Loading...
Turistické cíle • Skalní útvar
Zbiroh je město usazené na hranici CHKO Křivoklátsko. V okolních lesích narazíme na spoustu buližníkových skalek. Ze Zbiroha můžeme vyrazit na zhruba sedmikilometrovou procházku na západ. Uvidíme celkem tři oblasti zajímavých skalních buližníkových skupin. Navštívíme Světovinu, Čertovu skálu a skalky položené asi 300 metrů východně od Čertovy skály.
Začneme Světovinou. Směrem od Zbiroha projdeme podél skalní hradby. Skály zde mají bizardní podobu a ostré hrany, tak jak to u buližníku bývá. Ten je odolný vůči zvětrávání, účinkuje na něj mrazové zvětrávání a skály se tak trhají do tvarů s ostrými hranami. Podél skalní hradby dojdeme na vrcholovou plošinku Světoviny s pěkným výhledem. Světovina má nadmořskou výšku 560 metrů. Zajímavé je její pojmenování. Říkalo se jí dříve i Světská skála. Pojmenování získala snad podle dalekého rozhledu „do světa“. Nebo výraz svět odkazuje na světlo, úsvit. Stejně tak je to se slovem světnice, což je místnost, která je světlá, tzn. je tam hodně svitu, světla. Plošinka na vrcholu Světoviny byla osvětlována vycházejícím sluncem. Tohle už závání něčím velmi starým. Snad se tady mohly odehrávat pohanské obřady k uctění slunce. Byly tady vykonávány oběti. Podporuje to i fakt, že zde byly nalezeny kousky hliněných nádob, kosti zvířat, úlomky parohů, kančí zuby a jiné předměty. Tyto předměty našel v první polovině 19. století farář, archeolog a spisovatel Václav Krolmus. Ten dokonce usoudil, že Světovina je skálou slovanského boha Svantovíta a nálezy jsou pozůstatky z obětních obřadů. Pohanští bohové si žádali jako menší krvavé oběti třeba kohouty, slepice a kuřátka. Jako větší oběti třeba ovci, prase či skot.
Bůh Svantovít byl bohem válečným a bohem hospodářským, s jeho pomocí se věštilo. Jeho jméno se dalo vyložit jako „mocný pán či vítěz“. Jiná varianta je, že slovo svanto znamená svatý, světlý, druhá část jména je ze staroslovanského vid, tedy jako ten, kdo hodně vidí a tedy i ví. Svantovítovým symbolem byl kohout. Kohout souvisí se slunečním kultem a ohněm. V mnoha pověstech zachránilo ranní kohoutí zakokrhání nebohé duše, které se upsaly čertu a peklu. Kohout tedy ohlašoval vycházejí osvobozujcí slunce a zároveň zaháněl temné síly noci, pekla. Jak už bylo zmíněno, slovo Světovina má v sobě obsažen světlo, úsvit. Tvrzení Václava Krolmuse, že zde byl uctíván Svantovít se jeví jako logické. Tak jednoduché to ale nebude. Svantovít byl ctěn hlavně na ostrově Rujána v Baltském moři. Přímé důkazy, že byl ctěn i na území Čech nejsou, snad to tak ale bylo. Navíc dalšími bohy slunečního kultu u pohanských Slovanů byly Svarog (Svaroh), který snad byl bohem všeslovanským. Jeho synem byl Svarožic, který byl ctěn hlavně západními Slovany. Svarožic je asi totožný s u nás známým Radegastem. A proto je těžké poznat, co se tady v dobách pohanských dělo...
Ale vydejme se dále. U křížení turistických tras s názvem Čertova skála – rozc. čeká první výhledová skalka. Další výhled nabízí výrazný buližníkový suk s názvem Čertova skála a nadm.výškou 566 metrů. Od první skalky je vzdálen zhruba 350 metrů. Od Čertovy skály pak zbývají necelé tři kilometry na zbirožské náměstí.