Starý Dvůr (Třemošnice)

Pojmenování této vsi má vyjadřovat to, že se v těchto místech nacházel původně starý panský dvůr, po jehož likvidaci se z něj postupem času vyvinula vesnice, jejíž stav v 18. století vidíme v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147). Toto můžeme najít i v díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny I. díl. A-H":

"1. Starý Dvůr (prav.), ves (m. o. Skoranov), okr. Čáslav: 1843 Gut Třemoschnitz: Althof (Starý dwůr), 1 St. os'o. von Ronow, Dorf von 19 H. mit 171 E., Sommer XI, 307.

V této krajině byl ve 14. st. Nový Dvůr: 1398 Hermanowo miestcze - - in Prachowiczich -, in Dietoniczich villam int., in Nowem dvoru duas cur. rust., RT. I, 84."

Původně byla tato místa součástí lichtenburského (lichnického) zboží a následně třemošnického panství. V roce 1796 byla ves přiškolena k Míčovu, kam náležela od roku 1782 též církevně, neboť tam vznikla lokálie. V roce 1843 měla ves 20 domů a 173 obyvatel.

Roku 1849 se Starý Dvůr stal součástí Kraskova, kam byl rovněž přiškolen (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS002018380). Vedle toho spadal pod četnickou stanici v Ronově nad Doubravou, poštou k Prachovicím, telegrafem do Třemošnice a železnicí do Závratce-Třemošnice. V roce 1857 byla zřízena okresní silnice Závratec-Starý Dvůr-Prachovice. Roku 1875 vyhořelo stavení čp. 17, do něhož uhodil blesk. V roce 1880 zde bylo 25 domů a 186 obyvatel a roku 1910 29 domů a 202 obyvatel. V roce 1886 došlo k dražbě Kramaříkovy usedlosti čp. 2, nejprve byla prodávána její polovina, nakonec pak celá. 24. března 1888 vypukl oheň v mlýně Františka Kabele a objekt úplně lehl popelem. Škoda činila 4 327 zlatých. V roce 1891 se dostal do dražby zdejší mlýn čp. 10 v odhadní ceně 14 497 zlatých. Roku 1902 došlo k přiřazení Skoranova a Starého Dvora pod Kraskov. O rok později zde působili tito živnostníci: obchodník dřevem Vincenc Novotný, pohodný František Jeřábek, obchodník smíšeným zbožím František Mejstřík, obchodník smíšeným zbožím, hostinský a trafikant Jan Novotný, kovář František Příhoda a truhlář Karel Trojan. V roce 1909 se Starý Dvůr stal součástí Skoranova, který se osamostatnil od Kraskova. Jeho vedení tvořili: starosta Josef Dvořák, radní Jan Lebduška (zároveň byl skoranovským obecním radním) a Čeněk Novotný a výboři František Dvořák (zároveň skoranovský výbor), František Lebduška, Josef Novotný z čp. 4 (zároveň skoranovský výbor), Rudolf Novotný a Antonín Rulík (zároveň skoranovský výbor). V tomto složení bylo toto osadní zastupitelstvo ustaveno 29. dubna 1912. 7. června 1910 zasáhla osadu velká bouře s přívalovými srážkami. Z front 1. světové války se nevrátili 4 místní muži nebo rodáci ze 40 odvedených (František Krejčík, Josef Labuť, Josef Samek a Josef Šidák) a 7 bojovalo v legiích (František Jeřábek, Rudolf Kosina, Emanuel Navrátil, Jaroslav Navrátil, Jindřich Navrátil, Josef Novotný, František Pokštefl).

