Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Pomník
Poněkud kuriózní ale nakonec svým způsobem šťastný konec má osud pomníku padlých v 1. světové válce ve Staré Červené Vodě na Jesenicku. Dispozičně i provedením velmi zajímavý pomník je dílem Jodsefa Obetha, předního sochaře i pedagoga, který své umění provozoval právě na Jesenicku. Jeho díla jsou k vidění i jinde u nás, přesto jakožto rodák soustředil svou pozornost právě na oblast západní části Českého Slezska.
Jednoznačně nejznámějším jeho dílem je Priessnitzovo sousoší ve Smetanových sadech v Jeseníku. Po První světové (tehdy ještě Velké) válce se pomníky padlých stavěli ve většině obcí, které ztratily své obyvatelé v zákopech bojišť. A bylo jich hodně. Samotná Stará Červená Voda postrádala na čtyřicítku místních mužů.
Obec i celé Jesenicko byly v té době převážně Německé a po 2. světové válce se zřejmě novým osídlencům nechtělo příliš připomínat zdejší původní obyvatelstvo. Pomník byl tehdy stržen, naštěstí nebyl zničen, ale pohřben do plochy starého hřbitova u místního kostela. Část nárožního pilíře pomníku, který rovněž nesl jména padlých byl opatřen cementovou maltou, která ukryla nápisy. Další desky a sochy andílků pohřbeny za hřbitovní zdí, sousoší na vrcholu pomníku zahrabány v ploše starého hřbitova.
Při opravách kostela v 90. letech minulého století byly části pomníku objeveny, i pamětníci označili místo, kde se nalézaly zbývající části díla. V roce 2000 bylo přikročena k obnově díla.
Pomník tak můžeme vidět téměř v původním stavu, jak ho Obeth v roce 1929 vytvořil. Pomník je vytvořen ve tvaru jílce meče (tedy úchopu zbraně). Držadlo představuje sousoší padlého vojáka, kterého odvádí Anděl Smrti (vlastně mrtvý římský legionář). Pod záštitovými příčkami jsou desky se jmény padlých, další jména jsou v centrální části horní části „čepele“. Po stranách pomníku jsou desky s andílky a letopočty 1914 a 1918. Materiál díla je z místních zdrojů, tedy žula od Žulové a supíkovický mramor.