Loading...
Spolu s přilehlým a dosti rozlehlým hřbitovem je nejstarší městskou stavební památkou. Jeho původní podoba byla románská – vystavěli jej tady totiž už roku 1167 z opuky a dřeva premonstráti z Litomyšle. Chrám v duchu legendy o svatém Jiljím poskytoval všem kupcům a poutníkům před vstupem do tehdy nebezpečného pohraničního hvozdu nejen duchovní útěchu, ale také azyl.
V roce 1683 získal dnešní raně barokní vzhled. Při tom všem stavebním úsilí byla přistavěna i oratoř se sakristií a upraveny i obě boční kaple – kaple Mrtvých a sv.Mikuláše. Nad nimi byly vystaveny empory, přístupné bočními a krytými schodišti.
Věž původně bývala samostatně stojící zvonicí a s hmotou kostela byla spojena až dostavbou vstupní předsíně začátkem 17.století. Báň věže je dílem mistra tesaře J.Krumwalda. Původně byla střecha kryta šindelem a břidlice ji nahradila ve stoletím osmnáctém.
Interiér kostela je vybaven barokně. Oltářní obraz z roku 1742 znázorňuje sv.Jiljího před loveckou družinou a jeho autorem je malíř Ludvig Geissler. Dalším cenným dílem je deskový obraz Madony s Ježíškem (vytvořen už roku 1520) a oltář Nejsvětější Trojice zdobící presbytář, kterému svůj um vtiskli svitavští umělci J.Leinkart a J.Jatl. Štukatérské práce v chrámu jsou dílem mistra Baltazara Fontany, potomka to italské stavitelské rodiny.
Když roku 1781 velký oheň zcela zdevastoval farní kostel Navštívení Panny Marie na svitavském hlavním rynku, stal se až do roku 1804 farním chrám sv.Jiljí. Bohužel - od té doby už je toliko kostelem hřbitovním.
Upozornění: od pravoslavné kaple sv.Jiří je kostel vidět a zdálo by se, že je k němu nejblíž přes hřbitov. Jenomže ten je dokola celý obklopen zdí a přístup k němu je až od městského centra.
(K článku čerpány informace ze stránek města...)