Česká Lípa má přibližně 37tis. obyvatel. Rozkládá se mezi Lužickými horami a CHKO Kokořínsko. Česká Lípa byla vystavěna u vodního hradu Lipý u brodu přes řeku Ploučnici. Za zakladatele je považován rod Ronovců, především Jindřich z Lipé.
Při prázdninovém putování v okrese Česká Lípa jsme nemohli vynechat návštěvu zdejšího slavného skalního hradu, který patří k oblíbeným cílům turistů. Hrad Sloup je památkově chráněný a nachází se na mohutném, značně erodovaném pískovcovém skalním suku. Zajímavý pohled se nabízí již při příjezdu. Svislé, místy až převislé skalní stěny ohraničují horní plató ve výšce asi 35 m nad okolním terénem. Rozměry skály jsou přibližně 100 x 60 metrů. Nepřístupné stěny jsou přerušeny jenom několika úzkými spárami.
Řekl bych, že se nejedná o klasický skalní hrad, nýbrž spíše barokní sakrální objekt. Zdejší prostory byly ve skále v průběhu doby lidmi různě upravovány, přizpůsobována a doplňována o další objekty. Skalní místnosti světského i sakrálního určení byly vytesávány a dostavováno jak uvnitř skály, tak i na jejím povrchu dle momentálních potřeb. Velice zajímavé je také jejich důmyslné vzájemné propojení. Většina prostor je prázdná, bez instalace sbírkových uměleckých předmětů. Tato prázdnota je však zajímavě působivá a romantická.
Dle archeologických nálezů bylo okolí skalního suku útočištěm člověka už v pozdní době kamenné. První zmínka o hradu pochází patrně z 13. nebo 14. století. Z hradních budov se však dodnes nic nedochovalo. Po roce 1680 začali skalní hrad obývat poustevníci. Stavbu doslova provrtali, do svislých stěn vytesali prostory a některé z nich vzájemně propojili. Zajímavý je také hluboký výklenek s kruhovou studnou nebo do kamene vytesané dvouramenné schodiště. Prostor poustevny s barokní skalní kaplí má v nejvyšším místě její klenby proražen na povrch oválný otvor. Dle vybavení interiéru je vidět, že se kaple občas využívá ke komorním koncertům a uměleckým vystoupením. Poustevníci zde žili až do roku 1785, který vzhledem k vydanému dekretu Josefa II. znamenal konec poustevníků v Čechách a tedy i na Sloupu.
Kolem části vnějších stěny procházíme po ochozu ke skalním terasám.Na jedné z plošin stojí také Skalní kaple a zděný domek, v jehož sousedství je uměle přitesaná vyhlídková terasa se sochou poustevníka Samuela Görnera s dalekohledem. Původně vyučený zahradník uměl totiž vyrábět čočky do dalekohledů a brýlí.
Přístup na tuto podivuhodnou stavbu vede z východní strany po zčásti dřevěném a zčásti ve skále vytesaném schodišti, které ústí na nevelkou terasu, kde je umístěna pokladna. Platíme vstupné a volíme samostatnou prohlídku bez průvodce. V pokladně jsme si zapůjčili zajímavý leták s plánkem hradu. Procházíme se, stoupáme i klesáme a rozhlížíme se. Z několika míst se nám nabízí úžasné výhledy do okolí i na zalesněné okolní kopce s vyhlídkou Na Stráži a skalami u Samuelovy jeskyně. Západní část skalního masivu sloužila dříve patrně jako park a dnes je porostlá několika stromy.
*
V okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: