Toskánský palác
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Toskánský palác je jednou z dominant Hradčanského náměstí. Za své jméno vděčí Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která jej získala do vlastnictví v roce 1718. Historie paláce se však začala psát dříve a je spojena se jménem hrabat Thunů, kteří vtiskli paláci základní rysy. Objekt paláce je umístěn na prostoru, který původně zabíralo několik měšťanských domů. Teprve jejich odkoupení Michalem Oswaldem hrabětem Thunem v roce 1685 s cílem vybudovat na místě vlastní reprezentativní sídlo, představovalo prvotní impuls vzniku paláce. Lze říci, že hrabě Thun dokázal svůj skvělý odhad nejen výběrem prestižní a výhodné lokality, ale také výběrem architekta, který měl celou stavbu zrealizovat. Byl jím francouzský malíř a architekt Jean Baptiste Mathey, který v 70.letech 17.stol. přijel do Prahy kvůli realizaci prací na jiných objektech. Mathey se náročné zakázky nezalekl a předložil plán paláce, tvořeného čtyřmi Křídly o třech patrech a vnitřním nádvořím. Zahájení stavby však oddalovaly neshody se sousedem Thunů, hrabětem Martinicem. Jeho protesty a námitky musel nakonec řešit císař Leopold I., který v roce 1690 vydal konečný verdikt a stavbu povolil. Michal Oswald hrabě Thun se dokončení paláce nedožil. Po jeho smrti jej získal bratr Maxmilián a následným dělením majetku jeho sestra kněžna z Lichtenštejna. V roce 1718 palác zakoupila v úvodu již zmíněná Anna Marie Františka Vévodkyně Toskánská a do historie paláce se zapsala nejen tím, že dodnes nese její rodové jméno, ale také jeho faktickým dokončením a několika podstatnými změnami v původních návrzích. Tyto změny prováděl její dvorní architekt Václav Špaček.