Újezd u Sezemic
Tato obec, jež je položena mezi Újezdským a Bohumilečským rybníkem při toku Bohumilečského potoka, byla poprvé zmíněna k 21. září 1436, kdy byla s ostatním bývalým majetkem opatovického kláštera zastavena císařem Zikmundem Lucemburským Diviši Bořkovi z Miletínka, což dokládá i citace z díla prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž": "15. Újezd (lid. Oujezd, v Oujezdě, do Oujezda), ves 10 km sv. od Pardubic: 1436 (ke Kunět. Hoře) Borek, Újezd, Rokytno, AČ. 4/175; 1654 Augezd ves, BR. 14/76.", kde se na jiném místě rovněž vysvětluje to, jak získaly všechny Újezdy své pojmenování, a to od staročeského slova pro kus vyklučené země s rolemi, lukami, pastvinami a okolními lesy, jež byla darována knížetem a její hranice byly stanoveny tak, že určení páni ji objížděli okolo, takže cokoliv ujezdili, bylo následně jmenováno újezdem, takže dnes by se mohlo říci, že újezd znamenal cosi jako pozdější velkostatek.
Existence vsi však musí být mnohem delší, neboť zdejší rybníky založili benediktini o nějaké to století dříve a v jejich odkazu pokračovali i Pernštejnové. Naopak místní část Zástava je zmíněna již k roku 1299. O zdejších pravěkých nálezech se mnoho nehovoří a to ani v moderní době, takže si nemůžeme být jisti, zda zde bylo tehdy nějaké osídlení. Všechno nalezené bylo totiž až středověkého původu, např. keramické zlomky z roku 1985. V Újezdě byla nejprve rybářská chalupa pro rybničního hlídače, jež měla čp. 1 a nacházela se přímo na stráni u samého rybníka. Újezdský (tehdy Oujezdský) rybník, do něhož se dávalo 12 kop, náležel roku 1588 k 56 panským „rybníkům plodovým na tření nasazeným“. V roce 1588 spadal Újezd pod dřítečskou rychtu, kdy měl 11 lidí osedlých a odváděl ročně 35 slepic, a roku 1617 pod rychtu ve Vysoké nad Labem. Aboliční kontrakt podepsali roku 1780 Josef Faltys a Matěj Černohosrký. V roce 1842 byla ves přiškolena k Dřítči. Roku 1843 zde bylo 22 domů a 163 obyvatel. Součástí pardubického panství byla obec až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního.
V roce 1849 se stal Újezd samostatnou politickou obcí. Roku 1873 přistoupilo vedení obce k peticí české státoprávní opozice císaři, v níž se mj. odmítaly připravované přímé volby do říšské rady. V roce 1877 došlo k výstavbě školní budovy, v níž se začalo vyučovat 1. září 1878. Prvním učitelem a správcem byl Jan Vinař, a to až do 1. září 1881, kdy ho nahradil Adolf Kašpar. V červnu 1878 bylo c. k. zemskou školní radou povoleno obci zřízení jednotřídní školy. 24. dubna 1884 vyhořelo 5 stavení. V prosinci téhož roku shořelo 1 stavení. V srpnu 1886 vyhořelo Voženílkovo a Klapkovo stavení, přičemž první bylo zapáleno bleskem a od vzniklý oheň se přenesl na druhý dům. V roce 1889 shořelo 1 stavení a totéž se stalo i roku 1892. Od roku 1894 se zde konala pravidelně kontumace psů, neboť se pravidelně objevovala vzteklina. V letech 1896-1897 byla vystavěna okresní silnice z Bohumilče do Borku. Ofertní řízení na zadání stavby bylo okresním výborem v Pardubicích vyhlášeno 27. dubna 1896. O rok později bylo v zásadě povoleno rozšíření jednotřídní obecné školy na dvoutřídní. V témže roce shořela 3 stavení. Roku 1898 byla bleskem zapálena zdejší hospoda. 28. února 1899 bylo ve schůzi c. k. zemské školní rady oznámeno otevření druhé třídy obecné školy. V roce 1909 vznikl Spořitelní a záložní spolek pro Újezd (u Rokytna) a následujícího roku Vodní družstvo Újezd – Bukovina. V roce 1910 měl Újezd 216 obyvatel, kteří žili v 38 domech, z toho v Zástavě žilo 30 lidí v 7 domech. Tehdy byl zřízen místní vodovod. Z front 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů.
V roce 1920 vznikl spolek divadelních ochotníků v Bohumilči a Újezdě. Hrálo se nepravidelně až do roku 1938, kdy újezdští členové ze spolku odešli. V roce 1923 byla zahájena meliorace 200 ha zdejších pozemků, jejíž vypočtený rozpočet činil 1 200 000 Kč. V letech 1923-1943 zde působilo Slínovací družstvo Újezd u Sezemic. 13. prosince 1930 se uskutečnila ustavující schůze SDH, jehož první akcí se stal hasičský ples 4. ledna následujícího roku. Jeho prvním starostou byl zvolen František Kolín. Roku 1932 byla zřízena autobusová linka Pardubice-Brozany-Dříteč-Bukovina-Újezd-Rokytno-Býšť a zpět. Za německé okupace nesla obec název Aujest a její místní část Zástava pojmenování Sastawa. V roce 1946 byla postavena hasičská zbrojnice. Roku 1959 byla zrušena škola. V roce 1972 byl na zdejší jednotřídní škole se 17 žáky založen pionýrský oddíl. O rok později se sloučila JZD Dražkov, Újezd, Borek, Dříteč a Bukovina. Roku 1975 došlo k opravě školy, jež získala mj. novou fasádu. 30. dubna 1976 se obec stala součástí Rokytna. Téhož roku byla dokončena výstavba nové prodejny smíšeného zboží, na níž se podílelo též místní JZD. V roce 1985 byla dokončena výstavba vodovodu. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatná. Od 1. června 1993 nese současný název. Do té doby to byl pouhý Újezd (do počátku 20. století ve tvaru Oujezd), i když v tisku a různých listinách byl takto zapisován již v prvních letech 20. století. Roku 1995 vyhlásilo Sdružení obcí "BOBUJ-PLYN" (Borek, Bukovina, Újezd) soutěž na stavbu plynofikace těchto tří obcí. V roce 2011 byl vybudován vodovod pro novou zástavbu. O 7 let později došlo k výstavbě ČOV k novým rodinným domům. Roku 2021 byla zprovozněna dálnice D 35 z Opatovic nad Labem do Časů.
Ze zdejších pamětihodností je třeba vyjmenovat: dřevěnou zvoničku a u ní se nacházející kamenný kříž z roku 1908, který byl vztyčen na místě původního dřevěného krucifixu, který býval ještě počátkem 20. století zdoben na svatodušní svátky papírovými růžicemi a věnečky a poté vždy musela zdejší děvčata vystrojit chlapcům malou hostinu. Nedaleko od nich u čp. 37 se nachází pomníček padlým v obou světových válkách. V místní části Zástava se navíc nachází kamenný kříž z roku 1924. Na výšině "U mlýna" stával dřevěný větrný mlýn (povětrník), jenž byl postaven spolu s obytným stavením čp. 26 Josefem Poláčkem, aby byl nakonec koncem 19. století rozebrán a prodán do Černilova. Za zmínku však stojí též Újezdský rybník, který je sice součástí intenzivního chovu ryb (kapra) jako komorový rybník s pravidelným každoročním výlovem počátkem jara, ale známý je rovněž jako významná ornitologická lokalita. Dodejme, že v letech 1938-1939 působil v Újezdě jako učitel a posléze zástupce řídícího učitele generál Stanislav Uchytil (30. srpna 1909 Chrudim - 12. dubna 1991 Ostrava), v roce 1945 velitel 10. čs. paradesantního praporu. Za zmínku stojí také František Jeřábek, jenž sloužil 10 let u dělostřelců a spolu s nimi se zúčastnil bitev v Lombardii roku 1859 a v Benátsku v roce 1866, kdy byl zraněn při úspěšném pokusu zachránit prachárnu a životy svých spolubojovníků. Naopak Václav Kindl (1919 Újezd u Sezemic - 1941 Německo) se stal obětí nucených prací v Německu, na něž byl nahnán v roce 1940 a jeho další osudy nám nejsou přesně známé.
