Točník

Královský hrad Točník se nachází ve Středočeském kraji, na vysokém zalesněném ostrohu, na okraji CHKO Křivoklátsko. Do dnešních dnů mohou návštěvníci obdivovat původní dvoupatrový královský palác s velkým sálem, zdobeným křížovou klenbou. Na bráně jsou umístěny plastické vlysy se znaky zemí, jimž vládl Václav IV., Král římský a český. Na hradě se během roku koná řada zajímavých kulturně-historických akcí.

Historie

Hrad nechal vybudovat v letech 1395 ? 1400 král Václav IV. jako své reprezentační sídlo a také jako bezpečné útočiště. Po jeho smrti v roce 1419 odvezl z hradu všechny cenné věci král Zikmund, který o Točník ztratil zájem. V roce 1421 byl hrad zastaven a často střídal držitele. V 1. polovině 16. století provedl Jan z Vartemberka na hradu renesanční stavební úpravy, po něm v úpravách pokračovali Lobkovicové. V roce 1594 připadl Točník opět královské komoře, údržba hradu se však prováděla pouze v minimálním rozsahu. Během třicetileté války byl hrad zpustošen a postupně chátral, nadále byl udržován jen královský palác, jehož reprezentační sál byl ve 30. letech 18. stoletý barokně upraven na poutní kapli; tato úprava zachránila Točník před úplnou zkázou. Poslední šlechtický majitel hradu Josef Colloredo Mansfeld ho daroval ve 20. letech minulého století Klubu českých turistů. Klub prováděl na hradu značné opravy, které však byly za 2. světové války zcela zastaveny.

Mapa 34 A5

hrad

Prvopočátek osídlení vrcholu Zámecké hory, na němž byl později vystavěn hrad Točník, je datováno do období kolem 5. století př.n.l. Již tehdy zde stávalo hradiště, jehož pozůstatky byly později využity i při stavbě středověkého hradu. Hrad Točník byl vystavěn jako „nástupce“ staršího hradu Žebráku, který se nachází pod Zámeckou horou. Výstavbu hradu nařídil král Václav IV, který zde pobýval již roku 1398. Z toho vyplývá, že hrad již v té době musel, alespoň částečně stát. Datum založení hradu však dnes nedokážeme přesněji určit. Václav IV, využíval Točníku až do roku 1413, kdy začal věnovat svou pozornost spíše Novému hradu u Kunratic. Za života Václava IV. však hrad ještě nebyl zcela dostavěn a jeho bratr – Zikmund – již o něj neměl valného zájmu. V roce 1421 jej zastavil Erkingerům ze Seinsheimu, kteří jej však obratem zastavili pánům z Kolovrat. Od nich zástavu vyplatil až Jiří z Poděbrad. Za Kolovratů byl hrad obléhám husitským vojskem, ale po třech dnech obležení to husité vzdali a odešli plenit jiné statky. Hrad však nadále sloužil jako zástava a tak již roku 1461 zde můžeme vystopovat pány ze Šumburka a mezi Lety 1475 – 1487 pány z Gutštejna. Kryštof z Gutštejna však musel hrad bez náhrady vrátit králi, protože to byl loupeživý rytíř a jako takový byl souzen dle práva, které mu za trest uložilo vydání četných statků. Až do roku 1517 je Točník v královských majetcích, ale tohoto roku je opět zastaven a tentokráte pánům z Rožmitálu. Ti byli v roce 1522 vystřídáni Vartemberky. Ti nechali na hradě také vykopat studnu, která nahradila doposud sloužící jímkovou cisternu. Následně došlo k celkové přestavbě hradu, vznikaly nové brány a staré byly zazdívány a další a další úpravy následovaly. K další změně majitelů dochází v roce 1534, kdy Vartemberkové postoupili svou zástavu Krajířům z Krajku a roku 1544 získali zdejší zástavu Valdštejnové, kteří provedli celou řadu dalších stavebních úprav. V roce 1552 byl hrad nakrátko vyplacen ze zástavy, ale ještě téhož roku jej Maxmilián II zastavil Lobkovicům, kteří drželi celé panství až do roku 1594, kdy jim bylo Rudolfem II zkonfiskováno. Poslední návštěva krále na hradu Točníku proběhla v roce 1600, ale již tehdy se jednalo o poměrně neudržovaný hrad, který po přelomu století chátral více a více. Spíše ze strategických, než obytných důvodů byl hrad částečně opraven v roce 1641. v průběhu 30-ti leté války sloužil hrad jako útočiště žebráckým obyvatelům a jako úkryt jejich zásob a dobytka. Hrad byl jakž takž udržován do roku 1689, ale jednalo se vždy jen o malé opravy, které se týkaly ponejvíce střech. Točník již tehdy náležel k panství na Zbirohu a ani další majitelé tohoto panství se o něj nestarali. Tak hrad přečkal držení pánů z Kvasejovic, Lichtenštejny a pány z Klarštejna, kteří alespoň nechali nově pobít střechu hlavního paláce. Až do roku 1848 sloužil hroutící se Točník jako ubytování chudině. Hrad drželo ještě několik dalších majitelů zbirožského zboží, kteří však o hrad, který se zvolna měnil ve zříceninu, neměli valného zájmu a snad proto se poslední majitelé Colloredo – Mansfeldové rozhodli darovat Točník Klubu československých turistů. Později se hrad stal majetkem státu. Dnes je hrad otevřen sezónně a v jeho příkopu můžeme spatřit i medvědy. Pořádá se tu několik zajímavých středověkých turnajů a trhů. K hradu Točníku přichází žlutá i červená TZN z obce Točník a pokračuje dále do Hředlí. Do obce Točník přichází červená TZN od Zbirohu a Týček. Modrá TZN přichází od Žebráku – obce a zelená společně se žlutou TZN přicházejí od Březové.