Soběslav - kostel sv. Víta

Za jednu z nejzajímavějších a nejcennějších historických památek jihočeského města Soběslav můžeme jistě označit kostel sv. Víta pocházející z II. poloviny 14. století. Navíc se jedná o stavbu s historií nejen dlouhou, ale i pozoruhodnou a pohnutou, která je navíc unikátní i tím, že svého času tento svatostánek býval také bytovým domem. Kostel sv. Víta, který je považován za jedno z nejstarších jihočeských gotických dvoulodí, charakterizuje neobyčejně štíhlá „šikmá“ věž a najdeme jej v historickém centru města a jihozápadním rohu náměstí Republiky.

K té historii alespoň pár základních vět. Soběslavský filiální kostel sv. Víta byl založen Oldřichem z Rožmberka někdy po roce 1375 a roku 1390 jej na severní straně doplnil špitál, který zanikl po Třicetileté válce. Opravován a upravován byl v letech 1490 a 1612. V roce 1719 vyhořel a čekala jej další rekonstrukce. V průběhu roku 1785 byl dekretem císaře Josefa II. zrušen a následně v roce 1790 prodán soukromému majiteli Františku Reitlenerovi, který z něj vytvořil obytný dům. V letech 1936 až 1939 se kostel dočkal nejen obnovení své původní podoby, ale i svého prvotního účelu.

Někdejší špitální kostel je tedy orientovaným síňovým dvoulodím, jehož křížovou klenbu (u vítězného oblouku se jedná o klenbu obkročnou) nesou dva vysoké štíhlé pilíře, a bývá označován za vrcholné dílo gotiky období vlády krále Václava IV. Tento stavitelský směr dosáhl v Soběslavi téměř dokonalosti a nebyl již nikdy ani nikde překonán. A je téměř neuvěřitelné, že kostel, který několikrát vyhořel a svého času byl mj. také skladištěm (a za husitů seníkem), zůstal až do současnosti půvabnou stylovou stavbou, která se pyšní krásnými okenními vitrážemi, obrazovou křížovou cestou nebo stále funkčními barokními varhany, které sem byly převezeny v roce 1988 z kostela v Malém Březnu na Mostecku.

V interiéru, vybudovaném ve stylu krásného slohu, zaujme také zajímavý „modrý“ obraz známého soběslavského malíře Jiřího Stejskala nebo presbytář s kombinací křížové a paprsčité klenby, jejíž klínová vyžlabená žebra se sbíhají v kruhových svornících s vyobrazením červené pětilisté růže. Na jeho severní straně se nachází sakristie, která navazuje na starou radnici. Všechny stěny (kromě té severní) jsou prolomeny okny s hrotitými oblouky a obnovenými kružbami a zesilují je venkovní opěráky. Interiérový mobiliář není původní; byl sem přemístěn z jiných kostelů a pochází z 18. a 19. století. V jižní stěně presbytáře můžeme vidět gotické sedile s kamenným ostěním. Na kruchtu vede točité schodiště a zaujme i mohutný hrotitý vítězný oblouk, nad kterým se k nebi tyčí – již zmíněná – štíhlá kamenná oktagonální vížka, nebo několik figurálních konzol.

Kostel má celkem dva portály - hlavní se nachází na jižní straně kostela, vedlejší pak v západním průčelí. Nový hlavní oltář se sochami sv. Víta, Václava a Vojtěcha vyrobila firma Břetislava Kafky z Červeného Kostelce, která též dodala oba postranní oltáře. Obraz sv. Michaela Archanděla je původní. Na severní straně presbytáře se nachází fragment nástěnné malby z roku 1612. Oba malé zvony byly zrekvírovány v průběhu II. světové války.

Chráněnou kulturní památkou je soběslavský kostel sv. Víta plným právem již od května roku 1958. Jako důvod památkové ochrany se mj. uvádí skutečnost, že „Architektura kostela je významným příkladem produkce rožmberské stavební huti v období krásného slohu, a to nejen svou vysokou kvalitou, ale také téměř intaktním dochováním“.