubenou usedlost čp. 8 z 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-15765030); od 20. ledna 1965 památkově chráněný roubený patrový dům čp. 20 se zděnou chlévní částí a stodolou z 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-16097824); návesní litinový kříž z roku 1822 a krucifix u rozcestí z téže doby; Cimrmanovu rozhlednu, která byla otevřena v červenci 2020 (viz https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/cimrmanova-rozhledna-ustek-20210515.html); od 6. ledna 2000 památkově chráněnou dvojici stromů - javoru klen a lípy malolisté (lípa sloužila již od 18. století k zavěšení obecního zvonku; viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=8980) a od 6. ledna 2000 památkově chráněnou lípu malolistou u silnice Blíževedly-Rašovice (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=8979), jež doprovází zbytek podstavce kříže, který byl zřízen v roce 1822 a obnoven roku 1869. Z těch moderních se dá zmínit také kovová plastika kostlivce, která má nápisem: "KDYŽ SE NEOBČERSTVÍŠ, DOPADNEŠ JAKO JÁ. "Skalník" upozorňovat na zdejší vyhlášenou Lesní hospůdku Na Skalce. Nejvýraznějším místním rodákem byl lékař MUDr. Franz Badel a výraznou místní osobností byl rovněž Ing. Josef Steinitz, jenž byl jedním z členů vedení Zemědělského nákupního a prodejního družstva v Litoměřicích a Okresní hospodářské záložny v Úštěku. Ve Skalce se u Ignáce Patzelta vyučil mysliveckému řemeslu blíževedelský rodák Florian Kasper, který se v hraběcích službách dostal do severní Afriky a na Blízký východ. Ke vsi se vztahuje povídka "Hájovna" (něm. Das Forsthaus oder: Der vacirende reisende Müller) od Josepha Bartschta.
Rozsah vsi v 16. století známe ze smlouvy z roku 1574, kdy se dělilo zdejší panství mezi Jana Buriana a Fridricha Sezimy z Ústí a na Úštěku. Tehdy tu bylo 14 usedlostí, z nichž největší vlastnil rychtář Valentin Schreybr, který odváděl 38 grošů svatojiřského a 38 grošů svatohavelského úroku a 2 1/4 strychu ovsa. Za třicetileté války osada, jež náležela původně k ronovskému panství, téměř zanikla, což můžeme zjistit v berní rule z roku 1654, kdy zde byly pouhé 2 chalupnické usedlosti. Brzy se to však změnilo, neboť z urbáře liběšického panství, který přepsali německy jezuité v roce 1679, víme, že se zde v polovině 17. století nacházelo již 5 sedláků, 4 zahradníci a 3 chalupníci. Ze 13. září 1668 máme zprávu o některých robotách, jež původně konala ves na žádost úštěckého faráře dobrovolně, ale z toho jí nakonec vznikla povinnost. Do dějin ves vstoupila až za válek o bavorské dědictví, když se zde 13. září 1778 povedlo rakouským husarům z pluku Kalnoky zajmout při menším střetnutí pruského husara. Delší dobu měl u Skalky svůj hlavní stan polní maršál Ernst Gideon svobodný pán z Laudonu. 9. října 1780 navštívil Skalku inkognito císař Josef II. Kontrakt o vykoupení se z roboty s liběšickým panstvem ze 7.-8. října 1784 (něm. Robotabolitizions- und Mayerschafts-Verstückungs-Kontrakt) podepsal za ves rychtář Christopher Köcher. Roku 1787 byla Skalka přifařena k Blíževedlům, které v té době patřily ke kostelu sv. Václava ve Strážišti. Předtím však náležela k Úštěku. V roce 1843 měla 31 domů a 156 obyvatel.
V roce 1849 se Skalka stala samostatnou politickou obcí, jež byla známá zejména svými chmelnicemi a pískovnou (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT530018430). V letech 1883-1884 byla vystavěna silnice z Úštěka ke Skalce. Roku 1900 měla obec 21 domů a 122 obyvatel. V roce 1906 na výstavě "Die Deutschböhmische Ausstellung, Reichenberg 1906" získala obec spolkovou medaili za svoji chmelařskou expozici a zdejší velkostatek hraběte Schönborna bronzové státní vyznamenání za ovocnářskou expozici. Roku 1910 byl vybudován vodovod. Před 1. světovou válkou tu mnoho živnostníků nebylo. Pouze podkovář Josef Gürtler, obuvník Franz Wenzel a rolníci Christoph Hauptmann a Wenzel Linke. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů (August Badel, Karl Badel, Franz Hauptmann, Josef Linke, Josef Richter, Norbert Tschakert, Josef Zirkel, Rudolf Zirkel). Problém je v tom, že Skalek je v okolí vícero, takže může docházet k jejich záměně a všichni padlí byli německé národnosti. Navíc totiž dodnes neexistuje soupis všech českých padlých, natož našich německých spoluobčanů.
Roku 1918 se obec přihlásila k provincii Deutschböhmen (Německé Čechy), jíž si nárokovalo krátce existující Německé Rakousko. V meziválečném období bývala Skalka častým cílem různých výprav a putování mnoha německých spolků, např. Německého horského spolku pro Jablonec nad Nisou a okolí (něm. Deutscher Gebirgsverein für Gablonz und Umgebung). Některé tu dokonce měly letní tábory pro svou mládež. Tyto korporace tak pomáhaly těm místním, zejm. místní skupině Německého kulturního spolku. V roce 1933 měla obec 22 domů a 113 obyvatel, z nichž byli všichni Němci. O rok později byla dokončena elektrifikace. Roku 1938 vznikla místní buňka NSDAP. V letech 1938-1945 náležela do Třetí říše a po osvobození došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva. V roce 1939 měla obec 25 domů a 93 obyvatel. 2. února 1947 vzniklo Zemědělské strojní družstvo ve Skalce, p. Blíževedly, zapsané společenstvo s obmezeným ručením, jehož předsedou se stal Antonín Antonín z čp. 49 a místopředsedou Josef Rákosník z čp. 1. To se 16. prosince 1949 přetvořilo v JZD v čele s předsedou Josefem Rákosníkem z čp. 1 a místopředsedou Antonínem Hálou z čp. 40. Roku 1960 došlo k přeřazení obce do nově vzniklého okresu Česká Lípa. V roce 1974 byla dokončena stavba prodejny smíšeného zboží a budovy MNV. 1. července 1980 se obec stala součástí Blíževedel. 1. ledna 1981 se Skalka stala součástí Kravaří. O 3 roky později byla dobudována elektrifikace v těch částech, kde ještě nebyla. 1. července 1990 se Skalka stala opět součástí obce Blíževedly. Roku 2014 byla zřízena nová autobusová zastávka. V roce 2021 se vzedmula vlna odporu proti stavbě přeložky silnice I/9 z Liběchova na Českolipsko, která by podle jedné z plánovaných variant vedla těsně vsi (viz https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/blizevedly-stale-bojuji-odpor-proti-silnici-sjednotil-zastupitele-20210408.html), což by bylo ránou jak pro místní obyvatele, tak pro mnohé turisty.
Ze zdejších pamětihodností můžeme zmínit: od 20. ledna 1965 památkově chráněnou poloroubenou usedlost čp. 4 z 19. století se zachovanou bývalou sušárnou chmele (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/venkovska-usedlost-136512); od 20. ledna 1965 památkově chráněnou poloroubenou usedlost čp. 5 z 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-16058490); od 20. ledna 1965 památkově chráněnou poloroubenou usedlost čp. 8 z 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-15765030); od 20. ledna 1965 památkově chráněný roubený patrový dům čp. 20 se zděnou chlévní částí a stodolou z 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-16097824); návesní litinový kříž z roku 1822 a krucifix u rozcestí z téže doby; Cimrmanovu rozhlednu, která byla otevřena v červenci 2020 (viz https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/cimrmanova-rozhledna-ustek-20210515.html); od 6. ledna 2000 památkově chráněnou dvojici stromů - javoru klen a lípy malolisté (lípa sloužila již od 18. století k zavěšení obecního zvonku; viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=8980) a od 6. ledna 2000 památkově chráněnou lípu malolistou u silnice Blíževedly-Rašovice (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=8979), jež doprovází zbytek podstavce kříže, který byl zřízen v roce 1822 a obnoven roku 1869. Z těch moderních se dá zmínit také kovová plastika kostlivce, která má nápisem: "KDYŽ SE NEOBČERSTVÍŠ, DOPADNEŠ JAKO JÁ. "Skalník" upozorňovat na zdejší vyhlášenou Lesní hospůdku Na Skalce. Nejvýraznějším místním rodákem byl lékař MUDr. Franz Badel a výraznou místní osobností byl rovněž Ing. Josef Steinitz, jenž byl jedním z členů vedení Zemědělského nákupního a prodejního družstva v Litoměřicích a Okresní hospodářské záložny v Úštěku. Ve Skalce se u Ignáce Patzelta vyučil mysliveckému řemeslu blíževedelský rodák Florian Kasper, který se v hraběcích službách dostal do severní Afriky a na Blízký východ. Ke vsi se vztahuje povídka "Hájovna" (něm. Das Forsthaus oder: Der vacirende reisende Müller) od Josepha Bartschta.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.587, 14.413)
Poslední aktualizace: 3.8.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Blíževedly
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Skalka (Blíževedly)
Skalka (Úštěk)
Tipy na výlet
K podzimu neodmyslitelně patří houbaření, velice oblíbenou destinací v našem okolí je Úštěcko. Vydáváme se tedy přes historické městečko Úštěk směrem na Ostré, za obcí Ostré se nám otevírá krásný výhled nalevo na …
0.8km
více »
výšlap na zříceninu hradu Ronov
Tipy na výlet
Vyrážíme na výlet na nádhernou zříceninu hradu Ronov na Českolipsku nad vesničkou Blíževedly.Cesta bude strmá,náročná, ale rozhodně stojí zato.K hradu se nejlépe dostanete po červené Tz z obce Blíževedly(4km) nebo…
1.4km
více »
skalní hrádek Hřídelík
Hrad
Krásný výlet na skalní hrádek Hřídelík u vesničky Blíževedly na ČeskoLipsku.Hrádek byl vystavěn v 13.století avšak ve 14 století ztratil na svém významu.(patřil pražským biskupům,kteří tehdy spravovali nedaleký Hr…
1.4km
více »
Hřídelík
Zřícenina
Skromná zřícenina hradu Hřídelík stojí na pískovcové Skalce nedaleko Blíževedel na Českolipsku v Libereckém kraji. Přístup k hradu byl veden chodbou vysekanou do pískovce. Dochovaly se obvodové zdi, sklep a chod…
2.1km
více »
Jedeme do Hartmanic - 2. den - odpoledne: Jiřetice-vesnická památková zóna, zřícenina hradu Helfenburk, zámek Dub, Vimperk-městská památková zóna, Šumavský pivovar
Cestopisy
Čtvrtek 29. 9. 2011 - odpoledneOpustili jsme Volyni. V plánu máme navštívit zříceninu hradu Helfenburk, kde dokonce jedna věž byla v minulosti přistavěna a je z ní údajně pěkná rozhledna.
Jenže my tam snad nedojed…
2.2km
více »
Hrádek
Hrad
Původní hrad Ronovců z první poloviny 14. století byl na sklonku téhož století výrazně rozšířen a zveleben známým pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. V 16. století však už význam hradu…
2.2km
více »
Blíževedly - morový sloup Nejsvětější Trojice
Socha
Barokní morový Sloup Nejsvětější Trojice se nachází v centru obce na náměstí (nebo spíš na návsi;-). Vztyčen byl roku 1714 na památku obětí morové epidemie z roku předcházejícího. Autorem je sochař F. Tollinger.
2.2km
více »
Hrádek u Úštěka
Zřícenina
Rozsáhlé torzo hradu ležícího na pískovcovém bloku 3 km od Úštěka. Dominuje mu třípatrová věž, později upravená v romantickém stylu. Pro hrad se užívá také název Helfenburk. Původní, rozlohou velmi malý, hrad zde vybudoval Jan z Klinštejna, příslušník rozlehlého rodu Ronovců, kteří zdejší kraj získali do lenního vlastnictví od Jana Lucemburského.
Jan, který se začal psát z Helfenburka, jej však zakrátko (roku 1375) prod…
2.3km
více »
Martinská stěna
Skalní útvar
Budete-li se toulat krajinou mezi Dubou a Blíževedly na Českolipsku, určitě byste neměli vynechat přírodní památku Martinské Stěny. Jedná se o unikátní pískovcový skalní útvar, který se vypíná z Komářího dolu a kt…
2.3km
více »
Blíževedly a okolí
Městys
Obec Blíževedly se nachází zhruba 15 km na jihozápad od České Lípy. Dominantou obce je náves s morovým sloupem uprostřed a kostelem sv. Václava opodál. V samotné obci se nachází bezpočet roubených chalup z 18. a…
2.3km
více »
Blíževedly - zřícenina hradu Hřídelík
Zřícenina
Blíževedly leží asi 13km jihozápadně od České Lípy, první zmíňka o obci je z roku 1290, kdy biskup Tobiáš z Bechyně obdaroval ves právem tržním a o něco později král Václav II. povýšil Blíževedly na Městečko. Po m…
2.4km
více »
Z Ostré přes Helfenburk ke Kalvárii
Cestopisy
Z Ostré přes Helfenburk ke Kalvárii.
Mapa KČT 11.
Tak jsem se nedávno při debatě s kamarádem zmínil že bych se rád podíval na Helfenburk a Kalvárii u Úštěku. A kamarád, pro…
2.7km
více »
Poutní areál a kopeček Kalvárie u obce Ostré nedaleko městečka Úštěk
Poutní místo
V okrese Litoměřice nedaleko půvabného městečka Úštěk se nachází kopeček s názvem Kalvárie, který kdysi vyrostl do nadmořské výšky 398 metrů. Návštěva tohoto místa je mimořádně působivým zážitkem. Zajímavý výhled …
2.7km
více »
Z Blíževedel přes Dubou, Doksy a zase do Blíževedel.
Trasa
Tentokrát jsem se rozhodl, že si udělám takový ,,menší “ výlet do oblasti zvané Dubské Švýcarsko. Toto pojmenování není mezi lidmi tak známé, sám jsem se s ním setkal nedávno v jednom článku v naších regionálních …
2.7km
více »
Poutní místo Ostré u Úštěku
Tipy na výlet
Naše cesta začíná na rozcestí červené a žluté turistické značky Lukovsko.U rozcestníku je možnost parkování na nezpevněné ploše.Vydáme se cestou vpravo po žluté a mírně stoupáme.Mineme Studánku U Lukovska a les…
2.7km
více »
OSTRÉ U ÚŠTĚKU
Poutní místo
Poutní místo na vrchu Kalvárie nad vsí OSTRÉ U ÚŠTĚKUbylo vytvořeno liběšickými jezuity v roce 1707 podle návrhu litoměřického architekta Octavia Broggia. Vznikl tak rozsáhlý areál několika staveb přirozeně zasaze…
2.8km
více »
Husa
Skalní útvar
Husa je skalní pískovcový útvar připomínající svým tvarem husu. Vrchol kopce Husa ( 449 m.n.m.) najdeme v severní části chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a zvedá se západním směrem od …
3km
více »
Ronov, Hřídelík, Helfenburk, hrady na pomezí CHKO Kokořínsko a CHKO České středohoří
Tipy na výlet
Já jsem jako výchozí místo zvolil obec Stvolínky s nepřístupným zámkem ve středu obce. Červená značka stoupá z obce otevřeným terénem na rozcestí Pod Ronovem. Zatáčíme vpravo a stále po červené, která obtáčí kopec…
