Sloup v Moravském krasu - kostel Panny Marie Bolestné

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

kostel Panny Marie Bolestné

kostel Panny Marie Bolestné 2001

Sloup v Moravském krasu - kostel Panny Marie Bolestné

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Stojí uprostřed sloupského náměstí a je dominantou obce. Půdorys kostela je ve tvaru želvy (mariánský symbol ochrany). Západní průčelí se štítem je zakončeno dvěma 40 m vysokými věžemi. Tento rokokový chrám podle projektu architekta Marcela Amanda Canevala postavil v letech 1751 - 54 boskovický stavitel Vavřinec Merta. Klenby kostela, pokryté freskou s mariánskou tématikou, navrhl Kaspar Franz Sambach, který je i autorem čtyř oltářních obrazů. Do mohutné sloupové architektury hlavního oltáře z červeného a černého mramoru je vkomponována uctívaná gotická socha Piety, ke které se konají místní poutě.

Před kostelem je hlavní směrovník nejsevernější čáti Moravského krasu. Rozchází se odtud turistické cesty "všech barev", červená (na Macochu Pustým žlebem a do Holštejna), modrá (do Blanska a do Horního Štěpánova), žlutá do Valchova a náhorní planinou na Macochu) a zelená na Suchý. Prochází tudy i hlavní cyklotrasa č. 5 - Jantarová stezka.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/B1 (2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (2014)

Podobné příspěvky

Poutní chrám Panny Marie Bolestné v městyse Sloup (Moravský kras)

Historie mariánského poutního místa, farnosti a kostela úzce souvisí s historií samotného městyse Sloup.

První písemné doklady o existenci obce jsou z roku 1373. Zda tady již tehdy nebo v době následující stál nějaký Kostelík nebo kaple, není známo.

Důležitá událost se stala ve 20. letech 18. století. Hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu si přivezl z brněnského kláštera minoritů dřevěnou sochu Panny Marie Bolestné, která byla vytvořena v Itálii neznámým umělcem v polovině 15. století. Protože měl se svou ženou k obci Sloup zvláštní vztah, uložili sochu Panny Marie ve zdejším mlýně Vavřince Severy. Socha se stala postupně předmětem úcty místních i těch, co přijížděli kvůli mletí.

A když došlo k zázračnému a nevysvětlitelnému uzdravení nemocné mlynářovy dcery, roznesla zpráva o zázraku do okolí a začali přicházet první poutníci. Hrabě Karel Ludvík se tedy rozhodl postavit dřevěnou kapli nedaleko svého hraběcího letního sídla a uložit do ní sochu Panny Marie. Každý pátek zde byla sloužena mše svatá, přičemž poprvé se tak stalo 18. července 1730. Místo bylo čím dál více známější a poutníků přibývalo. Dřevěná kaple nevyhovovala a začalo se uvažovat o stavbě kostela. Záměr byl na chvíli ohrožen smrtí hraběte Karla Ludvíka v roce 1737, ale naštěstí se věci ujala jeho manželka.

Projekt římskokatolického kostela vypracoval vídeňský architekt Isidorus Marcellus Amandus Canavale, stavební práce řídil boskovický stavitel Vavřinec Merta. Stavba byla zahájena v roce 1751 a trvala tři roky. Veškeré náklady hradila sama hraběnka Karolina. Slavnostně vysvětil chrám 27. října 1754 olomoucký biskup kardinál Ferdinand Julius svobodný pán z Troyeru. V rámci této slavnosti byla přenesena socha Panny Marie Bolestné z původní kaple na hlavní oltář nového chrámu. Farnost ve Sloupě byla zřízena o rok později, 25. srpna 1755 a prvním farářem se stal František Czuma.

Sloupský barokní chrám patří nejen k významným, ale i krásným a zajímavým architektonickým památkám. Půdorys kostela je ve tvaru želvy, což je symbol ochrany Panny Marie. Šířka chrámové lodi je 30, délka 40 metrů. Západní průčelí je ukončeno dvěma čtyřicetimetrovými věžemi s oplechovanými báněmi. Ve výklencích věží jsou umístěné kamenné sochy sv. Magdaleny, sv. Marty, sv. Cyrila a sv. Metoděje od brněnského sochaře Ondřeje Bleiberga. Další jejich ozdobou jsou zabudované věžní hodiny a čtyři zvony.

Nad hlavním portálem vchodu je latinsky psaný nápis "Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky", dále letopočet stavby a alianční erb hraběnky Karoliny a jejího manžela Karla Ludvíka z Rogendorfu.

Vzhledem k tomu, že o letních prázdninách je sloupský kostel přístupný veřejnosti i mimo dobu bohoslužeb, tak jsem mohl také já spatřit zajímavý interiér, aniž bych čekal na konání bohoslužby. V době mé návštěvy bylo otevřeno od 14,00 hodin. Aktuální informace ale budou mít určitě v místním infocentru nebo na stránkách městyse (http://www.sloup.info/kontakty).

Interiéru chrámu dominuje hlavní oltář z černého a červeného mramoru (z Těšetic na Kroměřížsku). Ohraničují ho čtyři vysoké sloupy z černého mramoru, mezi nimiž je nahoře bílou holubicí znázorněný Duch Svatý, níže Bůh Otec v lidské podobě i velikosti a pod ním se nachází veliký dřevěný kříž s přehozeným bílým rouchem. Mezi sloupy stojí dřevěné sochy cherubů v životní velikosti a v jejich středu je umístěná socha Panny Marie Bolestné vyřezaná z lípového a topolového dřeva a zdobená zlatem a Stříbrem. Na klíně má tělo Spasitelovo, které bylo sňato z kříže. Na hlavě Bohorodičky i jejího Syna jsou položeny pozlacené koruny požehnané papežem Janem Pavlem II. v Římě v roce 1996.

Mohutnou chrámovou klenbu vyzdobil malbami vídeňský malíř Kašpar Sambach s ústředním motivem nanebevzetí Panny Marie. Další zajímavou věc lze objevit na podlaze chrámu při cestě k hlavnímu oltáři. Zde umístěný kámen, náhrobní deska, je vstup ke kryptě, v níž je pochována hraběnka Karolina, která zemřela ve Sloupě roku 1759.

A samozřejmě jsou v kostele ještě další oltáře, obrazy a zajímavá výzdoba. To by však bylo na delší psaní a především si myslím, že tu všechnu krásu musí člověk vidět. Na dotazy návštěvníků umí velice dobře odpovědět paní, která tady byla. Vstupné se zde žádné nevybíralo.

Na náměstí i v jeho okolí lze bezproblémově zaparkovat. Do městyse Sloup zajíždí autobus z Blanska nebo z Boskovic. Nejbližší vlaková stanice je Rájec-Jestřebí, odkud je to po žluté a modré turistické značce asi 12 kilometrů.

V Moravském krasu a jeho okolí jsme ještě navštívili tato zajímavá místa:

- propast a naučná stezka Macocha:https://www.turistika.cz/mista/propast-a-naucna-stezka-macocha

- Punkevní jeskyně:https://www.turistika.cz/mista/punkevni-jeskyne-v-moravskem-krasu--1

- jeskyně Balcarka:https://www.turistika.cz/mista/jeskyne-balcarka-tajemny-svet-skryte-podzemni-krasy

- Mariánský chrám ve Křtinách:https://www.turistika.cz/mista/mariansky-chram-v-mestyse-krtiny

- rozhledna Podvrší u Veselice:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-podvrsi-u-veselice-infocentrum-a-prodej-regionalnich-vyrobku

- městys Sloup:https://www.turistika.cz/mista/mestys-sloup-a-sloupsko-sosuvske-jeskyne

- Josefovské údolí a Býčí skála:https://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-josefovske-udoli-byci-skala-vyver-jedovnickeho-potoka

- Stará huť a muzeum:https://www.turistika.cz/mista/stara-hut-hut-frantiska-a-muzeum-zelezarstvi

- Malá Macocha:https://www.turistika.cz/mista/mala-macocha--1

- naučná stezka Jedovnický potok:https://www.turistika.cz/mista/jedovnicky-ci-podomsky-potok-naucna-stezka

- skalní útvar Kolíbky:https://www.turistika.cz/mista/skalni-utvar-kolibky-v-moravskem-krasu

- propadání Jedovnického potoka:https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-jedovnickeho-podomskeho-potoka

- zřícenina hradu Holštejn:https://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-holstejn

- ATC Jedovnice:https://www.turistika.cz/rady/atc-olsovec-jedovnice

- netradiční kostel v Jedovnicích:https://www.turistika.cz/mista/velice-zajimavy-kostel-sv-petra-a-pavla-v-mestyse-jedovnice

- geopark v obci Rudice:https://www.turistika.cz/mista/zajimavy-i-poucny-geopark-v-obci-rudice

- větrný mlýn v obci Rudice:https://www.turistika.cz/mista/rudice-vetrny-mlyn

- kostel sv. Cyrila a Metoděje v obci Bílovice nad Svitavou:https://www.turistika.cz/mista/obec-bilovice-nad-svitavou-a-farni-kostel-sv-cyrila-a-metodeje

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Nadmořská výška:

470 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.415, 16.740)

Poslední aktualizace: 24.12.2014

Vyhledání vlakového spojení na výlet