Jesenické skalní vyhlídky - 8.Rabštejn

Zmiňovat se příliš rozsáhle o jedné z nejpozoruhodnějších jesenických skalních oblastí by asi bylo nošením dříví do lesa. Poněvadž ale nejsou moje články určeny jen pro fajnšmejkry, kteří lokalitu dobře znají, je třeba vypustit z úst pár slov i pro ty, kteří zde ještě nikdy nebyli… a jimž samozřejmě návštěvu víc jak vřele doporučuji.

Přírodní rezervace Rabštejn se vypíná pod kótou 803 m vysoko nad údolím Oskavy, odkud je přístupná po červené turistické značce z Bedřichova. Nejatraktivněší části rezervace jsou Přední skály (výška okolo dvaceti metrů) a bizarní útesy Zadních skal (dosahující bezmála dvonásobné výše) v nichž se nacházejí i zbytky nejvyššího moravského hradu – hradu Rabštejna. Tohle orlí feudální sídlo zde bylo zbudováno již v polovině 13. století a opuštěno o tři sta let později, kdy novým majitelům panství, Žerotínům, přestalo vyhovovat a oni si raději zbudovali pohodlné zámecké sídlo v dnešní městské části Rýmařova – Janovicích. Hrad už dále sloužil jen jako vězení a obydlí pro služebnictvo. Znovu opevněn byl za třicetileté války, což ale nepomohlo (stejně se jej zmocnili Švédové) a jeho zkáza se odvíjí od druhé půli sedmnáctého století, kdy byl již natrvalo opuštěn.

 

Dnes k jeho troskám od loučky s penzionem a restaurací (kam možno z Bedřichova přijet vozem anebo na kole po silničce) stoupá značená turistická trasa, která je samozřejmě určena jen pěším. Nejprve lesem vyšplhá pod dominantní hranatou věž Riga, a poté nás zábradlím zabezpečený chodník pod skalní stěnou svahem vytáhne až k vlastním, dnes už nevysokým hradním ruinám. Značení pokračuje vpravo do skal na první vyhlídku a od ní se otevře kromě výhledu do kraje rovněž pohled na rozeklané vrcholové skalní dvojvěží.

V průrvě mezi nimi je umístěn dřevěný žebřík, jehož strmý sklon zaručí notně zvýšenou hladinu adrenalinu v krvi. Pokud se ale nelekneme, čeká nás nahoře naprosto úžasný výhled nejen na hlubinu pod námi, ale samozřejmě také dolů na Přední skály, loučku s penzionem a údolí Oskavy s Bedřichovem. Na opačnou stranu pak na Volyň, Kamenný vrch a další zalesněné kóty podhůří Hrubého Jeseníku směrem ke Skřítku. Tam bohužel lesní porost před pár lety notně zdecimovala větrná smršť. Z Hrubého Jeseníku je pak velmi dobře viditelný jeho hlavní hřeben, který začíná vlevo nad sedlem Skřítek a pokračuje severním směrem k odsud neviditelnému Pradědu. Vyhlídka je opatřena zábradlím, takže se pádu do hlubiny bát nemusíme… no a následný sestup opět nabije naše tělíčka blahodárným adrenalinkem!

 

Ještě než opustíte tuhle nádhernou skalní oblast, jistě si všimnete, že je velmi oblíbena horolezci… no a pokud by vás zajímalo, jakou horninou byly tyhle pitoreskní útesy a skalní věže vytvořeny, tak tedy vězte, že si zde Máti Příroda pohrála hlavně s biotity a muskovitickými fylonity...