3.1km
více »
Úštěk – Helfenburk – Ostré – Úštek
Tipy na výlet
Tento tip na výlet nabídne pestrou všehochuť turistických atraktivit, takže to své si zde najde zřejmě každý. V „nabídce dne“ totiž bude romantická zřícenina středověkého hradu i barokní…
3.2km
více »
z KRAVAŘ na hrad RONOV
Tipy na výlet
Z města Kravaře(okres Česká Lípa),půjdeme po ČERVENÉ ZNAČCE,která nás dovede k lesu a potom se cesta klikatí lesem až na vrchol kopce,kde se týčí hrad RONOV!!!!! PS: hrad je TAJUPLNÝ!!!!! Jedeme za přírodní památk…
3.3km
více »
Vlhošť
Kopec
Nepřehlédnutelná a velmi výrazná kupa Vlhošť se nachází na Českolipsku v Českém středohoří, přestože ji ochranáři zahrnuli pod CHKO Kokořínsko. Tento kopec vás zaujme především zdálky. Na jeho západním úbočí tot…
3.4km
více »
Zřícenina hradu Ronova
Zřícenina
Hrad Ronov se nachází asi 11km jihovýchodně od České Lípy na výrazném čedičovém vrchu v nadmořské výšce 552metrů. K hradu vede červená turistická značka ze Stvolinek nebo Blíževedel a nebo zelená z Kravař od nádra…
3.4km
více »
Ronov
Hrad
Zříceniny hradu Ronov stojí na vrcholu homolovitého kopce (553 m) nad obcí Blíževedly na Českolipsku v Libereckém kraji. Pozůstatky staršího vnitřního hradu definitivně zanikly v polovině 19. století. Dodnes dochované hradní ruiny pocházejí z období, kdy Ronov upravoval Vilém z Illburku, je zde možné vidět vnější opevnění s baštami a Trosky věží a budovy na jižním okraji. Zříceniny jsou volně přístupné, ale přístup k nim…
3.5km
více »
Na Ronov a okolo Stvolinek
Tipy na výlet
Tento výlet započneme v železniční stanici Kravaře v Čechách, nacházející se na trati Česká Lípa - Lovosice. Od omšelé budovy nádraží půjdeme po místní asfaltové komunikaci, vedoucí k městečku Kravaře. Na to je he…
3.7km
více »
Starobylé a malebné městečko Úštěk
Městečko
Starobylé a malebné městečkoÚštěk.
Jistě mě dáte každý za pravdu kdo jste toto městečko navštívili že je kouzelné. Je maličké, má 1.500 obyvatel,ale když jsem tu byla…
4.2km
více »
Úštěk
Hrad
Hrad je jednou z památek starobylého města Úštěk na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Hrad tvoří dochovaný jižní palác s profilovanými okny ze 16. století. Původní hradní opevnění zaniklo. Za hradem je šikmý obloukový…
4.5km
více »
hrad Helfenburk
Hrad
Hrad HelfenburkUž by se mohlo zdát, že jediným hradním pánem široko daleko byl na celém úštěcku ten, který sedával v palácích městského hradu kousek od náměstí. Hradu, ze kterého se ještě než úplně zchátral, stala…
4.7km
více »
Hrad Helfenburk u Úštěku
Tipy na výlet
Hrad Helfenburk nalezneme přibližně na půli cesty mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Ve směru z Litoměřic v Úštěku odbočíme Doprava na obec Ostré. Asi po 2km z hlavní křižovatky narazíme na parkoviště. Je to asi 20…
4.7km
více »
Úštěk
Město
Úštěk leží v Západních Čechách, jižním směrem od města Děčín. Město se rozkládá mezi chráněnou krajinnou oblastí České středohoří a chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko a na pravém břeh…
4.7km
více »