DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY

lokalita 2 km J od Březiny

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B1

30 skalních místnůstek

První zmínka o objektu 1290

Jiný název objektu

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Prvotní osídlení lokality je nutno tradovat společně s lokalitou Hrada do starší doby kamenné. Od této doby je až na několik vyjímek osídlení trvalé. Trvalejší osídlení a vznik jakéhosi obranného bodu je možno položit do začátku 13. století a teprve v jeho polovině zde začíná vznikat Hradiště. Vlastní hrad však vznikl až za husitských válek kolem roku 1430 kdy se zde zdržují husité. Nedlouho po bitvě u Lipan však husité hrad opouštějí a během dalších 50 let se zde zdržuje drobná šlechta, která však později také hrad opouští a celá stavba pustne. V průběhu 30-ti leté války se zde ukrývá prostý lid, stejně tak jako za druhé světové války se zde skrývají partyzáni. Do dnešní doby se zachovalo několik skalních místnůstek v sedmi skalních blocích, které jsou pospojovány můstky a žebříky. Nejzajímavější je prostora bývalé hladomorny, která je přístupná pouze okénkem ve stropě a uvnitř jsou dvě okénka. Nedoporučuje se lézti do jejího nitra z důvodu velmi obtížného výstupu, který je bez odpovídajícího vybavení téměř nemožný. Kdysi byly patrně na jednotlivých skalách vlastní obytné dřevěné nástavby. Hrad je dnes přístupný úzkou skalní rozsedlinou po pískovcovém schodišti přes dřevěnou stavbičku s výběrčím vstupného. Protější skála byla ulámána ve 20. století. V této době vzniklo i několik podvrhů dobových skalních rytin. Pověst o vzniku názvu hradu traduje, že zde sídlil i obr Dráb, který v okolí loupil. Skalní hrad se nalézá též 4 km severně po červené TZN od Valečova. Přístup je nejsnadnější po červené TZN z Mnichova Hradiště přes Valečov a Mužský k Příhrazům. Můžeme též zvolit modrou TZN od Zásadky u Valečova, která vytváří téměř okruhovou trasu přes okraj Mužského a Smrkovec k rozcestí TZN nad Zásadkou.

Drábské světničky najdete na okraji nádherného Českého ráje. Jedná se o skalní masív, na němž stával hrad. Zdejší skalisko vzniklo v třetihorách z naplavenin druhohorních písků a zpevnilo je tak, že odolaly vlivům eroze. Vznikla tak úžasná plošina s názvem Hrady, jejíž příkré stěny padají do stometrové hloubky. Plošina od pravěku lákala svou dominantní polohou nad okolní krajinou k osídlení. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk.

Ve středověku se v této oblasti nacházelo původně šest hradů. Kromě nejlépe dochovaného hradu Valečov se z ostatních zachovaly většinou jen tesané světničky v pískovci bývalých hradů jako Klamorna, Hynšta nebo Drábské světničky. Na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na nejzazším výběžku pískovcových skal na jihozápadní straně Hradů. V podstatě to jsou čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými štěrbinami a průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, v nové době uměle vylámanou a rozšířenou těžbou pískovce, kterou byl skalní blok, z něhož se původně vstupovalo do hradu, téměř úplně zničen. Na těchto skalách ještě dnes zůstaly zbytky osmnácti světniček buď zcela, nebo částečně vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Z ostatních opevňovacích prací se zachovaly stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě a zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce.

