TACHOV
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Tachov (německy Tachau), je okresní město v Plzeňském kraji. Leží 59 km západně od Plzně, 51 km severně od Domažlic, 51 km jihovýchodně od Chebu a 15 km východně od hranice s Německem (hraniční přechod Pavlův Studenec/Barnau). Město leží na řece Mži, v Tachovské brázdě a má přes 12 tisíc obyvatel. Tachov má včetně přidružených obcí rozlohu 41 km².
Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. První zmínka o městě pochází z roku 1115, ale není zcela věrohodná. První konkrétní písemná zmínka o městě pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav nechal přestavět některé důležité hraniční pevnosti - mezi nimi i Přimdu a Tachov. Zmínka z roku 1131 potom již uvádí hrad v blízkosti vesnice Tachov.
Bouřlivý rozvoj město zaznamenalo za vlády Přemysla Otakara II., který v Tachově nechal vystavět nový hrad a v jeho podhradí nechal patrně kolem roku 1285 založit nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami, které se zachovaly ve velké míře dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území. Již ve 13. století se Tachov stal centrem širokého okolí, okolo města vznikaly statky, které podléhaly městskému purkrabímu. Statkáři měli také, mimo jiné, za úkol střežit česko-bavorskou hranici. Po nástupu Lucemburků na český trůn město vykoupil Jan Lucemburský. V Tachově také pobýval Karel IV. V 15. století se v Tachově třikrát střetli husité a jejich odpůrci, z čehož nejvíce se zapsala do historie bitva u Tachova (v roce 1427).
V roce 1616 město postihl ničivý požár. 17. století bylo pro Tachov vůbec velmi nešťastné. V roce 1623, když se ještě město nestačilo vzpamatovat z velkého požáru, bylo prodáno Janu Filipovi Hussmannovi z Namédy. Byl to trest císaře Ferdinanda II. za účast v protihabsburském povstání. Tachov se tímto stal pouhým poddanským městem s omezenými právy, navíc mu byly zabaveny statky, které městu dříve patřily. Za Hussmanna navíc probíhala násilná rekatolizace a germanizace obyvatelstva. V době třicetileté války bylo město město poničeno a vypáleno Švédy. Po třicetileté válce město jsou majiteli města Losyové, kteří v roce 1784 město prodávají Windischgrätzům, za nichž Tachov a okolí vzkvétalo a pod tachovský velkostatek spadalo téměř 50 vsí (na dnešním území okresu Tachov je 51 obcí).
V roce 1869 žilo ve městě 3 857 obyvatel, většinou Němců. V roce 1895 byla do města zavedena železnice na trati Planá-Tachov, později (1910) prodloužená pod Českým lesem až do Domažlic. Do roku 1930 se počet obyvatel zvýšil na 7 000. Poté však přišla světová hospodářská krize a Druhá světová válka. V roce 1938 bylo nejprve z českého pohraničí odsunuto české obyvatelstvo a oblast se stala součástí Německé říše.
Po válce v roce 1945 bylo naše pohraničí opět připojeno k tehdejší Československé republice a došlo k odsunu dosavadního německého obyvatelstva. Po odsunu rapidně klesl počet obyvatel a město muselo být (stejně jako jiná pohraniční města) dosidlováno lidmi z vnitrozemí a krajany žijícími v cizině (např. na Slovensku, Ukrajině, v Rumunsku). V roce 1950 žilo v již částečně dosídleném městě 4 073 lidí. V souvislosti s nástupem komunismu (v roce 1948) došlo západně od Tachova v Českém Lese k vytvoření „zakázaného pásma“, velké množství vylidněných obcí tím zaniklo. Po roce 1948 počet obyvatel města začal opět stoupat a v 60. letech již převýšil počet obyvatel z roku 1930. Ve městě však bohužel došlo k velkým demolicím zchátralé, historické zástavby, v lepším případě jen k chátrání (viz jízdárna ve Světcích).
V roce 1960 si město „obhájilo“ titul okresního města a stalo se tím střediskem pro území o rozloze 1 379 km² (sloučením bývalých okresů Tachov a Stříbro). Okres Tachov se tehdy stal logicky součástí Západočeského kraje se sídlem v Plzni. Kvůli potřebě bytů ve městě začaly být stavěna sídliště. Prvním sídlištěm se stalo koncem 50. let sídliště Západ (při ulici Hornická). Později, kolem roku 1974 bylo vystavěno sídliště Východ (při ulici Stadtrodská). Posledním panelovým sídliště se stalo kolem roku 1990 sídliště Rapotín na kopci na jižním okraji města, určené především pro armádu a policii. Došlo také k velkému rozvoji průmyslu. Ve Vítkově na severu města byly zřízeny uranové doly, nejvýznamnějšími průmyslovými podniky se staly Plastimat (dnes Strojplast), Teroz a Rybena. Socialistickým hospodářstvím vznikl podnik Státní statky Tachov. V roce 1974 byla na řece Mži dostavěna vodárenská nádrž Lučina, která zásobuje vodou celé Tachovsko. Pod její hladinou zůstala však stejnojmenná obec.
