Těrlicko - kostel na Kostelci
Na vrchu Kostelec v obci Těrlicko v blízkosti hlavní cesty vedoucí do Českého Těšína stojí kostel sv. Vavřince. Kostel byl postaven během let 1889-1891 stavitelem Johnischem z Těšína a byla do něj přenesena část cenného barokního inventáře z kostela sv. Trojice, který byl v roce 1962 zbořen z důvodu stavby Těrlické přehrady. Z původního invetáře kostela byl nejpozoruhodnější obraz sv. Vavřince z roku 1659. Nejvýznamnější dochovanou památkou byla gotická dřevořezba sv. Rodiny připisována významnému slezskému umělci a vratislavskému mistrovi Jacobovi Beinhartovi ( kol.1460-kol.1525), která je dnes uložena v Arcidiecézním muzeu v Katovicích.
U kostela se nachází hřbitovní brána, na jejíchž sloupech stojí sochy apoštolů sv. Matěje a sv. Pavla. Sochy vznikly v 2. pol. 19. stol. a jsou vysekány z hruhozrného pískovce, jsou asi 1 metr vysoké. Obě byly prohlášeny kulturními památkami.
Na kopci Kostelec stála již v 11. stol. pohanská svatyně, která byla ve 13. století přeměněna na křesťanský kostel. V roce 1654 při svém nuceném odchodu zničil protenstanský farář Jakub Sandala všechny dokumenty prokazující tuto skutečnost.
Okolo Kostelce v roce 1683 táhla vojska polského krále Jana Sobieckého na pomoc obléhané Vídni.
O Kostelci se vypráví několik krásných pověstí. První se váže k těšínské " černé kněžně ", která se má zjevovat v propadlišti za oltářem. Její poslední přání na smrtelné posteli bylo, aby po smrti byla položena do prosté rakve na selský vůz, který měly táhnou čtyři páry černých volů. Tam, kde se povoz poprvé zastaví, mělo být místo jejího posledního odpočinku. Selský vůz tažený čtyřmi černými voly zastavil až na kopci Kostelec. Tady se otevřela zem, povoz do ní vjel, a země se opět zavřela. Na tom místě lidé postavili kostel.
Podle jiné pověsti vede z hradu v Polském Těšíně tajná chodba pod řekou, která vyúsťuje až v Kostelci (7km). Kostel měl být postaven proto, aby ukryl východ z podzemní chodby ( zajímavý nález byl učiněn před 20 lety, kdy nedaleko kostela se propadla zemina do neznámé chodby).
V Kostelci měl sedlák Tyroň, který se vracel z Těšína domů, slyšet zvonění a táhlý vážný zpěv. Při lese hořely dva jasné ohně a stal názký, bílé pokrytý oltář. Před oltářem klečeli švédci vojáci a promlouval k nim kněz. Říká se, že za bouřlivých a tmavých nocí stává z hrohu švédský vojín a rozezvoní zvony ve zvoničce v nedalakých Stanislavovicích. Vzdává tím památku všem padlým Švédům pochovaným v okolí.
Nezapomeňte si prohlédnout Žvirovisko, místo, kde dne 11.9.1932 zahynuli při bouřce dva polští aviatici František Žwirko a Stanislav Wigura.