Původní vstup do hradu byl po mostě, s největší pravděpodobností padacím, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle zachovaných stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup ještě zabezpečovala mohutná dřevěná věž. Odtud se šlo přes dřevěný můstek do dalších obytných prostor hradu. Světničky vytesané v pískovcových blocích sloužily především jako zásobárny, jako obydlí byly používány převážně dřevěné budovy, po nichž se dodnes zachovaly jen stopy jejich základů. Z ostatních prostor Drábských světniček zasluhuje pozornost především svatyně, objevená teprve po první světové válce. Je to místnost téměř 7 m dlouhá a skoro 4 m široká a vysoká. Uvnitř se podnes zachovala kamenná lavice při stěnách a oltář, ke kterému vedou tři stupně. Po stranách oltáře jsou výstupky, z nichž jeden mohl sloužit jako kazatelna. Při objevení kaple bylo zjištěno, že v oltáři byla vytesána jamka pro ostatky, zakrytá hrubě opracovanou břidlicovou tabulkou, nyní uloženou ve sbírkách mnichovohradišťského muzea. Šlo tedy o kapli vysloveně katolického typu. Kalich, který je dnes vytesán v bloku oltáře, je romantickým podvrhem vzniklým teprve po odkryti kaple ve 20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydli kněze. Pozornost také zaslouží nejjižnější úzký a vysoký blok zvaný Sloup, do něhož je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení. Prostor mezi skalami sloužící jako nádvoří byl podle zachovaných stop opatřen dřevěnou podlahou. V jedné ze světniček je zachován na stěně vytesaný kříž. Letopočty a staré nápisy ve světničkách byly zničeny návštěvníky objektu. Dvě světničky v nejzápadnějším nízkém skalním bloku jsou pravděpodobně mladší, pocházejí asi ze 17. století a se středověkým hradem nemají nic společného. Jsou jen dokladem toho, že ještě za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako úkryt při průtazích císařského i švédského vojska. Celý objekt hradu svědčí o tom, že jeho stavitelé velice dovedně využili možnosti, které jim poskytovala jeho poloha, a vytvořili pevnost, která byla před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytná. Ovšem téměř neřešitelnou otázkou zůstává, v které době a komu hrad sloužil. Nepodařilo se o něm zjistit jedinou písemnou zmínku, a jsme proto odkázání na více či méně pravděpodobné dohady. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od 12. do 15. století. Zdá se, že dřevěný a ve skále vytesaný hrad, po němž se nám zachovaly stopy, byl poslední etapou stálého osídlení. Není však vyloučeno užívání světniček jako příležitostného útočiště ještě mnohem později.

Vznik hradu na Drábských světničkách se nejčastěji klade do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Připomíná se také blízkost Valečova, jehož tehdejší majitelé bratři Bernard a Bartoš z Valečova patřili k přátelům Jana Žižky z Trocnova a byli rozhodnými stoupenci husitství. Naproti tomu kaple katolického typu na hradě by spíš ukazovala na to, že Drábské světničky byly opěrným bodem a předsunutou stráží nepřátel kalicha v Pojizeří. Drábské světničky jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst kraje. Rubem tohoto zájmu však je, že objekt návštěvami trpí, měkký pískovec narušovaný povětrnostními vlivy se rozpadá, a tak není příliš vzdálena doba, kdy zmizí i poslední pozůstatky Skalního hradu. Proto pracovníci Archeologického ústavu ČSAV v Praze postavili v městském muzeu v Mnichově Hradišti velký model, který zachycuje současný stav pro budoucnost.

Autem v obci Boseň odbočit doleva na Dneboh. Za hradem Valečov je možno odbočit Doprava na Mužský a dojet až na parkoviště u restaurace Krásná vyhlídka (GPS 50°31'58.072"N, 15°2'57.938"E). Druhá varianta je pokračovat z Bosně až za Dneboh a zde zaparkovat hned za obcí na přírodním parkovišti (GPS 50°31'43.803"N, 15°1'43.259"E).

Pěšky máte dvě varianty jak se na Drábské světničky dostat. Od Dnebohu vede cesta místy strmě do kopce po modré značce a míjí zajímavé místo sesuvu půdy. Dnes je možno toto místo poznat podle stromů, které ve snaze vyrovnat původní směr růstu, narostly do oblouku. Druhá varianta vede z parkoviště u restaurace Krásná vyhlídka vede skoro po rovině 1 km dlouhá cesta po červené značce s občasnými vyhlídkami ze skal.

http://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/drabske_svetnicky/drabske_svetnicky.htm