Loading...
Patřím k lidem, kteří velmi rádi cestují po České republice a po nejbližších zemích Evropy. Dál mě to netáhne. Cestuji občas pracovně, většinou však rekreačně, tedy za relaxací – duševní i fyzickou. A musím přiznat, že za ty roky, co jsem už cestovala, jsem si neskutečně zvykla na pohodlí, které nabízejí organizované zájezdy. Včetně těch po České republice.
Někteří mí známí se na mě dívají jako na blázna, že po naší domovině jezdím s cestovkou, když tady se dokážu domluvit rodnou řečí a vše si můžu vyřídit sama. Ale proč bych to dělala a zatěžovala si hlavu starostmi s vyřizováním pobytu, akcí a doprovodných služeb, když mi stačí si prolistovat Čedok leták, najít si, co mě zrovna zajímá a objednat. Pak už si jen užívám. A cestovku nechám, ať se o mě náležitě postará.
Můj výlet do Šumperka, o kterém chci dnes napsat, byl v kategorii těch pracovních. Měla jsem tu nějaké vyřizování pro svého nadřízeného, k tomu i nějaké úřední povinnosti. Akce byla naplánovaná na dva dny, nocleh mi zaměstnavatel povolil zajistit si v hotelu Elegance.
Na pracovní cesty jezdím jen do větších měst (bývalých okresních), vždy výhradně vlakem. Proč? Protože ve vlaku se vždy přichystám na vše, co mě během pracovního pobytu čeká. Tenhle model mi vyhovuje nejvíc.
Když jsem vystoupila na nádraží v Šumperku, líbilo se mi čisté prostředí nádraží. Není tedy nijak veliké, ale vzhledem k velikosti města jistě dostačuje. Podle zkoumání mapy jsem věděla, že do centra musím jít od nádraží stále rovně. A že je to kousek.
Pár kroků od nádraží jsem byla překvapená krásným čistým parkem plným laviček. A Také s příjemnou kavárnou s velkou zahrádkou. A dokonce i s teplými obědy. Neodolala jsem a hned jsem se stavila pro kávu s sebou. Byla vynikající. Kavárna nese název D123. A věděla jsem, že odpoledne, po práci, si do ní zajdu na lososa, kterého nabízeli v jídelníčku. Tomu já totiž nikdy neodolám.
Po pár stech metrech jsem doťapala do centra města. první pracovní schůzku jsem měla na tzv. Hlavní třídě, která je pěší a je v samotném centru města. Volně pak přechází do ulice Gen. Svobody, která pak pokračuje kolem dalšího nádherného parku plného laviček a vybavení pro děti i dospělé.
Nejen parky, ale i ulice jsou osazeny mnoha lavičkami. Vše je překvapivě čisté, přitom plné lidí. Tedy, to až odpoledne. Po pracovní náplni jsem měla celý podvečer pro sebe. Strávila jsem jej v ulicích města, kde musím říct, že mi bylo překvapivě dobře. Všude totiž byly stromy, lavičky a voda.
Všude v ulicích zahrádky restaurací, kde lidé seděli a povídali si. Centrum Šumperka prostě žije tak, jak bychom si to přáli i v jiných městech, kde se bohužel vše už vytratilo, respektive přesunulo do obchodních center. V Šumperku obchodní centra nejsou. A je to znát. Lidé tu stále žijí spolu a baví se tak, jak je to pro náš druh nejpřirozenější – spolu.
A aniž bych musela chodit nějak daleko, mohla jsem si projít tři krásné parky. Sady 1. máje u nádraží, Smetanovy sady kousek za okresním soudem a Dvořákovy sady ještě kousíček za těmi Smetanovými. Nádherný relax v zeleni těchto tří sadů. Když jsem si k tomu nesla v ruce kávu, zmrzlinu nebo smoothie, vydalo to za nejlepší relaxační náplň světa.
Cestou zpět do centra, k hotelu Elegance, kde jsem byla ubytovaná, jsem to vzala trochu oklikou přes další park. Ano, zní to neskutečně, ale Šumperk je město plné parků. V současnosti je jich sedm. A plánuje se bodovat další, zaměřený přímo na maminky s dětmi. Úžasné. Je znát, že Šumperští si svého města váží.
Kamkoliv jsem se vydala, všude jsem si mohla koupit občerstvení, sednout si, pokochat se krásnými historickými budovami. A dokonce si nakoupit jako ve velkém městě. Obchody, na které už jsme zvyklí jen z obchoďáků, tu totiž zůstaly v centru města.
Po příchodu do hotelu, kam jsem šla hned dopoledne se ubytovat, jsem byla příjemně překvapená jak samotnou recepcí, tak hlavně nádherným stromem – jínanem dvoulaločnatým. Je to samičí strom, velký, starý a opravdu nádherný. Byla jsem v Šumperku koncem května, tedy v době, kdy svěže zelené listy plné nové energie.
Pokoje hotelu jsou klasické, jako známe i z jiných, tady se žádné překvapení nekonalo. Ale úžasná je terasa ve čtvrtém patře, která je prostorná a pohodlně vybavená pro hosty hotelu. K tomu pohodlná a dost velká restaurace.
Co musím opravdu vyzdvihnout, jsou neskutečně pohodlné matrace na posteli. A polštáře i přikrývky vypadaly, jako by byly zcela nové. Spalo se mi vyloženě pohádkově. A to se o mnoha mých nocích v hotelech rozhodně říct nedá.
Večer jsem si ještě zvládla jít zaplavat. A druhý den jsem stihla i můj oblíbený golf na golfovém simulátoru. Nabídka hotelu je však mnohem širší – najdete tu ricochet, malou kopanou, stolní tenis, bazén, aerobic, moderní fitness s kardio zónu, vibrační plošiny a také aerobní sál. K tomu pak i whirlpool, saunu, solária, masáže a také největší solnou jeskyni v okrese. Na zimu je k dispozici také vytápěná lyžárna.
Pak je tu i herna s posezením a barem, kde hotel svým hostům nabízí právě golfový simulátor, bowling, kulečník, snooker, šipky, stolní fotbálek a hokej, air hokej a také pokerový salonek. Ubytování tu sice levné není, ale při zvážení všech možností, co hotel nabídne, a pohodlí vybavení pokojů, je cena rozhodně přijatelná.
Na památky a vlastivědná poznávání jsem čas a hlavně místo v hlavě sice neměla, ale rozhodně se chci do Šumperka vrátit. Jednak si projít muzea, expozice, další části města, navštívit sushi bar, který je tu také, a kterému rozhodně tentokrát neodolám.
Kousek od Šumperka jsou Velké Losiny s pověstnou pralinkárnou. Jde o lázeňské město, o kterém jsem slyšela jen to nejlepší. V rámci dovolené sem prostě také musíme zavítat. Když ne organizovaně, tak alespoň na vlastní pěst. Zařídit si pobyt v Šumperku rozhodně nebude složité. A cestu už znám.