Skalný - Horní skály
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Vrch Skalný (709 m) se vypíná z hřebene Hostýnských vrchů na dohled od místa, podle kterého dostaly tyto kopce své jméno - svatého Hostýna. Většina turistů, která po hlavní turistické magistrále, vedoucí z Tesáku na Hostýn, pod jeho vrcholkem prochází, má už podle toho názvu tušení, že by zde měly být nějaké ty skály. Bohužel - pokud se tudy kráčí v době, kdy jsou od jara do podzimu větve stromů okolních lesů obaleny listím, přes neprůhlednou zelenou clonu skalních útvarů nevidět... Nápovědou ale může být rozcestí na louce, odkud se z dáli na poutníka přívětivě usmívá 2 km vzdálená kopule hostýnského poutního chrámu - kromě tur.rozcestníku a odpočívadla je zde umístněn také panel NS, který návštěvníka seznámí s geologickou skladbou "neviditelných" skal. Všechny jsou tvořeny masívními pískovci a slepenci západokarpatského flyšového pásma. V případě Skalného pak rusavskými vrstvami zlínského souvrství z období neocénu, což jistě s radostí ocení každý laik. Pro ty zvláště natvrdlé by mělo být připsáno jednoduché a prosté vysvětlení: skály Skalného stojí v místech bývalého skalnatého hřebene, který prošel rozsáhlou mrazovou destrukcí a do dnešní doby se nám z něj zachovaly jen ty nejpevnější útvary, vypínající se nad terén v podobě torů a masivních skalních věží. Dlužno dodat, že všechny tyto skály jsou velmi malebné a patří k těm nejhezčím útvarům "neživé" přírody, které jsou v Hostýnských vrších k vidění. Info tabule se už ale nezmiňuje o tom, že jsou skály od rozcestí přístupny vyšlapanými pěšinkami a chodníčky s absencí jahéhokoliv značení. K těm Horním skalám se nejlépe dostaneme po pěšině po okraji velké louky nad odpočívadlem. Pěšina stoupá přibližně severním směrem do sedla, oddělující lučinatý hřeben od toho zalesněného, ve kterém se skály ukrývají a k nimž mezi stromy lesa zamíří už prudší chodníček.
Proplete se mezi balvany a vzápětí vyústí pod téměř desetimetrovou skalní stěnou a "vynese" návštěvníka až na její zarovnané temeno, s trčící skalní nádstavbou, připomínající profil dravého ptáka. Skutečně po právu se toto skalisko nazývá Orlem. Když se dosyta pokocháme jeho tvarem a naše nožky se už nedočkavě zavrtí, aby navštívily i ta další místa, neposlouchejte je a raději si před odchodem ještě jednou pozorně prohlédněte tu plošinu před Orlem. Není to místo jen tak ledajaké - stával zde totiž hrad Skalný, jak zjistil v 90-tých letech minulého století D.Kobinger. Hrad existoval někdy v polovině 14.století, do dnešních dnů se z něj ale nic nedochovalo a kromě toho, že "vyfoukl" blízkým Obřanům prvenství nejvyššího moravského hradu, nebyl nijak významným místem: není o něm sebemenší historické zmínky a pravděpodobně to byl jen maličký dřevěný hrádek, plnící funkci strážního bodu mezi dvěma horskými údolími. My se ale vraťme zpět ke skalám. Ta další, vzdálená odsud asi 50 m, je rozeklanou skalní věží a dostala jméno Zub. Proč tomu tak je, pochopí při pohledu na tuto skálu i malé pachole - tvar lidské zubní stoličky (i s tím kořenem) je naprosto nezaměnitelný! My si skalní věž obejdeme hezky dokola a zjistíme, že ze severní strany dosahuje její výše asi 14 m (je tedy mezi útvary Horních skal útvarem nejvyšším), a na straně opačné nalezneme maličký symbolický horolezecký hřbitůvek. Skalní stěna je osázena plaketami na památku lezců, kteří už nejsou mezi námi. Jen pro vaši informaci - horolezci mají na Skalném vytýčeno na devadesát lezeckých cest o stupnici obtížnosti 3 až 9.
Kromě Orla a Zubu patří k těm nejvyhledávanějším lezeckým atraktivitám stěna Plotny, nacházející se na jih od Orla, ale romantického turistu nejspíš nenadchne. Ten zato ocení pohled na nejhezčí skálu celého Skalného - na Žábu, která je i pro lezce nejtěžší stěnou v celé oblasti. (O Žábě jsem už psal samostatný článek - připomenu jen, že toto malebné skalisko má téměř dokonalou podobu tohoto obojživelníka...) Poslední zdejší významnou "horolezeckou" skálou je Kůň, nacházející se na protější straně hřebene od Žáby. Jeho skalní vrchol, připomínající koňské sedlo, dříve umožňoval hezký výhled do údolí Bystřice... ale protože jak známo, nic netrvá věčně - (ani láska k jedné slečně), okolní stromy vyhlídku už dávno přerostly! Poslední výraznějším skaliskem, vzdáleným asi 150 m východně odtud je Plotnička, dosahující výše už jen 6 m. Při čtení popisu od jiných autorů by se zdálo, že kromě těchto útvarů se už na Horních skalách Skalného kromě stromů lesa nic nenachází, ale to je právě to vakuum, o kterém se už nepíše: strukturální hřbet byl sice rozdroben na izolované skalní útvary, ale kromě těch pojmenovaných nejvyšších na něm můžeme spatřit i rozpadlé skupiny nižších skalních výchozků, malých skalních věžek - torů... a u Žáby například i nížší stěnu masivního mrazového srubu...