Štěpánov – kostel sv. Vavřince

Poměrně velký kostel svědčí o faktu, že Štěpánov poblíž Olomouce býval vždy celkem velkou obcí. Stavba byla započatá roku 1772 a zadal ji opat olomouckého kláštera Hradisko, kam Štěpánov majetkově připadal. Opat Pavel Ferdinand Václavík je připomenut písmeny P.W.A.G., na pískovcovém portále. Současný kostel předcházela starší stavba, která už přestala kapacitně vyhovovat. Stavebně byl kostel dokončen v r. 1787, ale po zrušení kláštera na Hradisku (1784) se kostel dovybavoval postupně (1805).

Jde o orientovanou stavbu s obdélníkovým půdorysem, ustupující presbytář má čtvercový základ, nad vstupem masivní hranolová věž, která z průčelí vystupuje rizalitem.

Interiér zastropován třemi pruskými klenbami. Klenebné pásy ohraničené římsami, ve zdech hranolové nosné pilíře. Presbytář klenutý klasickou českou klenbou. Osvětelní interiéru zajišťují po stranách vždy trojice obloukových oken, podobnou dvojici má i presbytář.

Západní průčelí zdobené ionskými pilastry a hlavní římsou, která obíhá celý kostel.

Postranní štíty průčelí zakončené vázami.

Interiéru dominuje hlavní oltář na kterém se podílel sochař Ondřej Schweigel, mramorář Josef Havlíček a malíř Jan Sarkander Piltz.

Oltářní obraz sv. Vavřince je dílem Františka Bzirského z r. 1861. Na bočních oltářích sv. Norberta a sv. Augustina jsou obrazy Jana Kryštofa Handkeho. Varhany na kruchtě jsou starší než kostel, od varhanáře Johana Gottfrieda Halbicha z Králík, 1732. Jde o nástroj, který byl instalován ve zrušeném kostele P. Marie v Branné (tehdy Kolštejn). Opravy se dočkaly v l. 2008–17.

Barokní kazatelna pochází z auly olomoucké univerzity a byla zhotovena asi v letech 1720–1730.

Hlavní loď a předsíň vymalována roku 1894 Gustavem Přečkem, nástropní a nástěnných malby od Gustava Schmida z Drážďan, je i autorem křížové cesty. Na stropě v medailonech maly Narození Páně, Zmrtvýchvstání Páně, Seslání Ducha svatého, malby na Vítězném oblouku, Kristus dobrý pastýř, Apoštol Petr, Apoštol Pavel.