Údolí Zlatého potoka
Turistické cíle • Příroda • Údolí
Zlatonosných potoků se v našich horských oblastech nacházelo dost, ale po téměř tisícileté historii rýžování cenného žlutého kovu se na mapách zachovala už jen ta jména. „Náš“ Zlatý potok je kratší vodotečí a nachází se v podhůři Hrubého Jeseníku - v Hraběšické hornatině. Pramení v mokřaviskách pod kótou Návrší u Rýmařova v nadmořské výšce 700 m. Odtud prudce klesá do hluboce zaříznutého údolí, teče jihozápadním směrem a zhruba po 4 km se vlévá u Bedřichova do říčky Oskavy. Po celé délce toku přibírá přítoky jen z levé strany. Čtyři jsou bezejmennné a tím posledním je Dobřečovský potok. Ze začátku je jeho tok z jedné strany ohraničen kopcem Hrubý kámen (756 m) a z druhé masívem Maliníku (802 m) a Mazanců (823 m), níž v údolí mu dělají společnost prudké stráně Prostředního vrchu (543 m) a Dobřečovské hory (809 m). Všechny tyhle zalesněné svahy jsou plné divokých skalních útvarů, ale turistické značky k nim nevedou. Dvě turistické trasy ale prochází začátkem údolí u osady Rýžovna (podle vaření rýže nejspíš její název nevznikl) a jejich značky mají barvu zelenou a červenou. Zatímco červená trasa se vzápětí trhá a stoupá nahoru ke „střeše Moravy“- k Dobřečovu, zelená pokračuje proti toku Zlatého potoka téměř celým malebným údolím.
Ono je sice přístupné i motoristům a kolařům, neboť tudy prochází silnička z Bedřichova do Rýmařova přes Stříbrné hory, ale pravý požitek z krásy okolní přírody má jen pěší turista. A ten jistě ocení i tu zvláštní prastarou alej kolem komunikace přímo v lese. Původními německými osadníky zde byla založena ještě v časech, kdy se okolo rozprostíraly Pastviny a ne okolní hvozd. Zelená značka spolu ze silničkou v horní části údolí překročí mostek a okolo starého pomníku začne stoupat k rozcestí U kamene. Značení odbočí vlevo do lesa a po zpevněných komunikacích vystoupá k rozcestí Pod Výhledy a pokračuje k motorestu Žďárský potok. Silnička, lemovaná starou alejí několika táhlými serpentinami vystoupá až k zaniklé osadě Ferdinandov pod temenem Dobřečovské hory. Zastavme se ale ještě na rozcestí U kamene: směrem k jihu z něj vybíhá neznačená zpevněná lesní cesta. Pokud se po ní (jako já) vydáte, zjistíte, že se jedná o velmi pohodlnou komunikaci. Kopíruje totiž svahy a rozsochy Dobřečovské hory stále po vrstevnici a z pasek se otvírají skvělé výhledy nejen do zalesněného údolí Zlatého potoka, ale i např. k Rabštejnu a vrcholovému skalisku Maliníka. O skalní výchozy není nouze ani v okolí této lesní komunikace, která vás po více jak 2 km chůze přivede k rozcestí u Dobřečovského potoka, odkud můžete po červené značce seběhnout do Bedřichova k busu.