V roce 1980 mělo město již 11 000 obyvatel. V 80. letech byly v centru města postaveny navíc 3 velmi výrazné stavby. Přímo na náměstí se jedná o obchodní dům Jednota, v Hornické ulici o Okresní výbor KSČ (později stavba přestavěna na společenský areál Mže, knihovnu a kanceláře) a v neposlední řadě o plánovaný kulturní dům, který se začal stavět koncem 80. let a jeho smůlou bylo, že do roku 1989 nebyl dokončen. Po roce 1990 se totiž nenašel nikdo, kdo by tuto rozestavěnou „betonovou krabici“ dostavěl. Její problém byl vyřešen až v roce 2004, kdy byla budova dostavěna a stala se z ní samoobsluha Albert.
Tachov leží v Západních Čechách, západním směrem od města Plzeň a nedaleko hranice s Německem. Město se rozkládá pod zalesněnými stráněmi vrcholků Českého Lesa. Tachovem protéká řeka Mže. Západním směrem od města je na toku řeky Mže vybudovaná vodní nádrž Lučina, sloužící jako rezervoár vody. V okolí města je vybudováno větší množství menších rybníků. Nedaleko severovýchodního okraje města je vybudovaná motokrosová dráha a nedaleko ní je prostor cvičné střelnice. Od západního okraje města se rozprostírá les. Městem prochází řada cyklistických tras, které nás zavedou do oblasti Českého lesa, jedna z cyklostezek je magistrála Český les. Město je výchozím bodem turistických tras směřujících do chráněné krajinné oblasti Český les. Vydáme-li se severozápadním směrem dojdeme do části města Světce, kde je unikátní novorománská jízdárna z roku 1857, která je druhá největší v Evropě. U západního okraje města byla vyznačena Naučná stezka nesoucí název okolím Tachova.
Historie
Na obchodní stezce vedoucí z Bavorska do Čech byla založena slovanská osada. První zmínka o této osadě je z roku 1126. V roce 1131 tu stál hrad. V 70. letech 13. století tu byl na základě požadavku krále Přemysla Otakara II. vybudován nový hrad a v podhradí královské město. Hrad i město bylo obehnáno hradbami. První zmínka o tomto městě pochází z roku 1285. Tachov byl oblíbeným místem krále Karla IV. Král chtěl spojit okolní obce a vytvořit jedno velké panství, ale z jeho záměr sešlo a Tachov přešel do rukou šlechty a to do majetku rodu Švamberků. V roce 1427 u města porazili husité křižáky a po té dobyli město a hrad. Po bitvě na Bílé hoře poklesl Tachov mezi poddanská města a přišel také o svůj majetek. Další pohromou pro město byla třicetiletá válka, kdy bylo napadeno Švédy a několik následných požárů. V roce 1784 se majiteli tachovského panství stávají Windischratzové, kteří se významnou měrou podíleli na rozvoji města. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a město stagnovalo, v dnešní době se ve městě úspěšně rozvíjí cestovní ruch. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Ve městě se dochovala značná část hradeb ze 14. století včetně 16 bašt. Původní hrad byl přestavěn na zámek, který v roce 1808 rovněž prodělal přestavbu v klasicistním slohu. V roce 1968 měl být zámek zbourán, ale naštěstí ze záměru sešlo a byla provedena rozsáhlá rekonstrukce objektu. Gotický kostel Nanebevzetí panny Marie pochází ze 14.století a zdobí jej hranolová věž. V letech 1904 až 1908 prodělal kostel novogotickou přestavbu. Ještě před založením města ve 13. století byl postaven hřbitovní Kostel svatého Václava, v roce 1561 byl kostel po požáru znovu postaven. V roce 1786 byl kostel zrušen a předělán na hrobku Windischratzů. U zdí kostela je řada cenných náhrobních kamenů. Ve městě byl postaven Františkánský klášter s kostelem svaté Máří Magdaleny, v současné době sídlo muzea. Ve městě je židovský hřbitov založený v roce 1615, kde se dochovaly náhrobní kameny ze 17. století. K zajímavým památkám ve městě patří Husmanův mlýn, který nese letopočet 1645. Ve středu náměstí stojí empírová kašna zhotovená v roce 1833 a nedaleko ní jsou gotická boží muka pocházející z roku 1522. Náměstí obklopují měšťanské domy s renesančními štíty.
Přidat do oblibených uživatelů
Tachov
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí TACHOV
