Staré Město - náměstí Velké Moravy

Staré Město u Uherského Hradiště, od nějž je jeho zástavba oddělena jen řekou Moravou a Baťovým kanálem, se osamostatnilo roku 1996 a v současnosti zde žije necelých sedm tisíc obyvatel. Městem prochází směrem od východu k západu důležitá komunikace na Brno a tato široká ulice, lemovaná obchody a místy i s parčíkovou úpravou, tak trochu připomíná vzhled jihoamerických avenue. Rušná třída ale rozhodně není místem k relaxaci, takže se Staroměstští rozhodli o výstavbě nového náměstí. K jeho zbudování byl využita velká travnatá svažitá čtvercová plocha nacházející se severně od sídla městského úřadu při cestě do Zlína, na níž stojí objekt Památníku Velké Moravy. Nový rynek vznikl na podzim 2014 a přišel na 32.5 miliónů korun. To byla jen první etapa výstavby. Výškový rozdíl mezi památníkem a východní stranou náměstí byl vyrovnán souborem teras propojených schodišti a přístupovou rampou. Přitom se začala budovat nová moderní sakrální stavba, která zastínila pohled na Národní kulturní památku stojící na návrší za ním a stala se hlavní dominantou náměstí Velké Moravy. Následovala další etapa, při níž byl terén pod kostelem proměněn na dva kruhovité parčíky s výsečemi zdí připomínající z pohledu letícího ptáka novodobá bludiště, osázená zelení, odpočinkovými lavičkami a propojená sítí chodníků.

V nároží rynku se nachází do terénu zapuštěné veřejné WC a návštěvnické centrum, jež je zároveň vstupní branou do zrekonstruovaného jezuitského křížového sklepení a věž kostela sv.Ducha se stala věží vyhlídkovou.

 

 

Národní kulturní památka – Památník Velké Moravy, byla zbudována roku 1960 přímo nad základy hřbitovního kostela z období Velké Moravy a je obklopena více než dvěma tisíci hrobů. Kostel pocházející už z devátého století byl při archeologickém výzkumu roku 1949 objeven arch.Vilémem Hrubým. Vědci přitom zjistili, že na okolním rozsáhlém pohřebišti do rovů nebyli uloženi pouze velmožové, ale svůj věčný sen zde sní i prostý lid. To vše odkryto v lokalitě, zvané „Na Valách." Muzeum je otevřeno celoročně a za Národní kulturní památku bylo vyhlášeno roku 1969. O čtyřicet let později prošlo muzeum celkovou modernizací a vznikly nové multimediální expozice, jež byly budovány se záměrem zaujmout všechny vrstvy a věkové rozmezí návštěvníků. Skládá se ze tří stálých výstav - „Velké Moravy,“ „Příběhu Cyrila a Metoděje“ a „Pravěku Uherskohradišťska.“

Interiéry oživuje dvacet figurín o velikosti dospělého jedince, které zobrazují různé výjevy ze života starých Slovanů. Dále tu jsou k vidění dokonalé kopie dobového ošacení, bot, pracovních nástrojů, šperků a dalších předmětů z archeologických nálezů, jež v těchto místech probíhají už více jak sto let! Největší „peckou" jsou základy velkomoravského kostela a ukázka archeologického výzkumu pohřebiště.

Při sestupu parčíkem od památníku si nezapomeňte povšimnout zajímavé exotické dřeviny, pocházející až z daleké Číny. Tento Císařský strom (pavlovnie plstnatá) se začal v teplejších oblastech Evropy vysazovat jako okrasný strom. Prý se jední o téměř nezdolnou dřevinu: nejenže si nic nedělá ze znečištěného ovzduší, ale dokáže přežít i ničivý oheň. Po něm kořeny vyšlou směrem k nebi nové větve. Dorůstá výše až 20 metrů a má hladký kmen, který je dobře pozorovatelný až po košatou korunu. Zvláštností jsou jeho modrofialové květy, připomínající svým tvarem zvonky. Ve své původní vlasti bývá tento strom dle starých obyčejů vysazován při narození potomka ženského rodu.

Vznik nového chrámu sv.Ducha jsem při průjezdu Starým městem vždy pozoroval s velkým zájmem, až mi to jednou (zhruba před devíti lety nedalo) a já se tehdy u téměř dokončené novostavby zastavil. Jeho dvojvěží se tyčí vysoko nad náměstí Velké Moravy, ale to není nic proti tomu, jak úžasnou kulisu kostel vytváří vlastnímu rynku. Však si jej obyvatelé Starého Města po více jak stoletém čekání na vlastní důstojný svatostánek skutečně zasloužili... navíc na jeho stavbu, která spolkla více jak 90 milionů korun, sami přispěli nejednou finanční sbírkou.

Základní kámen kostela byl papežem posvěcen roku 1997, o tři roky později vybráno místo a v roce 2002 se konečně začalo stavět. Slavnostního vysvěcení se již téměř hotovému chrámu dostalo 5.října 2014 od českobudějovického biskupa Pavla Posáda. O měsíc později se v něm začaly sloužit mše. Slavnostního aktu se zúčastnil i autor projektu - ing. architekt Ivo Goropevšok. Jak již jeho jméno napovídá, není tento pán našincem, nýbrž cizincem a přijel sem až z dalekého Slovinska.

Možná, že si v dětství také hrával s barevnými dřevěnými skládačkami, ze kterých se tak krásně daly postavit různé fantaskní hrady a zámky, možná, že si při těchto hrách uvědomil, že právě v jednoduchosti je největší síla. On ten nový kostel vlastně sestává „jen“ z chrámové lodě (napodobující svým pláštěm jakousi novodobou prosklennou rotundu), střechy nad ní s profilem kruhové výseče (působící navzdory faktu, že váží 60 tun, naprosto vzdušným dojmem) a ze dvou věží, vysokých přes čtyřicet metrů, mezi nimiž se nachází hlavní vchod do kostela. Vchod leží naproti vchodu do sousedního „Památníku Velké Moravy,“ což má znázorňovat symbolické propojení minulosti a současnosti. Chrámová loď se nachází vysoko nad zemí a pod její podlahou se skrývá suterén se sálem, který je využíván také pro kulturní, společenské a vzdělávací akce.

(Při mé poslední návštěvě náměstí Velké Moravy na podzim loňského roku jsem si potvrdil, že je chrám sv.Ducha opravdu skvostnou novodobou sakrální stavbou a že na ni mohou být obyvatelé Starého Města právem hrdi!)

Jako na každém správném rynku, nechybí ani na tomto slováckém několik pohostinných zařízení. Na severním konci můžeme na ulici Na Valech navštívit Cukrárnu Anděl (jedná se o cukrárnu a kavárnu) a na východní části náměstí Sport Bar Synot se dvěma bowlingovými dráhami a Hospodu Na Rudém, nabízející hostům kromě alkoholických a nealko nápojů i teplé jídlo.