Existence vsi však musí být mnohem delší, neboť zdejší rybníky založili benediktini o nějaké to století dříve a v jejich odkazu pokračovali i Pernštejnové. Naopak místní část Zástava je zmíněna již k roku 1299. O zdejších pravěkých nálezech se mnoho nehovoří a to ani v moderní době, takže si nemůžeme být jisti, zda zde bylo tehdy nějaké osídlení. Všechno nalezené bylo totiž až středověkého původu, např. keramické zlomky z roku 1985. V Újezdě byla nejprve rybářská chalupa pro rybničního hlídače, jež měla čp. 1 a nacházela se přímo na stráni u samého rybníka. Újezdský (tehdy Oujezdský) rybník, do něhož se dávalo 12 kop, náležel roku 1588 k 56 panským „rybníkům plodovým na tření nasazeným“. V roce 1588 spadal Újezd pod dřítečskou rychtu, kdy měl 11 lidí osedlých a odváděl ročně 35 slepic, a roku 1617 pod rychtu ve Vysoké nad Labem. Aboliční kontrakt podepsali roku 1780 Josef Faltys a Matěj Černohosrký. V roce 1842 byla ves přiškolena k Dřítči. Roku 1843 zde bylo 22 domů a 163 obyvatel. Součástí pardubického panství byla obec až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního.
V roce 1849 se stal Újezd samostatnou politickou obcí. Roku 1873 přistoupilo vedení obce k peticí české státoprávní opozice císaři, v níž se mj. odmítaly připravované přímé volby do říšské rady. V roce 1877 došlo k výstavbě školní budovy, v níž se začalo vyučovat 1. září 1878. Prvním učitelem a správcem byl Jan Vinař, a to až do 1. září 1881, kdy ho nahradil Adolf Kašpar. V červnu 1878 bylo c. k. zemskou školní radou povoleno obci zřízení jednotřídní školy. 24. dubna 1884 vyhořelo 5 stavení. V prosinci téhož roku shořelo 1 stavení. V srpnu 1886 vyhořelo Voženílkovo a Klapkovo stavení, přičemž první bylo zapáleno bleskem a od vzniklý oheň se přenesl na druhý dům. V roce 1889 shořelo 1 stavení a totéž se stalo i roku 1892. Od roku 1894 se zde konala pravidelně kontumace psů, neboť se pravidelně objevovala vzteklina. V letech 1896-1897 byla vystavěna okresní silnice z Bohumilče do Borku. Ofertní řízení na zadání stavby bylo okresním výborem v Pardubicích vyhlášeno 27. dubna 1896. O rok později bylo v zásadě povoleno rozšíření jednotřídní obecné školy na dvoutřídní. V témže roce shořela 3 stavení. Roku 1898 byla bleskem zapálena zdejší hospoda. 28. února 1899 bylo ve schůzi c. k. zemské školní rady oznámeno otevření druhé třídy obecné školy. V roce 1909 vznikl Spořitelní a záložní spolek pro Újezd (u Rokytna) a následujícího roku Vodní družstvo Újezd – Bukovina. V roce 1910 měl Újezd 216 obyvatel, kteří žili v 38 domech, z toho v Zástavě žilo 30 lidí v 7 domech. Tehdy byl zřízen místní vodovod. Z front 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů.
V roce 1920 vznikl spolek divadelních ochotníků v Bohumilči a Újezdě. Hrálo se nepravidelně až do roku 1938, kdy újezdští členové ze spolku odešli. V roce 1923 byla zahájena meliorace 200 ha zdejších pozemků, jejíž vypočtený rozpočet činil 1 200 000 Kč. V letech 1923-1943 zde působilo Slínovací družstvo Újezd u Sezemic. 13. prosince 1930 se uskutečnila ustavující schůze SDH, jehož první akcí se stal hasičský ples 4. ledna následujícího roku. Jeho prvním starostou byl zvolen František Kolín. Roku 1932 byla zřízena autobusová linka Pardubice-Brozany-Dříteč-Bukovina-Újezd-Rokytno-Býšť a zpět. Za německé okupace nesla obec název Aujest a její místní část Zástava pojmenování Sastawa. V roce 1946 byla postavena hasičská zbrojnice. Roku 1959 byla zrušena škola. V roce 1972 byl na zdejší jednotřídní škole se 17 žáky založen pionýrský oddíl. O rok později se sloučila JZD Dražkov, Újezd, Borek, Dříteč a Bukovina. Roku 1975 došlo k opravě školy, jež získala mj. novou fasádu. 30. dubna 1976 se obec stala součástí Rokytna. Téhož roku byla dokončena výstavba nové prodejny smíšeného zboží, na níž se podílelo též místní JZD. V roce 1985 byla dokončena výstavba vodovodu. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatná. Od 1. června 1993 nese současný název. Do té doby to byl pouhý Újezd (do počátku 20. století ve tvaru Oujezd), i když v tisku a různých listinách byl takto zapisován již v prvních letech 20. století. Roku 1995 vyhlásilo Sdružení obcí "BOBUJ-PLYN" (Borek, Bukovina, Újezd) soutěž na stavbu plynofikace těchto tří obcí. V roce 2011 byl vybudován vodovod pro novou zástavbu. O 7 let později došlo k výstavbě ČOV k novým rodinným domům. Roku 2021 byla zprovozněna dálnice D 35 z Opatovic nad Labem do Časů.
Ze zdejších pamětihodností je třeba vyjmenovat: dřevěnou zvoničku a u ní se nacházející kamenný kříž z roku 1908, který byl vztyčen na místě původního dřevěného krucifixu, který býval ještě počátkem 20. století zdoben na svatodušní svátky papírovými růžicemi a věnečky a poté vždy musela zdejší děvčata vystrojit chlapcům malou hostinu. Nedaleko od nich u čp. 37 se nachází pomníček padlým v obou světových válkách. V místní části Zástava se navíc nachází kamenný kříž z roku 1924. Na výšině "U mlýna" stával dřevěný větrný mlýn (povětrník), jenž byl postaven spolu s obytným stavením čp. 26 Josefem Poláčkem, aby byl nakonec koncem 19. století rozebrán a prodán do Černilova. Za zmínku však stojí též Újezdský rybník, který je sice součástí intenzivního chovu ryb (kapra) jako komorový rybník s pravidelným každoročním výlovem počátkem jara, ale známý je rovněž jako významná ornitologická lokalita. Dodejme, že v letech 1938-1939 působil v Újezdě jako učitel a posléze zástupce řídícího učitele generál Stanislav Uchytil (30. srpna 1909 Chrudim - 12. dubna 1991 Ostrava), v roce 1945 velitel 10. čs. paradesantního praporu. Za zmínku stojí také František Jeřábek, jenž sloužil 10 let u dělostřelců a spolu s nimi se zúčastnil bitev v Lombardii roku 1859 a v Benátsku v roce 1866, kdy byl zraněn při úspěšném pokusu zachránit prachárnu a životy svých spolubojovníků. Naopak Václav Kindl (1919 Újezd u Sezemic - 1941 Německo) se stal obětí nucených prací v Německu, na něž byl nahnán v roce 1940 a jeho další osudy nám nejsou přesně známé.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.113, 15.855)
Poslední aktualizace: 9.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Újezd u Sezemic
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Újezd u Sezemic
Újezd u Sezemic
Vesnice
Obec Újezd u Sezemic je rozložena mezi dvěma Rybníky,- Bohumilečským a Újezdským pod jižním okrajem Hradeckých lesů. První písemná zpráva o vsi je datována k roku 1436. Dnes v obci najdeme opravenou zvoničku a pomník ukřižování. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".
0.6km
více »
Bohumilečský rybník
Rybník
Soudí se, že tento rybník na stejnojmenném potoce, jenž je v díle „Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže“ od Vladimíra Vlčka, Jaroslava Kestřánka, Huberta Kříže, Stanislava Novotného a Jana Píšeho z roku 1984…
0.7km
více »
Újezdský rybník
Rybník
Stejně tak jako u blízké Bohumilče, i zde byl nejprve založen rybník, a to na stejném toku – Bohumilečském potoce. I o něm se v díle „Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže“ od Vladimíra Vlčka, Jaroslava Kestř…
0.8km
více »
Zástava (Rokytno/Újezd u Sezemic)
Místní část
Pokud se vydáme po silnici z Újezda u Sezemic do Dřítče, nemůžeme minout osadu Zástava, jež de facto není jednou, ale rovnou dvojicí osad, neboť její první část náleží ke katastru již zmíněného Újezda a druhá k Ro…
1.1km
více »
Bohumileč (Rokytno)
Místní část
Území této vsi bylo osídleno již v době kamenné. Ohledně původu jejího názvu je nejlepší otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny I. díl. A-H", v níž se d…
1.2km
více »
Bohumileč
Vesnice
Bohumileč - klidná ves ležící cca uprostřed mezi HK a Pardubicemi. Na velké návsi najdeme pomník ukřižování postavený nákladem místních občanů v roce 1903. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".
1.3km
více »
Golf & Spa resort Kunětická hora
Trasa
18jamkové mistrovské golfové hřiště Kunětická Hora splňuje všechny požadavky a standardy moderního golfového areálu. Autorem golfového hřiště otevřeného v září …
1.6km
více »
Borek
Vesnice
Tato ves měla obdržet své pojmenování podle zdejších borových lesů, jež se nacházely jak přímo v místech současné obce, tak v širším okolí, ale již od raného středověku postupně mizely. V díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" o tom nalezneme pouze toto: "17. Borek, ves u novohradeckých lesů 11 km ssv. od Pardubi…
2km
více »
Borek - pomníky, drobné památky
Vesnice
Borek - první písemná zpráva je datována z roku 1436. Dnes v obci ležící na jižním úpatí Hradeckých lesů najdeme několik pomníků. V prostoru návse a křižovatky najdeme monumentální pomník ukřižování postavený na náklady občanů obce v r. 1873, v jeho blízkosti se nachází pomníček Josefa Votruby, který padl v boji proti okupantům 6. 5. 1945 a nedaleko před místní hospodou je…
2km
více »
Bukovina nad Labem (PA)
Vesnice
První písemná zpráva o obci Bukovina nad Labem, která leží cca v polovině cesty mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, pochází z roku 1340. V obci na návsi najdeme dřevěnou zvoničku, monumentální pomník ukřižování a pomník obětem 1. sv. války z roku 1937, který byl postaven u příležitosti 20. výročí bitvy u Zborova. V jižní straně obce u parčíku se nachází pomník se sochou sv.…
2.5km
více »
Rokytno
Vesnice
Rokytno - první písemný záznam o vsi je datován rokem 1436, kdy byl císař Zikmund přijat za českého krále a dne 21. září předává Diviši Bořkovi z Miletínka zástavní listinu na část majetku bývalého opatovického kláštera. Historický název obce je odvozen od rokytí, což je vrboví. Dnes v obci na návsi najdeme starou dřevěnou zvoničku a pomník ukřižování.
