Trakai
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Toto litevské město se nachází na dlouhém poloostrově v malebné jezernaté krajině jednoho z pěti národních parků na ostrově jménem Galvé (hlava). Leží 27 kilometrů západně od hlavního města Vilniusu. Trakai obklopují tři jezera. Jedno z jezer stejného názvu jako ostrov ? Galvé, je se svými 3,9 km2 největší v této oblasti. Má 21 ostrovů a ostrůvků. Místní jezera jsou velmi čistá, a proto sem dojíždí spousta lidí z okolí za rekreací. Všude kolem jsou samé lesy, dřevěné domky a klid. Trakai se zdá být celkem příjemným Městečkem, ale většina návštěvníků sem míří zejména kvůli nádhernému vodnímu hradu (Salos pils), vzdálenému 4 km od města a položenému na ostrově uprostřed jednoho z místních jezer. Přístup k hradu je přes dřevěné lávky. Hrad je obklopen Kamennými hradbami a valy s obrannými věžemi. Z břehů ostrova zarostlých stromy vyrůstají červené zdi hradu, které jsou vidět do širokého okolí. Nejvyšší věž měří 33 metrů. Nádvoří je obklopeno věžemi a obytnými budovami. Ze zdí vystupují dřevěné galerie, přes které vede vstup do sálů. Největší hradní sál měří 20 x 10 metrů a kdysi sloužil reprezentativním účelům. Konaly se tu hostiny i slavnosti a uzavíraly se zde státní smlouvy. Velký sál zdobily kdysi fresky v rusko-byzantském slohu, ale zachovalo se z nich jen málo. Zajímavé je, že hrad byl vytápěn obdobou ústředního vytápění - párou, přiváděnou systémem kanálků ve stěnách. V hradu je expozice týkající se dějin Litvy, výstava dýmek, kapesních hodinek a starobylého nábytku. Na nádvoří se pořádají koncerty. U hradu i v samotném městě je spousta stánků se suvenýry, především s jantarovými ozdobami.
Historie
Historie tohoto jezerně ostrovního města sahá do raného středověku. Už zdálky na nás dýchne pohádková malebnost tohoto místa. Zde se formovaly litevské dějiny. Zdejší stejnojmenný hrad vybudoval litevský kníže Gediminas v letech 1316 až 1341 na obranu proti Řádu německých rytířů. Hrad se stal důležitým opěrným bodem v linii pevností chránících zemi. Dalším ze zdejších významných knížat byl velkokníže Vytautas (1350-1430), vynikající státník, diplomat a litevský hrdina. Pod jeho vedením porazilo polsko-litevské vojsko v roce 1410 u Grunwaldu (Tannenbergu) křižáky, a ukončilo tak staleté výpady německých rytířských řádů do Litvy. V bitvě padl výkvět řádových rytířů i s jejich velmistrem a řádové panství se tak poprvé otřáslo v základech. Předpokládá se, že právě tady přišel o jedno své oko Jan Žižka. Tehdy, za vlády Gedimina, Kejstura a Vytautase, se z malé Litvy zhruba v rozsahu dnešního státu, stal výboji jeden z největších států Evropy sahající od Baltu k Černému moři. K této době se váže i zajímavá událost. Během svých tažení proti tatarskému chánovi si Vytautas přivezl do Litvy Tatary, několik set židů a 380 rodin Karaitů. Karaité patřili mezi samostatnou etnickou skupinu s vlastním náboženstvím, které vycházelo z židovské víry. Vynikali statnými postavami, a proto sloužili velkoknížeti jako ochránci a Strážci. Toto se událo v letech 1397 ? 1398. Potomci tohoto národa zde žijí dodnes. Dnes zbývá na celém světě 10 000 Karaitů, z nichž 265 žije v Trakai. Hrad byl silně poškozen ve válkách v 17. století a ztratil svůj význam stejně jako město Trakai, když jej zastínil vzkvétající Vilnius. Poté dlouho chátral, až počátkem minulého století začala jeho rekonstrukce. Nejvíce oprav a dostaveb podle původních nákresů se udělalo v 50. letech minulého století, ač okolnosti té doby tomu nebyly příliš nakloněny. Litevci si však zakládali a zakládají na tomto symbolu litevské státnosti, takže se na obnově hradu pracovalo navzdory tomu, že Chruščov nebyl této "obnově sídel feudálních utlačovatelů" nakloněn.