Svatobor, kaple Panny Marie Pomocné v Odolence.
Hora Svatobor ( 845 m.n.m.) je spojována s pohanskými obřady celá staletí. Především osada Odolenka je dějištěm mnoha pověstí. Ta nejznámější je o pohanské kněžce Wodolence, která tady měla prožít značnou část života a měla tady i zemřít. Uvádí se, že ještě v 18. století zde byl její hrob. Je to hezké ale pravdou je, že o vsi Odolenov je první písemná zmínka až z roku 1573. V této době patřila ves k hrádeckému panství.. V roce 1748 nechal Jan Ferdinand hrabě Desfours postavit barokní kapli. Kaple je na ose SV – JZ, má obdélníkový půdorys a zadní část má půlkruhový závěr. Strany mají po dvou oknech a ve štítě v průčelí je znak. Ve středu střechy je vížka se zvonem. Kaple má valenou klenbu. Na oltáři je obraz Panny Marie Pomocné. Před průčelím kaple rostou staré lípy. V okolí je několik starších i novějších objektů. Ty starší patří k zaniklým lázním. Lázně jsou spojovány se jménem baronky Antonie Sturmfedrové, která je v roce 1853 financovala. Lázně byly vodní a vzdušné, ale jak probíhala léčba, je pro mě trochu utajeno. Vyčetl jsem, že lázně navštívil i Bedřich Smetana a léčilo se tady i několik významných osobností. Mezi ty zajímavé patří spisovatel Ivan Klicpera, který o Odolence napsal dvě pověsti, „ Na stráži a Vodolenka“. Kdy se v lázních skončilo s léčbou je hádankou. Ale ještě po druhé světové válce byl v budově lázní provozován hostinec. Poté začalo pozvolné chátrání. Naopak známým se stal pionýrský tábor, který byl dětmi oblíben. Ještě něco ke kapli, ta je dnes hezky opravena a stojí za zastavení. Odolenkou prochází silnička na Svatobor a dvě turistické cesty. Žlutě značena z Hrádku u Sušice a červená ze Svojšic. Při silnici je přístřešek s informační tabulí o tomto místě.