Roku 1925 se vyskytla v obci sněť slezinná. V roce 1926 bylo ve vsi 1,8636 ha selských lesů, obecní a zádušní nebyly tehdy žádné. Roku 1928 se objevila na katastru obce červenka vepřů a vzteklina. V roce 1930 byl čáslavským okresním výborem schválen osadní knihovní pořádek. V té době měla osada vlastní rozpočet, který roku 1934 dosáhl schodku 1 908 Kč a příspěvek zemského výboru z vyrovnávacího fondu činil 1 000 Kč. Nejvýznamnějším živnostníkem byl hostinský Rudolf Novotný, u něhož se scházeli na schůzích zejm. agrárníci. 17. května 1931 byl do zvoničky zavěšen nový zvon, nahrazující předchozí zrekvírovaný. 29. června 1932 uhodilo do domu čp. 20, v němž zemřel 23letý František Příhoda. V roce 1932 byla zahájena úprava okresní silnice Starý Dvůr-Kraskov-Seč. Roku 1941 začalo jednání o elektrifikaci osady. O 3 roky později bylo rozhodnuto o výstavbě protipožární nádrže. Za německé okupace nosila osada pojmenování Althof a v osadě působili: hostinský Rudolf Novotný, krejčí Jan Vojáček, obchodník smíšeným zbožím a trafikant Rudolf Macháček. V roce 1950 došlo k elektrifikaci obce, přičemž příprava tohoto kroku probíhala již od roku 1947. V roce 1958 bylo založeno JZD. Roku 1961 se Starý Dvůr osamostanil od Skoranova, aby se 1. července 1985 stal součástí Třemošnice. V roce 1994 byl Starý Dvůr napojen na vodovod z Heřmanova Městce. 12. května 1996 trojice mužů zahradila cestu osobnímu vozidlu a jeho 26letého řidiče zbila. Roku 2013 bylo opraveno veřejné osvětlení v Pekle, o rok později byl vybudován nový mostek (viz https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/hrad-vidim-ale-cestu-k-nemu-ne-rikaji-zmateni-turiste-20140815.html), v roce 2016 došlo k rekonstrukci místních komunikací a roku 2018 došlo ke zřízení nové autobusové čekárny.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: litinový kříž na pískovcovém soklu, jenž nahradil původní dřevěný, s novodobou zvoničkou ze 20. století a pozdně klasicistní dům čp. 4, který byl přestavěn z roubené do zděné podoby před rokem 1872, kdy byl již zakreslen v současném stavu v reambulaci stabilního katastru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_5573_3). Kromě toho je potřeba zmínit starodvorskou přírodu, jíž dominují: Mádlův rybník, nacházející se v místech dřívějšího panského rybníka Cihelna; údolí podél pravostranného bezejmenného přítoku Zlatého potoka; severní část Hedvičina údolí (součást v roce 1955 vyhlášené státní přírodní rezervace Lichnice, z niž roku 2016 vznikla současná stejnojmenná NPR; viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=14764) a rybník Dolní Peklo. Nejvýraznějšími místními rodáky jsou: příslušník 2. roty 14. praporu c. k. polních myslivců František Kruml (1841-1866), jenž padl v bitvě u Hradce Králové, ale jako nezvěstný byl veden až do roku 1893, kdy byl prohlášen za mrtvého; příslušník čs. zahraniční armády na Západě Oldřich Kutil (* 29. ledna 1919 Starý Dvůr) a protinacistický odbojář Karel Kutil (15. srpna 1897 Starý Dvůr - 2. srpna 1944 Praha). Zdejší rolníci Antonín Dvořák a Josef Novotný ml. bývali členy představenstva Spořitelního a záložního spolku pro Kraskov a okolí a Josef Dvořák z čp. 17 seděl v představenstvu Zemědělského družstevního lihovaru, strojních a hospodářských podnicích v Třemošnici.. Do osady jako turista zavítal např. novinář, publicista, překladatel a politik Alois Hajn, jenž prošel několikrát celé Železné hory. Na závěr dodejme, že se osada objevila i v několika literárních dílech, zejm. v knize "Kačenka markytánka. Historický obraz" od Josefa Chetha Novotného, jenž vystupoval pod pseudonymem Kuzma. O osadě se lze dozvědět mnohé i v hezky sepsané knize "Jak šel čas pod Lichnicí... Nástin historie města Třemošnice a místních částí: Skoranova, Starého Dvora, Podhradí, Lhůt, Závratce a Kubíkových Dubů" od Mgr. Elizabeth Ryšavé Alvarezové, na jejíž 2. díl netrpělivě čekám i já sám.

Starý Dvůr (Třemošnice) na mapě