Svatý Kámen u Dolního Dvořiště

Svatý Kámem je zvláštní místo. Předmětem úcty je tady, jak název místa napovídá, velký balvan. Nebo možná balvany dva. Dříve to údajně býval jeden kámen, který pukl. Posledních pár století je to vše zabaleno do křesťanského „hávu“. Kameny jsou hojně ozdobeny sochami, svatými obrázky a kříži. Ale nebylo tomu tak vždy. Zvláštního charakteru kamene si museli všimnout již naši pravěcí předci. Je tedy jasné, že předmětem úcty může být už velmi dlouho.

Je pěkné k němu dojít po silničce z Rychnova nad Malší. Cestu lemují kapličky křížové cesty. A po kilometru a půl cesty z Rychnova jsme na místě. Samotný puklý balvan je obestavěn kaplí. Kaple je naštěstí běžně přístupná. Křesťanské počátky jsou opředeny legendou, podle které se zde pasáčkům zjevila Panna Marie. Událost se stala roku 1500. Pannu Marii doprovázeli andělé, kteří se při velkém záblesku postarali o rozdělení kamene na dvě části. Tyto části se údajně od sebe vzdalují a až bude průchod mezi balvany tak velký, že jím projede vůz, nastane konec světa.

O poutní slávu místa se postaraly českokrumlovské klarisky, jejichž abatyše nechala nad puklým balvanem postavit roku 1653 kapli. Věhlas místa se šířil, tak jednoduchá kaple nestačila. Klarisky začaly stavět velký poutní kostel zasvěcený Panně Marii Sněžné. Zároveň stavěly i malý klášter. Další důležitou stavbou poutního areálu je kaplička nad pramenem léčivé vody, která byla postavena v roce 1709. Za Josefa II. byl klášter s kostelem zrušen. Zanedlouho byl však poutní provoz obnoven, pokračoval až do roku 1949 a jeho vedením bylo během času pověřeno vícero mnišských řádů. Smutná doba nastala až po roce 1949, to začal být areál devastován příslušníky Pohraniční stráže. Klášter byl zcela zbořen, poničený kostel zůstal. Tak mohlo být po sametové revoluci za vydatné podpory Rakouska a Německa přistoupeno k rekonstrukci kostela, která byla dokončena roku 1993. Od té doby je areál otevřeným místem pro poutníky. Je tady otevřeno k modlitbě a rozjímání, v létě se zde konají mše. Není to uzavřené místo, tak jako je to v jiných kostelech či poutních areálech v Čechách.

Když se vrátím k rozpůlenému balvanu, musím konstatovat, že uzavřen v interiéru kaple působí jaksi sterilně i stísněně. Chybí mu přirozenost, tedy tráva okolo něj, napadané staré listí a šišky na něm, mechy a lišejníky na něm a hlavně volný prostor nad ním, volné nebe. Energie je tam ale velice silná, musí jí tam pocítit každý. Prostor kaple působí velmi duchovně. Možná by se dalo řící, že se energie v kapli kumuluje, soustřeďuje, chybí jí ale spojnice s volný nebem. Nejsilněji lze energii pocítit v uličce mezi rozestoupenými kameny. Pod kameny se nachází proud vody, který tady energii umí rozpohybovat.

Pod kaplí je proudící voda, jsme tedy u vodního živlu a u ženských a léčivých sil. Ne náhodou je místo spojeno se zjevením Panny Marie Sněžné. Socha Panny Marie Sněžné s Ježíškem na klíně, obklopená modlícími se anděly je na levém kameni od vchodu do kaple, na pravém kameni od vchodu je socha sv. Judy Tadeáše. To snad může svádět k přesvědčení, že se tady jedná o polaritu ženských a mužských sil. Není tomu tak, neboť Svatý Juda Tadeáš je pomocníkem v beznadějných situacích. Přímluvce tam, kde selhala lidská pomoc. Juda Tadeáš pomáhá v mnohých zapeklitých záležitostech. Je tedy vidět, že víra ve Svatý Kámen je bezmezná. A jedná se o velmi silné léčivé místo. A proto návštěva rozpůleného kamene by měla probíhat tak, že poutník nejdříve přistoupí k pravému kameni s prosbou a posléze k levému kameni se sochou Panny Marie, tam může obdržet velice silné léčivé energie.

Poutní kostel Panny Marie Sněžné působí také velice pozitivním dojmem, což samo o sobě může působit v psychické oblasti velice léčivě. Kostel je ozdoben většinou štukami, dominují mu ale fresky Panny Marie s Ježíškem a Kristem s planoucím srdcem. Žádné negativní křesťanské symboly se tam nevyskytují. Okolí kostela pak doplňují hlavně lípy. Lípa je stromem se ženskou a léčivou energií.

Opodál kaple s balvanem a kostela Panny Marie Sněžné se nachází kaple s kašnou, kde se můžeme napít léčivé vody. Pověst léčivé vody studánky podpořila událost, která se stala v roce 1634. Tehdy zedník Šimon Stepinger porazil strom rostoucí v blízkosti Svatého Kamene. Když potom doma dřevem ze stromu zatopil, vyšlehl z něho plamen a popálil jeho dcerku Aničku. Popálenou Aničku zoufalý zedník odnesl ke studánce na Svatém Kameni, jejíž vodou jí omyl. Stal se zázrak a Aničce se popáleniny zanedlouho zhojily.

Na závěr bych zmínila tzv. „vědecký názor“, který je uveden na informační tabulce u kostela. Návštěvníka místa informuje o tom, že zvláštní síla kamene je v jeho rozdělení. Jeho dvě části tvoří dva póly přírodního kondenzátoru, tj. baterie, která se postupně nabíjí atmosférickou elektřinou a která se v určitém okamžiku vybíjí jako elektrostatický výboj, což byla příčina světelných efektů. Přítomnost podzemní vody zřejmě zesiluje energetickou funkci kamenných kondenzátorů. Toto elektromagnetické pole působí i na lidi a zvířata zdržující se v okolí a tak mohlo být prostředkem při léčebných procesech.

Zbývá dodat, že Svatý Kámen je jedním z nesilnějších léčivých míst České republiky. Návštěva, i opakovaná, vždy stojí za to...