Sloup v Čechách - skalní hrad a poustevna

Romantický Skalní hrad Sloup stojí na skalním suku u stejnojmenné obce na Českolipsku. Skála byla obývána již v pravěku a v novověku, po opuštění hradu, zde byla po více než sto let poustevna. V té době vznikla podstatná část z monumentálního labyrintu skalních chodeb, místností a zahradních teras.

Středověkou pevnost na skále založil rod z Ronovců ve druhé polovině 13. století. První dochované zmínky o ní jsou z let 1324 a 1330, kdy se Ronovec Čeněk z Lipé psal „von Birkenstein“, resp. „de Slupa“. Patrně Čeněk z Lipé také hrad po roce 1330 prodal Hynku Berkovi z Dubé, v držení jehož rodu se Sloup udržel až do roku 1412, kdy jej prodal Hynek Hlaváč z Dubé a z Lipé hrad Sloup s dvorem a vesnicemi Sloupem a Radvancem Janu Velflovi z Varnsdorfu. Ten se jako vlastník Sloupu připomíná ještě roku 1423, o čtyři roky později však již Sloupu držel Mikeš Pancíř ze Smojna. Ten se za husitských válek řadil k oporám katolické strany v severních Čechách, ale na druhou stranu podnikal loupeživé nájezdy proti katolickým lužickým městům. Za válek Vartemberků s Lužičany počátkem čtyřicátých let 15. století Mikešovy aktivity proti lužickým městům ještě zesílily. Proto se stal i hrad Sloup jedním z cílů odvetného tažení v květnu 1444, tehdy však ještě odolal. Když se však Mikeš Pancíř nevzdal nepřátelství proti Lužici ani po sjednání míru, oblehli Lužičané spolu s hejtmanem Janem Smiřickým v roce 1445 Sloup znovu. Po tříměsíčním dobývání se vyhladovělá posádka vzdala, hrad byl vypálen a Mikeš Pancíř se musel zavázat, že jej neobnoví. Tento slib evidentně nedodržel, protože již počátkem padesátých let z něj válčil se saským kurfiřtem. Mikeš zemřel někdy po roce 1455 a jeho synové Jan a Fridman Sloup prodali Vilémovi z Illburka.

Již roku 1471 však bratři Jaroslav, Jiří, Jan a Petr Berkové z Dubé koupili Sloup zpět. Rodu Berků pak hrad náležel až do jeho vymření po meči roku 1607, kdy sňatkem s vdovou po Adamovi Berkovi z Dubé přešel na Abrahama ze Salhausenu. To však již hrad panstvo dávno neužívalo, protože někdy před rokem 1562 si pod ním Berkové postavili tvrz.

Definitivní zánik hradu přinesl rok 1639, kdy jej obsadili a vypálili Švédové. V roce 1652 získali sloupské panství Kokořovcové. Roku 1680 věnoval tehdejší majitel panství Ferdinand Hroznata z Kokořova pustý hrad poustevníkům. Za následujících sto let se na Sloupu vystřídalo šest poustevníků, kteří prostory hradu výrazně upravili ke svému pobytu i duchovním účelům, k nimž tehdy sídlo sloužilo. Od té doby byl Sloup znám pod novým názvem Einsiedlerstein, tj. Poustevnická skála.

Výnosem císaře Josefa II. z ledna 1782 byla poustevna zrušena a bývalý hrad opuštěn nadobro. Kinští, tehdejší majitelé panství, z něj poté programově učinili romantické výletní místo, jímž zůstal dodnes.

Hrad Sloup stával na 32 metrů vysoké skále. Výška skály i okolní rybníky a vodní příkopy mu zajišťovaly skvělou přirozenou ochranu. Hrad byl z větší části vytesaný do skály, jeho nadzemní konstrukce byly dřevěné. Kamenné stavby, ale i řada významných zásahů do suterénních prostor pochází až z období Sloupu coby poustevny. Dnešní přístup ke hradu po schodišti je novodobý. Na severu je nízký skalní blok, mezi nějž a hradní skálou byla vklíněna branka vedoucí do malého nádvoří opevněného palisádou. V tomto prostoru se nacházela studna a zřejmě i nějaké hospodářské zázemí hradu. Na jihu je krátké schodiště vedoucí do úzké, na schodiště kolmo orientované průrvy. Z nástupní plošinky stoupá na obě strany průrvy dvojité schodiště, jehož stáří však zůstává nejasné. Určit podobu středověké zástavby na plochém vrcholu skály s osami zhruba 90 a 55 metrů je dnes již velmi obtížné. Nachází se zde řada do skály vytesaných průchodů a světniček, z nichž však řada pochází až z poustevnické éry sídla. Zvláště to platí o jižní straně suku, kde se nacházejí sice efektní, ale nikoliv z doby hradu pocházející skalní Ochozy. Nadzemní středověké stavby lehké konstrukce stávaly prokazatelně na severu a západě, kde snad stával hradní palác. Středověkého původu je i zajímavá dutina džbánovitého tvaru vytesaná do skály na jižní straně. Starší literatura ji označuje jako hladomornu, pravděpodobněji se však jednalo o skladovací prostoru na obilí. V době osídlení skály poustevníky byl do této dutiny od jihu proražen vchod a do stěn vyryty reliéfy, z nichž minimálně část má náboženské motivy.

V současnosti si můžete na skále u Sloupu prohlédnout velmi zajímavou směsici pozůstatků středověkého hradu a barokní poustevny. Oběma sídlům společná je především upravená horní plošina skály a řada skalních světniček. Nadzemní zděné konstrukce, jako kaple či domek s černou kuchyní, pocházejí až z novověkého působení poustevníků.

http://www.castles.cz/hrad-sloup/

NÁVŠTĚVNÍ DOBA

DUBEN a ŘÍJEN 9:00 – 16:00 Jen soboty, neděle, svátky a ve všední dny po předchozím ohlášení.

ČERVEN až SRPEN 9:00 – 17:00 Denně, včetně pondělí.

KVĚTEN a ZÁŘÍ 9:00 – 17:00 Mimo pondělí.

VSTUPNÉ

Základní vstupné 60,- Kč Dospělí nad 16 let.

Snížené vstupné 30,- Kč Děti 6-16 let

Studenti denního studia do 26 let (průkaz s datem platnosti)

Invalidé (průkaz ZTP, ZTP/P)

Senioři od 65 let

Rodinné vstupné 145,- Kč Tatínek, maminka + 1 až 2 děti (6-16 let).

Bezplatný vstup: Vedoucí zájezdů a přiměřený pedagogický dozor, invalidní děti (ZTP),

průvodce držitele průkazu ZTP/P

http://hradsloup.cz/vitejte/