Újezd /Mähring/

Zaniklá ves Újezd /Mähring/stávala cca 3 kilometry západně od obce Krásná jež těsně sousedí s městem Aš. Dostaneme se k ní po silnici z Krásné přes železniční přejezd do vsi Štítary. Zde jdeme po úzké silničce až k budovám bývalé pohraniční roty pohraniční stráže.Po cestě se nachází začátek poznávací trasy Česko-německá cesta za společnou historií - ztracená ves Újezd.Nedaleko pod budovami roty se otevře nádherný výhled přes louky a lesy až do Německa. Zde se všude rozkládala ves Újezd,která měla svoji historii hluboko ve středověku,ale postihl ji neblahý osud desítek dalších vesnic v poválečném vývoji kolem hranic s Německem a Rakouskem.

První písemná zmínka o Újezdu pochází z roku 1331, kdy vesnice patřila rodu Neubergům.Historici však předpokládají,že lze vznik vsi posunout až o 50.let hlouběji.V těch dobách zde stávalo také tvrziště. Zpočátku je vesnice nazývána Merring, až později, v 18. století získává svůj název Mähring. Vesnice byla obydlena německými zemědělci, kteří se od 16. století hlásili k luteránské víře a měli např.rezervována svoje místa v ašském evangelickém kostele. Od Neubergů získal v roce 1400 okolní panství a tím i ves Merring rod Zedwitzů který žil na zámku v Krásné. Ti byli velcí propagátoři učení Martina Luthera . V roce 1890 dosáhl Újezd nejvyššího počtu obyvatel. Žilo zde 350 Němců, stálo zde 45 domů /mlýn,hospoda,škola,pila,selská stavení/a vesnice byla povýšena na obec. V roce 1865 byl založen hřbitov, jehož zbytky se nachází v kopci nad zaniklou vsí. Po 2. světové válce, v roce 1946, kdy byli všichni němečtí obyvatelé vysídleni z českého území, zůstal Újezd zcela opuštěný.Z příhraniční oblasti se stalo zakázané hraniční pásmo,které bylo až do počátku 90.let 20.stol nepřístupné. Domy byly vydrancovány a zničeny, až byly nakonec v roce 1953 všechny odstřeleny a srovnány se zemí.

Až do roku 1990 byla obec Újezd v zakázaném území.Až po odchodu Pohraniční stráže počátkem 90.let se mohlo začít do oblasti volně chodit. V té době byl také nalezen Památník obyvatelům Újezdu padlým v 1. světové válce. Ten byl v roce 1992 znovu postaven na své původní původní místo/stával u budovy školy/a později restaurován. V roce 2000 k němu byla přidána deska, na které je seznam obyvatel Újezdu, kteří padli ještě během 2. světové války.

V katastru bývalé obce pramení Mlýnský potok,který se poté vlévá do potoka Lužního,jež zde také tvoří státní hranici.Přes Mlýnský potok je od roku 2008 postaven dřevěný Most přátelství,který stojí na původním místě mostu u mlýna,který byl zbořen.Mostík byl vybudován Smrčinským spolkem v aši za pomoci měst Aš a Rehau.Přes most se dostaneme na lesní silnici po které se dostaneme např. do Rehau. Oba břehy mostu jsou upraveny,jsou zde informační o zaniklé obci včetně nákresu budov i jmen jejich majitelů.Na České straně symbolicky sedí vodník hlídající klid svých duší.

V letech 2009-2010 byl pietně upraven zničený hřbitov v Újezdu. Stalo se tak díky Smrčinskému spolku v aši ,obci Krásná a města Rehau.

Nedaleko Mostu prátelství se také nalézá hraniční mezník z roku 1844 u kterého je nejzápadnější bod České republiky.

Újezdu nyní domimnují tři 2MW větrné elektrárny zbudované soukromým investorem.