Stará litomyšlská radnice s orlojem

Hlavním poznávacím znamením staré radnice je vysoká hranolová věž, na kterou narazíme přibližně v půli hlavního městského rynku – Smetanova náměstí. Nutno dodat, že původní věž byla mnohem nižší. Budova radnice zde stojí již od začátku 15.století (od roku 1418) a její současná fasáda je barokní. V minulosti byla postižena několika požáry (z toho 2 x v 18.století), po nichž byla vždy opravena a také částečně přestavěna. Totéž se stalo i po posledním ničivém ohni, který si na ní zle zařádil v roce 1814. Po něm byla věž podstatně navýšena a spolu s budovou radnice obdržela novou střešní krytinu. Památkově chráněn je objekt radnice od roku 1965.

 

Kromě Prahy, Olomouce a Prostějova má ten „pravý“ orloj i Litomyšl. Secesní čtvercový orlojík byl ve výši prvního patra na východní straně věže nainstalován počátkem minulého století – konkrétně roku 1907. K žádnému shrocení davů před ním v Litomyšli ale nikdy v minulosti ba ani v současnosti nedošlo, na to je totiž přilíš malý a poměrně nenápadný.

Na věži se nachází ryska označující hladinu vody při hrozné povodni v roce 1781, při níž voda zaplavila převážnou část náměstí.

Pod orlojem je na věži k vidění také tzv.litomyšlský loket o délce 59.5 cm, což byla délková míra používaná při kontrole kupovaných textílií.

 

Vraťme se ale k orloji:

 

Zhotovila jej firma Karla Adamce z Čáslavi. Tato dobře prosperující firma kromě litomyšlského orloje vyrobila stovky hodin, jež ozdobily kostelní a radniční věže a také štíty zámků a škol nejen v Čechách a na Moravě, ale i v Bulharsku, Rusku, Srbsku, Uhrách a Německu.

Zajímavostí je, že je ciferník orloje v Litomyšli rozdělen na 24 hodin a dílek se „čtyřiadvacítkou“ (půlnocí) je umístěn úplně nahoře… dále, že jednotlivé části orloje znázorňují sluneční a měsíční fáze… a že hodinový stroj dělí od orloje vzdálenost několika pater.

 

Orloj je v rozích zdoben čtyřmi ženskými postavami vyvedenými na zlatém pozadí a jsou to alegorie na čtvero ročních období. Jejich autorem se stal malíř Antonín Růžička, v době vzniku teprve dvacetiletý absolvent Umělecko-průmyslové školy v Čáslavi, který se později stal profesorem kreslení na Státní průmyslové škole v Praze.

 

Pikantní je, že dámy na orloji měly být dle původního návrhu zcela nahé, bohužel zvítězilo puritánství a malíř je musel zobrazit v nařaseném oděvu...