Stará Lužice - jáma č. 9P

Počátkem 60. let minulého století zaznamenal průzkumný letoun při přeletu v oblasti Stráže pod Ralskem výraznou magnetickou anomálii. Znamenalo to jediné, pod zemí se nacházejí ložiska uranové rudy. Zakládání uranových dolů na sebe nenechalo dlouho čekat. Krásná krajina v okolí se začala měnit k horšímu.   

První důl původního jména Stará Lužice (v mapách je označený jako Hamr II) byl založený mezi Širokým kamenem a Hamerským Špičákem. V dubnu roku 1965 se tu začala hloubit první průzkumná jáma GP-74. Po předání k těžebním účelům byla přejmenovaná na jámu č. 9P (setkáváme se i s názvem jáma 9P – Lužice). Jednalo se o kruhovou jámu s průběžně betonovaným pláštěm. Její světlý průměr byl 3,8 m. U hloubky se informace rozcházejí. Dostupné zdroje uvádějí hloubku 127,4 m nebo také 136 m. Hlouběji se netěžilo, nepřály tomu hydrogeologické podmínky. Tehdejší technické prostředky nezvládaly zvýšený přítok důlní vody. V roce 1966 se proto těžba zastavila, jáma byla převedena do mokré konzervace. 

V roce 1990 byla jáma zasypaná zeminou a čedičem. Bezpečnostní pásmo tvoří kruh o poloměru 23 m. Dnes na místě samém uvidíte pouze zatravněnou plochu obehnanou kůly s lany.

Ač popsané hloubení jámy bylo nevzhledným zásahem do krajiny, nebylo z ekologického hlediska tak brutální jako hydrochemická těžba v okolí. Při procesu louhování se do země pumpoval roztok kyseliny sírové, který kontaminoval spodní vody. Ještě dnes je tato kontaminace považována za rizikovou.

Zasypanou jámu č. 9P najdete vně areálu bývalého uranového dolu Hamr II, poblíž zadního vjezdu. Dostanete se k ní po silnici vedoucí od rozcestí Pod Děvínem k bývalému dolu. Úzká silnice délky přibližně osm set metrů končí nad dolem malou odstavnou plochou (dál na lesní cestu je zakázaný vjezd). Bývalá jáma č. 9P je odtud vzdálená pouhých 50 metrů jihovýchodním směrem. Po prohlídce místa doporučuji navštívit nedaleký Schachtenstein. Viz článek Schachtenstein – nejhlubší dobývka v Geoparku Ralsko.