Třebeň

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 1 D3

kostel sv. Vavřince (13. stol.)

kaple (2/2 18. stol.)

sloup (1717)

lidová architektura

archeologické nálezy

První zmínka o objektu 1208

Prvopočátek osídlení katastru, je na základě archeologických nálezů kladen do období mezi 10. a 11. stoletím. Je však faktem, že úplný prvopočátek kolonizace zdejšího katastru proběhl již v době kamenné, ale zřejmě se nejednalo o trvalejší osídlení. První písemné doklady o obci však pocházejí z roku 1208, kdy je ves uváděna v majetcích Bedřicha z Waldthurmu, který ji právě v tomto datu směňuje za jiné statky s klášterem ve Waldsassenu. V roce 1300 je však majitelem uváděn Oldřich z Leuchtenburka, který ji však o dva roky později prodává zpět ke klášterním majetkům. Nedlouho po té byla Třebeň prodána Albrechtu Rorerovi z Chebu, který je považován za stavitele zdejší tvrze. Klášter od něj zakoupil ves i s tvrzí opět roku 1339. Na přelomu první a druhé poloviny 14. století je však ves zastavena Nothaftům, ale již zanedlouho je Třebeň opětovně uváděna ve waldsassenských majetcích. Klášter držel třebeňské zboží až do roku 1444, kdy je prodal rodu Juncknerů, kteří byli pro přízeň ke králi Jiřímu z Poděbrad, na zdejší tvrzi, roku 1462 dobýváni odpůrci tohoto krále. Zdejší kostel byl zničen roku 1462 při tomto útoku. Následně byl v roce 1492 opětovně vystavěn, tentokráte však jako opevněný. Juncknerové drželi Třebeň až do roku 1578, kdy se majitelem vsi stal rod chebských měšťanů Kramerů. Ti byli následně vystřídáni Bechery, Lohry a Albertem z Ramfu. Nedlouho po té, tedy ještě v 17. století, byla ves prodána k chebským městským statkům. Do této doby je také kladen zánik tvrze, neboť došlo k rozparcelování obce na selské dvory. Dnes jen víme, že stávala v blízkosti kostela poblíže dnešního domu čp. 19. Zdejší Mariánský sloup je 3 m vysoký a nalezneme jej za železniční tratí. Tento sloup byl roku 1840 zcela přestavěn a proto je někdy uváděno datum jeho vzniku právě tohoto roku. Na některých domech nalezneme stopy lidové architektury a to zejména v dnešních čp. 1,3,15,19, které zastupují tzv. chebský typ lidové architektury. Přístup do obce je pro absenci turistického značení omezen na silnici z Františkových Lázní přes Horní Ves a dále přes Dvorek do Milhostova. Případně lze využíti silnici od Nového Drahova.

Autor: Limick

Další články autora: 38

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli