Sochy a pomníky v Litomyšli od 19. století do současnosti

Jednou z dominant Smetanova náměstí je bezesporu bronzový pomník Bedřicha Smetany od sochaře Jana Štursy (1880-1925; jedná se vlastně o jeho poslední dokončenou monumentální realizaci) a architekta Pavla Janáka (1882-1956) z roku 1924.

Na domě č. 112 na náměstí (dnes budova České spořitelny) je osazena pamětní deska spisovatelky a národní buditelky Terézy Novákové (1853-1912) s bustou od tehdy teprve začínající mladé sochařky Jiřiny Šimsové-Pfeiferové (* 1906) z roku 1928.

Zbudování této památky inicioval místní Spolek paní a dívek, v němž Nováková zastávala významnou pozici. Jedná se o dům, kde spisovatelka v Litomyšli naposledy bydlela (v letech 1887-1895), než se i s rodinou přestěhovala zpět do Prahy, odkud pocházela.

Do zdejšího kraje se však i později vracela za účelem sběru materiálu pro své národopisné texty. Na zdejším hřbitově jsou pochovány její dcery Ludmila a Marie. Pamětní desku odhalil spisovatelčin syn, významný literární historik Arne (Arnošt) Novák (1880-1939).

Ve stejném domě bydlel nějakou dobu také mladý Alois Jirásek a v letech 1895-1909 gymnaziální profesor Jan Voborník (1854-1946). Tomuto profesorovi byla v roce 1935 v prvním patře domu na straně do Špitálské ulice odhalena kovová pamětní deska s reliéfem, zachycujícím Voborníkovu podobu z profilu. Jejím autorem byl akademický sochař a medailér Josef Šejnost (1878-1941). Roku 1943 musela být deska odstraněna, ale podařilo se ji uschovat a po válce znovu osadit.

V místech dnešního domu č. 27 na témže náměstí stával dům, kde bydlela v letech 1839-1840 se svou rodinou spisovatelka Božena Němcová. Právě zde se jí narodil syn Karel. Na domě je proto umístěna pamětní deska se spisovatelčinou bustou, dílo akademického sochaře Ladislava Faltejska (1912-1989) z r. 1971.

Na budově hotelu Zlatá hvězda, který ve 30. letech 20. století nahradil menší hotel Modrá Hvězda ze století 19., připomíná mramorová deska z roku 1932 od známého výtvarníka Františka Kysely (1881-1941) druhý z litomyšlských pobytů Boženy Němcové.

Další bronzový pomník, připomínající další z velkých osobností spjatých s městem, spisovatele Aloise Jiráska (1851-1930), který v Litomyšli několik let vyučoval. Pomník je dílem Vincence Makovského (1900-1966) z roku 1959 a byl odhalen u příležitosti 700. výročí založení města; nemůžeme ho minout v parčíku při cestě z náměstí vzhůru k zámku.

Na budově bývalé piaristické koleje na Zámeckém návrší byla v roce 2006 odhalena pamětní deska posledního rektora této koleje a gymnaziálního profesora Františka Ambrože Stříteského (1912-1989), nespravedlivě vězněného v 50. letech 20. století. Autorem pamětní desky je akademický sochař Jiří Věneček.

Na obytné části nedalekého zámeckého pivovaru, kde se narodil slavný hudební skladatel Bedřich Smetana (1824-1884), je osazena pamětní deska od místního kameníka Františka Metyše z roku 1880, umístěná sem však až v roce 1949.

Na místním hřbitově se nachází náhrobek další významné spisovatelky, národní buditelky a autorky proslulé kuchařské knihy Madgaleny Dobromily Rettigové (1785-1845), která žila se svým manželem v Litomyšli od roku 1834 až do své smrti. Náhrobek pochází z roku 1870 (nebo 1875) a je opět dílem Františka Metyše podle návrhu malíře Leopolda Ferbera (1838-1912).

Rettigovou připomíná ovšem i pamětní deska na domě č. 151 na Toulovcově náměstí, hned vedle Kostelíku Rozeslání sv. apoštolů, kde tato významná žena bydlela se svým neméně významným manželem, rovněž literárně činným magistrátním úředníkem Josefem Sudislavem Rettigem.

Na témže náměstí se nachází na domě č. 170 ještě pamětní deska význačného jazykovědce, univerzitního profesora Quida Hodury (1879-1960), kterou zhotovil roku 1974, tedy již v poměrně pokročilém věku, slavný český sochař, medailér a pedagog Karel Lidický (1900-1976).

Na Růžovém Paloučku u Litomyšle (asi 7 km od města) se nachází Pomník českých bratří, byl zhotoven podle návrhu architekta, návrháře a výtvarníka Aloise Meteláka (1897-1980) v letech 1920-1921.

Pomník samotného Jana Ámose Komenského s názvem Orbis terrarum z roku 1921 od téhož autora pak stojí na litomyšlském Komenského náměstí.

Z poválečného období pocházejí např. plastiky Hudba v parčíku u Lidového domu, Boj člověka s přírodou v areálu nemocnice – obě díla jsou od Františka Jandy (* 1931), Dívka s delfínem od Oldřicha Urbana ze 70. let 20. Století či dosti diskutovaná socha dalšího z místních rodáků Zdeňka Nejedlého (1878-1962), kterou zhotovil v roce 1978 akademický sochař Jan Hána (1927-1994).

Pomník stojí v Zámecké ulici před základní školou, poblíž domu, kde Nejedlý v dětství bydlel. V roce 1989 se sice jednalo o odstranění sochy, ale nakonec byla na místě ponechána a alespoň opatřena vysvětlujícím nápisem.

Na Komenského náměstí se dále od roku 2004 nachází jeden z nejnovějších a jistě i nejpozoruhodnějších Památníků, připomínající dnes již neexistující rodný dům světově významného astronoma Zdeňka Kopala (1914-1993).

Neobvyklé dílo zhotovili pražští výtvarníci Marián Karel (* 1944) a Federico Diaz (* 1971). Plastika má představovat „dvě nekulové kapkovité hvězdy, obíhající kolem společného těžiště těsné dvojhvězdy“.

Unikátní je rovněž materiál, z něhož jsou hvězdy vytvořeny, uhlíkové vlákno, užívané jinak hlavně při výrobě vesmírných lodí.

Z dalších současných sochařských děl jmenujme např. známou obří dřevěnou výtvarnice a fotografky Židli Magdaleny Jetelové (* 1946), představující symbol Komunistické všemocnosti a stojící v klášterních zahradách.

Nedaleko se na schodech nachází také dílo sochaře Jasana Zoubka (* 1956) Šik a dále kolem brouzdaliště skupina soch jeho otce Olbrama Zoubka, o jehož pracích ve městě bude lépe pojednat v samostatném příspěvku.

Prostor těchto klášterních zahrad je vhodný i k pořádání různých, nejen sochařských výstav, z nichž mezi nejvýznamnější bezpochyby patřila přehlídka prací sochaře Aleše Veselého (* 1935) v roce 2009.

A konečně nezapomeňme ani na bizarní dřevěnou postavičku jakéhosi váchalovského ďáblíka, tzv. Okouníka před dnešním výtvarníkovým muzeem – tzv. Portmoneem – v ulici Terézy Novákové č. 75…

Zdroje: Umělecké památky Čech, Svitavský Deník.cz, webové stránky města, Smetanovy výtvarné Litomyšle a další…