Loading...
Slovensko – Strážovské vrchy (1): Strážov (09/2014)
Strážovské vrchy jsou na slovenské poměry nižším pohořím, které se rozkládá přibližně mezi městy Trenčín a Povážská Bystrica. Nejvyšším vrcholem je Strážov (1 213 m n. m.). Toto rozložité pohoří netvoří hřeben, ale jednotlivé kopce vystupující osamoceně. K jejich zdolání je většinou třeba překonat větší převýšení na krátkém úseku. Mapa oblasti na mapy.cz: Strážovské vrchy (mapy.cz/turisticka)
K výstupu na Strážov jsme zvolili trasu od obce Čičmany. Nechtělo se nám ale jít zdlouhavě po asfaltové cestě až z vesnice a proto jsme popojeli autem pod Strážov do míst vyznačených na mapce ve fotogalerii. Po cca 2 km od obce Čičmany se z hlavní silnice odbočí vpravo směrem k již nefunkční zemědělské budově, u božích muk se pokračuje vpravo dále k lesu kolem potoka a před závorou se vedle cesty nechá auto. Jsme ve výšce přibližně 750 m n. m.
Stezka na Strážov, označená červenou turistickou značkou, vede nejprve po lesní cestě a hodně do kopce. Místy je to přímo kolmo na vrstevnice. Po úmorném a trochu nudném stoupání lesem se dostaneme k rozcestí Pod Strážovom, kde se připojuje zelená značka zprava. Tady začíná snad nejprudší, ale již jen krátký úsek kamenitou stezkou k louce pod vrcholem.
Na louce je již vyhráno. Tady se u rozcestníku Lúka pod Strážovom připojí červená od obce Zliechov a obě trasy už pod jednou červenou turistickou značkou míří k vrcholu. Přejdeme přes louku, malým lesíkem a pak už zbývá jen krátký úsek k vrcholu Strážova po krásné vrcholové louce. Nahoře jsme byli asi za 1,5 hodiny (2,5 km, 460 m převýšení).
Vrchol Strážova je zčásti holý a zčásti již zarostený vegetací. Je tu instalováno něco, co zdálky vypadalo jako odpadkový koš, ale je to růžice s vyznačením vrcholů, které odtud můžete za dobré viditelnosti spatřit. Jsou odtud krásné výhledy především směrem na moravsko-slovenská pohoří – Bílé Karpaty, Javorníky, Beskydy.
Téměř letecký pohled se otvírá na obec Zliechov. V dálce zřetelně vidíme město Povážská Bystrica, Manínskou vrchovinu a Súľovské skály. Pro výhled na opačnou stranu, to znamená na lúčanskou Malou Fatru, především fotogenický vrchol Kľak, je lépe popojít zpět na vrcholovou louku.
Zapisujeme se do vrcholové knihy a po prohlídce vrcholu a vyfocení se u kříže, jdeme na louku, kde si při pohledu na Malou Fatru dáváme svačinku. Pak už jen sestup dolů. Jde to špatně, bláto v lese v prudkém klesání klouže. My jsme měli ještě smůlu v tom, že za naprosto jasného počasí, které ten den panovalo, se zcela nečekaně přihnala bouřka. Z lesní cesty se najednou stal potok. Nebylo se kam schovat a tak jsme pokračovali i v lijáku skákáním přes valící se vodu zpět k autu. Z toho plyne ponaučení, že bez pláštěnky se do hor prostě nechodí, ani za naprosto jasného dne ...
Mapa Strážova na mapy.cz: Strážov (mapy.cz/turisticka)
Mapa Strážova na hiking.sk: Strážov (mapy.hiking.sk)
Nesmíme opomenout výchozí obec Čičmany, která je známá svou kuriózní architekturou. Najdete zde dřevěné domky pomalované bílými ornamenty, které vypadají jako perníkové chaloupky a takové stejné nejsou nikde jinde v celém Česko - Slovensku k vidění. Stejné ornamenty zdobí také místní lidový kroj.
Většina dochovaných dřevěných domků ale není původní. Obec v období po první světové válce vyhořela. Domky byly zčásti obnoveny také zásluhou architekta Dušana Jurkoviče, který vypracoval projekty srubových domů, a ty byly znovu postaveny po roce 1921. Hodně původních chalup bylo také ještě před vyhlášením památkové rezervace (1977) nahrazeno zděnými domy. Řady domků, kde se střídají dřevěné malované chalupy a cihlová stavení, která byla moderní někdy v šedesátých letech dvacátého století, ale nevypadají úplně dobře.
V současné době je už na Čičmanech bohužel také vidět odliv obyvatel z vesnice. Žije zde jen něco kolem 100 stálých obyvatel. Veseleji tu zřejmě bude v době konání lidových veselic a v zimě zásluhou malého lyžařského střediska. V infocentru (pokud se tak dá nazvat tmavá místnost v hasičské zbrojnici) neměli žádné propagační materiály. Turistická mapa se tu koupit dala, ale tu jsme měli s sebou, a navíc dnes už je lepší používat mapy v mobilu s přesným určením polohy. Po obci jsou za evropské dotační peníze zřízeny infotabule pro turisty, ale ani na jedné nebyla například pořádná mapa blízkého okolí.
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda