Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Tvrz
Ves Přítoky se nachází při kutnohorské silnici západně od města asi 1 km daleko. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1141, kdy zde mělo majetek olomoucké arcibiskupství. Roku 1249 byly Přítoky v krátkém držení Havla z Löwenberku. V roce 1250 olomoucký biskup Bruno ze Schauenberka postoupil přítocký majetek klášteru sedleckému. Sedlecký klášter roku 1309 koupil i podíl Miloty z Choltic. Ve 14. století dvůr s částí vsi náležel různým kutnohorským patricijským rodinám, např. Ondřeji Pušovi ( zmínka o pojmenování Pušhof ). V roce 1397 byl jeho majitelem Václav Bartoš, který se tehdy zavázal odvádět ze dvora stálý poplatek kutnohorskému špitálu. Roku 1413 prodal sedlecký klášter ves veb dvora. Za Ondřeje Puše při dvoře vystavěna gotická tvrz, o které je první zmínka roku 1454, kdy ji i s dvorem a částí vsi koupil od Jana Soukeníka Jan Malškorubský. Posledním měšťanským majitelem Přítok byla Voršila Cihelníková, která v roce 1501 prodala statek Václavu Maternovi z Květnice. Maternové přestavěli gotickou tvrz v renesančním slohu. Maternové jsou starou českou vladyckou rodinou, která se nazývá podle tvrze a vesnice Květnice u Českého Brodu.
Roku 1622 prodal Adam Materna Přítoky s tvrzí a dvorem Ladislavu Hrobčiskému z Hrobčic. Tomu byl statek skládající se z tvrze, dvora, vsi Přítok a příslušenství v Bylanech již roku 1623 zkonfiskován pro účast ve stavovském odboji z let 1618 - 1620.
V roce 1630 ( 1631 - A.S.) koupila statek kutnohorská Jezuitská kolej. Jezuité připojili Přítoky ke svému křesetickému statku a tvrz se změnila v obydlí správce dvora a zčásti v hospodářské budovy. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 přešly Přítoky do správy náboženského fondu. V roce 1788 byl dvůr rozparcelován a tvrz změněna na dvě samostatné usedlosti ( domy č. 1 a č. 3 ). V okolí domů jsou nepatrné terénní vlny připomínající bývalé příkopy a valy tvrze. Tam při vykopávkách nalezena železná přilba pro pěšího knechta ( uloženo v městském muzeu v Kutné Hoře ).
Někdy je považována za bývalou tvrz věžovitá budova se šindelovou střechou s čp. 15 ( V.Sedláček) . Ve skutečnosti je to zbytek tzv. děkanského dvora, který až do rozparcelování v roce 1797 byl majetkem kutnohorského arciděkanství. Z původních staveb se zachovala jen věž s byty, ostatní je vše přestavěno a přistavěno.
V 80. letech 18. století byl dvůr rozparcelován a tvrz změněna ve dvě samostatné usedlosti (dnes domy č.p. 1 a 3). Těmito úpravami získala tvrz dnešní podobu. V současné době je přízemí č.p. 1 využíváno jako pražírna kávy a obchod s kavárnou a 1. patro jako soukromý byt.