Lovětínský rybník
Kdy přesně vznikl Lovětínský rybník, tak to s jistotou nevíme, ale jeho počátky můžeme hledat již v 15. století, kdy celá okolní krajina náležela k lichtenburskému (lichnickému) panství. Stejně tak neznáme stáří staré a hluboké, dnes vyschlé a částečně zarostlé stoky lesem "Kačinami" do bývalých Starodvorských rybníků. Původně se však rybník jmenoval jako Klovětínský, což můžeme zjistit nahlédnutím do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147), kdy je pod tímto názvem zapsán zdejší mlýn čp. 8 (ve formě Kloiwiedin, v současném pojmenování v "Úplném místopisném slovníku Království Českého" z roku 1895; viz https://www.vodnimlyny.cz/no/mlyny/estates/detail/6557-rudovsky-mlyn-rudower-muhle), naopak současný rybník byl veden jako Smrkovský či Smrkovický a nad ním se nacházel ještě rybník Klenot.
Do současné velikosti se dostal na přelomu 18. a 19. století, což dokazuje II. vojenské mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_9_VII), v němž je místní mlýn již pojmenován jako Rudovský. Stejné jméno je užíváno i pro rybník, a to nám prokazuje jak indikační skica stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS487018380; Rudower Teich), tak jeho reambulace z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_8963_5). Naopak jako Lovětínský můžeme rybník zaznamenat až na přelomu 19. a 20. století, např. v "Průvodci po Heřmanově Městci a Železných horách" od Aloise Klause z roku 1901.
Až do pozemkových reforem a zabavení zdejšího velkostatku státem býval rybník se svým okolím panským majetkem a jeho účelem nebyl pouhý chov ryb, nýbrž také akumulace vod Lovětínského potoka pro tamní mlýn s 1 kolem na svrchní vodu pro letní nebo jiná období, kdy díky suchu neteklo v potoce dostatečné množství vody. Že nedošlo k jeho zrušení nebo zmenšení, tak to vidíme z toho, že v roce 1845 měl Rudov 4 ha, 86 arů a 66 m2 a roku 1948 4 ha, 86 arů a 30 m2. K jeho úpravě pak došlo před 1. světovou válkou, neboť plán na úpravu řeky Doubravy a jejích přítoků, mezi nimiž byl jmenován rovněž Lovětínský potok i se stejnojmenným rybníkem, vznikl již v letech 1888-1892, ale k jeho praktickému naplnění přispěla až povodeň v roce 1897. Ve 30. letech 20. století se pravidelně konaly u rybníka letní tábory pardubických junáků a vlčat, kteří ho přezdívali jako "Jezero" (viz https://www.pristavsedmicka.cz/vitejte-na-strankach-sedmicky-pardubice/oddil-7-vodni-skaut-kluci/7-oddil-historie/). V té době sem však výletili mnozí další, zejména členové TJ Sokol Třemošnice a posléze se stalo okolí rybníka rekreační oblastí, přičemž první takové objekty tu začaly ve velkém vznikat na přelomu 50. a 60. let 20. století, i když první se zde objevily již ve 30. letech 20. století a postupem času se stávaly centrem zájmu různých nenechavců, zejména se tak stalo v listopadu 1944. Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1960 od Ing. J. Bubákové činila tehdejší maximální hloubka rybníka 4 m. Různými opravami prošel rybník zejména na přelomu 60. a 70. let 20. století, později se mu nevěnovala tolik pozornost. Tradicí se na něm staly různé rybářské závody, z nichž jmenujme např. od roku 2002 konanou Lovětínskou udici pro děti a dospělé, ale za zmínku stojí i recesistické zahajování Plážové sezóny na rybníku Lovětín.
Teprve v roce 2010 byl vypracován posudek jeho stavu a k jeho úpravě došlo o 2 roky později. Poslední rekonstrukce této vodní plochy byla provedena v letech 2018-2019, kdy byla zvětšena kapacita rybníka, zvýšena stabilita hráze, opraven požerák, zřízena nová lávka (viz https://www.rodif.cz/reference/179-r040-lavka-na-lovetinsky-rybnik) a návodní strana hráze byla zpevněna kamennou rovnaninou. Přímo ze dna rybníka bylo odvezeno na 2 400 m3 sedimentu. Od té doby je opět používán k chovu ryb i k přírodnímu koupání, přičemž bylo na tomto vodním díle ponecháno původní bezzásahové pásmo, aby byla zachována místní původní mokřadní živočišná i rostlinná společenstva. Stavba byla financována státním podnikem Lesy České Republiky a ministerstvem zemědělství (celkem 3 341 174,27 Kč bez DPH, z toho dotace ministerstva zemědělství ve výši 1 630 000 Kč).
V současné době má tato vodní plocha, jež nadále náleží státu, výměru 2,9-3,3 ha a objem nadržené vody při normální hladině činí 58-63 000 m3 (záleží na pramenu, který využijeme, neboť informace o rybníku jsou v nich značně rozdílné). V posledních letech se rybníku věnuje pozornost i v oblasti fauny a flóry, čehož příkladem může být řada zde provedených průzkumů. Na závěr dodejme, že rybník býval častým námětem řady našich malířů a fotografů, např. Karla Liebschera, Antonína Chitussiho a Aloise Vraného. Stejně tak tomu bylo i v literární oblasti, zmiňme "Upomínku na měsíc září roku 1883" od E. Ferdinanda Hvězdeckého.
Do současné velikosti se dostal na přelomu 18. a 19. století, což dokazuje II. vojenské mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_9_VII), v němž je místní mlýn již pojmenován jako Rudovský. Stejné jméno je užíváno i pro rybník, a to nám prokazuje jak indikační skica stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS487018380; Rudower Teich), tak jeho reambulace z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_8963_5). Naopak jako Lovětínský můžeme rybník zaznamenat až na přelomu 19. a 20. století, např. v "Průvodci po Heřmanově Městci a Železných horách" od Aloise Klause z roku 1901.
Až do pozemkových reforem a zabavení zdejšího velkostatku státem býval rybník se svým okolím panským majetkem a jeho účelem nebyl pouhý chov ryb, nýbrž také akumulace vod Lovětínského potoka pro tamní mlýn s 1 kolem na svrchní vodu pro letní nebo jiná období, kdy díky suchu neteklo v potoce dostatečné množství vody. Že nedošlo k jeho zrušení nebo zmenšení, tak to vidíme z toho, že v roce 1845 měl Rudov 4 ha, 86 arů a 66 m2 a roku 1948 4 ha, 86 arů a 30 m2. K jeho úpravě pak došlo před 1. světovou válkou, neboť plán na úpravu řeky Doubravy a jejích přítoků, mezi nimiž byl jmenován rovněž Lovětínský potok i se stejnojmenným rybníkem, vznikl již v letech 1888-1892, ale k jeho praktickému naplnění přispěla až povodeň v roce 1897. Ve 30. letech 20. století se pravidelně konaly u rybníka letní tábory pardubických junáků a vlčat, kteří ho přezdívali jako "Jezero" (viz https://www.pristavsedmicka.cz/vitejte-na-strankach-sedmicky-pardubice/oddil-7-vodni-skaut-kluci/7-oddil-historie/). V té době sem však výletili mnozí další, zejména členové TJ Sokol Třemošnice a posléze se stalo okolí rybníka rekreační oblastí, přičemž první takové objekty tu začaly ve velkém vznikat na přelomu 50. a 60. let 20. století, i když první se zde objevily již ve 30. letech 20. století a postupem času se stávaly centrem zájmu různých nenechavců, zejména se tak stalo v listopadu 1944. Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1960 od Ing. J. Bubákové činila tehdejší maximální hloubka rybníka 4 m. Různými opravami prošel rybník zejména na přelomu 60. a 70. let 20. století, později se mu nevěnovala tolik pozornost. Tradicí se na něm staly různé rybářské závody, z nichž jmenujme např. od roku 2002 konanou Lovětínskou udici pro děti a dospělé, ale za zmínku stojí i recesistické zahajování Plážové sezóny na rybníku Lovětín.
Teprve v roce 2010 byl vypracován posudek jeho stavu a k jeho úpravě došlo o 2 roky později. Poslední rekonstrukce této vodní plochy byla provedena v letech 2018-2019, kdy byla zvětšena kapacita rybníka, zvýšena stabilita hráze, opraven požerák, zřízena nová lávka (viz https://www.rodif.cz/reference/179-r040-lavka-na-lovetinsky-rybnik) a návodní strana hráze byla zpevněna kamennou rovnaninou. Přímo ze dna rybníka bylo odvezeno na 2 400 m3 sedimentu. Od té doby je opět používán k chovu ryb i k přírodnímu koupání, přičemž bylo na tomto vodním díle ponecháno původní bezzásahové pásmo, aby byla zachována místní původní mokřadní živočišná i rostlinná společenstva. Stavba byla financována státním podnikem Lesy České Republiky a ministerstvem zemědělství (celkem 3 341 174,27 Kč bez DPH, z toho dotace ministerstva zemědělství ve výši 1 630 000 Kč).
V současné době má tato vodní plocha, jež nadále náleží státu, výměru 2,9-3,3 ha a objem nadržené vody při normální hladině činí 58-63 000 m3 (záleží na pramenu, který využijeme, neboť informace o rybníku jsou v nich značně rozdílné). V posledních letech se rybníku věnuje pozornost i v oblasti fauny a flóry, čehož příkladem může být řada zde provedených průzkumů. Na závěr dodejme, že rybník býval častým námětem řady našich malířů a fotografů, např. Karla Liebschera, Antonína Chitussiho a Aloise Vraného. Stejně tak tomu bylo i v literární oblasti, zmiňme "Upomínku na měsíc září roku 1883" od E. Ferdinanda Hvězdeckého.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.889, 15.597)
Poslední aktualizace: 8.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Míčov-Sušice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Lovětínský rybník
Dívčí kámen u Lichnice
Vyhlídka
Pokud vás nohy nebo kola auta zavedou ke hradu Lichnice ( https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lichnice ), vyplatí se zajít ještě cca 200 m po silnici k autobusové zastávce a za ní…
1.3km
více »
Lovětínská rokle
Tipy na výlet
Na sobotní výlet jsme si objednali modré nebe a sluníčko, nádherné letní počasí v září. Motoráček nás dovezl do Třemošnice, městečka na úpatí Železných hor. Od nádraží dojdeme po zelené na náměstí a za ním a Zlatým potokem ji vyměníme za červenou. Stoupáme vzhůru do kopce, jdeme pozdravit Žižkův dub.Památných stromů je v Železných horách dost, ale jen některé jsou tak…
1.4km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Pokud se dostanete např. na dovolenou do blízkosti přehrady Seč, jistě stojí za návštěvu navštívit dominantu Železných hor - Lichnici. Jedná se o zříceninu hradu v nadmořské výšce 480 m n m nedaleko Třemošnice, Ro…
1.4km
více »
Dívčí kámen nad Lovětínskou roklí
Vyhlídka
Již od dávných dob lákala vyvýšená skála nad Lovětínskou roklí k vyhlídkám na Závratec, Třemošnici, Ronov nad Doubravou a za dobré viditelnosti i mnohem dál. Řada umělecky zaměřených lidí zde spouštěla svoji fanta…
1.4km
více »
Okolí hradu Lichnice
Trasa
Autem nebo autobusem dojedeme do Podhradí pod zříceninu hradu Lichnice (foto 1). Samozřejmě můžeme navštívit i zbytky hradu (foto 2-5) a poté se vydáme po červené značce směr Rudov, Krkanka. Kousek od autobusové z…
1.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
1.4km
více »
Vyhlídka „Milada“ na hradě Lichnice
Vyhlídka
Kromě známé vyhlídky Dívčí kámen bývá pohled na kouzelnou okolní krajinu ještě mnohem hezčí ze zříceniny hradu Lichnice, odkud se na tuto část pomezí Středočeského a Pardubického kraje dívali lidé již před mnoha staletími, ať již ještě v dobách existence tohoto objektu, tak po jeho zničení, jež má na svědomí jak požár v roce 1610 a následná odbytá obnova od Zikmunda ze Suché, t…
1.5km
více »
Starodvorský rybník
Fotogalerie
Několik obrázků současného rybníka, který vznikl počátkem 50. let 20. století na místě zrušené a vysušené vodní plochy, jež nesla název Cihelna a dosud nebyl oficiálně pojmenován. Buďto by si zasloužil své původní…
1.5km
více »
Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada
Rozhledna
Zřícenina Hradu Lichnice se může od dubna roku 2017 chlubit novou atrakcí. Tou se stala kovová rozhledna, umístěná - velmi citlivě a nerušivě - ve střepu jedné z hradních věží. Rozhledna je …
1.5km
více »
Hradní rozhledna Milada na zřícenině Lichnice v Železných horách
Rozhledna
Lichnice nebo Lichtenburk je zajímavá zřícenina hradu v Železných horách v nadmořské výšce 480 metrů nedaleko městečka Třemošnice. Jedná se o kouzelnou dominantu zdejší oblasti, která je vidět zdaleka.
A vidět …
1.5km
více »
Míčov (Míčov-Sušice)
Místní část
Jako to je u jiných obcí, tak i u této bude nejlépe ohledně původu jejího názvu otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", v níž se dočteme…
1.5km
více »
Zřícenina hradu Lichnice v zimě
Fotogalerie
Když se člověk podívá na tuto zříceninu, nikdy by neřekl, že ve své době se jednalo o nádherný a přímo velkolepý hrad, který vznikl na ostrohu mezi romantickým Lovětínským údolím a Hedvičiným údolím (původně se mu…
1.6km
více »
Podhradí, Lichnice, dříve Lichtenburk
Tipy na výlet
Do Železných hor. Konkrétně jsme sem zavítali při vcelku tradiční akci, kterou je podzimní etapa našich společných cyklistických výletů. Železné Hory vlastně ani Hory nejsou. Jde o podcelek…
1.6km
více »
Zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Na výlet jsme vyrazily autem. Zaparkovat je možné na parkovyšti pod hradem. My jsme zaparkovaly v obci Žleby. Ze Žlebů jsme jeli vlakem do Třemošnice a poté…
1.6km
více »
zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Jedeme do severozápadní části CHKO Železné hory, cca 10 km severně od přehrady Seč, míříme ke zřícenině hradu Lichnice. Historie hradu Lichnice sahá do 12. století, kdy Smil z rodu Ronovců postavil na strategickém…
1.6km
více »
Zřícenina hradu Lichnice v Železných horách
Zřícenina
Lichnice nebo Lichtenburk je zajímavá zřícenina hradu v Železných horách v nadmořské výšce 480 metrů nedaleko městečka Třemošnice. Jedná se o kouzelnou dominantu zdejší oblasti, která je vidět zdaleka.
Vybudova…
1.6km
více »
Kostel sv. Matouše, apoštola a evangelisty v Míčově
Kostel
Zdejší chrám Páně byl farním již v 1. polovině 14. století, když v letech 1349-1350 spadal pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Důkazy o tom máme z listin z 3. prosince 1349 a 4. listopadu 1350.…
1.6km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Nedaleko od Chrudimi v Železných horách se nachází zřícenina hradu Lichnice. Nachází se na skalnatém návrší, které má stejné jméno v nadmořské výšce 480 m. n. m. Leží při hranici národní přírodní památky Kaňkovy hory. V letošním roce byla ze zbytku severní věže vybudována ocelová rozhledna. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem vstupní brány se dá po cestič…
1.6km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na Exitu 39 dálnice D11 Poděbrady. Odtud směřujeme na Kolín, Kutnou Horu a Čáslav. Za obchvatem Čáslavi odbočíme na Žleby. Projedeme Žleby, Ronov nad Doubravou, Třemošnici a za Třemošnicí odbočíme doleva na Podhradí. Uprostřed obce se nachází malé parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme asi 300 metrů pěšky k Lichnici. Lichnice či Lichte…
1.6km
více »
Za hradní paní
Vyhlídka
Zřícenina hradu Lichnice leží na zlomovém hřebeni Železných hor nedaleko Třemošnice. Sám hrad byl založen v roce 1250 jako strážní hrad Čáslavského kraje, avšak měl v průběhu času i mnoho dalších funkcí. Jednou z …
1.6km
více »
Lichnice, domov netopýrů v Železných horách
Zřícenina
Strážní hrad založený ve 13. století rodem Ronovců na ostrohu nad Třemošnicí býval slavným sídlem. Dnes romantická zřícenina s rozhlednou láká poutníky nádhernými výhledy do kraje. Ale ani v zimě n…
1.6km
více »
Žižkův dub v Podhradí aneb jak to bylo s Vilémem a Kateřinou
Památný strom
V obci Podhradí pod zříceninou hradu Lichnice mají jeden z nejvýznamnějších a nejmohutnějších památných stromů v České republice. Je jím 600 až 800 let starý Dub letní. Roste na jižním okraji obce kousek od siln…
1.7km
více »
Lovětínská rokle
Rokle
Jedná se o přibližně 1,5 km dlouhé údolí s velmi prudkými a částečně skalnatými svahy kolem soustavou peřejí a kaskád vybaveného Lovětínského potoka, jež jsou většinou složené z kambrických biotitických migmatitů …
1.7km
více »
Údolí Starodvorského potoka u Třemošnice
Fotogalerie
Zatímco jiné potoční závrty v okolí byly oficiálně pojmenovány, tak tato lokalita zůstala úředně bezejmennou. Jde o údolí při Starodvorském potoce, který pramení v lesích na jihovýchod od Lovětínského rybníka, kde se říká „Habřiny na vysoké mezi“ a „V kačinách“. Odtud teče ke Starému Dvoru, dříve samostatné vsi a dnes součásti města Třemošnice, nad níž byl někdy v 16. století z…
1.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Pekelské a Hedvičino údolí u Třemošnice
Rokle
Hluboká rokle zaříznutá do Kaňkových hor Zlatým potokem. Ten je zejména v jarním období spíše divokou řekou, zpomalovanou několika jezy. Obě údolí jsou vzájemně spojena. Hedvičino údolí…
2.1km
více »
Turistické rozcestí Peklo u Kraskova
Rozcestí
Rozcestí se nachází u prodejny a občerstvení v Pekle u Kraskova. Křižují se zde dvě turisticky značené trasy:
zelená V směrem - Kraskov, Vápenný Podol
zelená SZ směrem - Hedvíkov, Třemošnice
žlutá J směrem - Do…
2.5km
více »
Žlebské Chvalovice - Kutílkova palírna a pivovar
Cyklo bar - hospůdka
Malé pivovary - a výrobny tekutin s nějakým obsahem alkoholu vůbec – se dnes těší poměrně vysoké oblibě. A není divu, když zavedení giganti chrlí povětšinou nechutné patoky zvané europivo a …
2.5km
více »
Berlova Vápenka
Muzeum
Při příjezdu do Třemošnice ve směru od Čáslavi stával smutně pozůstatek vápenky. V roce 2003 vznikl projekt na záchranu tohoto jedinečného technického unikátu ve střední Evropě, pocházejícího
z druhé poloviny 19.…
2.6km
více »
Třemošnice
Město
Třemošnice jsou nevelké průmyslové město s 3300 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory, na pravém břehu řeky Doubravy, jihozápadním směrem od města Chrudim a jihovýchodním směrem …
2.7km
více »