2.8km
více »
Dříteč - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Dříteč - ves připomínána již v r. 1226 jako zboží opatovického kláštera. V centru obce najdeme gotický Kostel Sv. Petra a Pavla ze 2. poloviny 14. století. Roku 1699 byl kostel barokně upraven. V blízkosti kostela se nachází pomník obětem 1.sv. války. Obcí prochází cyklotrasa KČT č. 24, tzv. Labská cyklotrasa.
2.9km
více »
Přesypy u Rokytna
Přírodní památka
Chráněné území "písečné přesypy u Rokytna" najdeme po pravé straně silnice z Rokytna do Býště. Jedná se o lokalitu přírodních útvarů prorostlých borovým lesem sestávající ze 14 vln různých tvarů a velikostí. Vzhle…
3.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kunětická hora - hradní studna
Hrad
Hradní studnu najdeme v zatáčce při výstupu k hradu. Nachází se v prostoru tzv. dolní Ohrady, kde dříve byla umístěna další hospodářská stavení. Dle archivních pramenů byla původní hloubka studny více než 70 metrů…
4.1km
více »
Z Pardubic na Kunětickou horu
Tipy na výlet
Konečně jsme se dočkali sobotního - a kupodivu slunného - rána ! Po dlouhé době vyjíždíme na "větší" výlet a tentokráte to bude hrad Kunětická hora a město Pardubice a jeho zámek. Ještě brzy za ranního kuropění…
4.2km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
4.3km
více »
Kunětická hora
Kopec
Je výraznou dominantou Pardubicka. Nachází se 1,5 km severozápadně od Kunětic a 5,5 km severovýchodně od středu Pardubic. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 307 m a vystupuje 85 m nad ok…
4.3km
více »
Za trochou historie na hrad - Kunětická hora
Hrad
V Pardubické nížině jsme navštívili hrad Kunětická hora, stojící na zaobleném dominantním čedičovém kopci, nacházející se 1,5 km SZ od Kunětic. Tento Státní hrad má také svou řadu legend a pověst…
4.3km
více »
Kunětická hora - dominantní kopeček „Kuňka“ a zajímavý pozdně gotický hrad
Hrad
Před několika desítkami milionů let (ve třetihorách) se na území dnešního Pardubicka ze země vyloupl zaoblený kopeček. Široko daleko kolem něj se rozkládala pouze samá rovina. Kdyby Kunětická hora neležela v rov…
4.3km
více »
Perníková chaloupka
Tipy na výlet
cílem Vašeho výletu může být úžasné místo zvané Perníková chaloupka, doporučuji vlastní dopravní prostředek. Perníkovou chalouku naleznete v Rábech u Pardubic, jedná se o bývalý lovecký zámeček, který si nechal po…
4.5km
více »
Naučná stezka Koliba
Tipy na výlet
Hradecké lesy jsou protkány neskutečným množstvím stezek a cest, které můžeme využít k sportovnímu vyžití, procházkám a poznáním. V části, kde hospodaří Městské lesy HK jsou vybudovány i naučné stezky, Pohádková s…
4.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Perníková chaloupka - Muzeum perníku a pohádek
Muzeum
Perníkovou chaloupku - Muzeum perníku a pohádek najdeme v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 mezi obcí Ráby a Kunětickou horou. Dětičky zde naleznou expozici skřítků, strašidel, pohádkové peklo, Ježíškovo nebe a…
4.7km
více »
Kunětice - železný most
Most
Více než 60. let starý železný most přes Labe spojuje obec Kunětice a Sezemice (Počaply). Jedná se o bývalý vojenský most, který byl postaven z prostředků UNRRA ( zjednodušeně - z přebytečné vojenské zásoby spojen…
4.8km
více »
Sezemice - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná osmiboká zvonice s cibulovou věží v Sezemicích je jedinou zvonicí tohoto tvaru a velikosti v Čechách. Stáří zvonice není přesně určeno, ale postavena byla zřejmě v první polovině šestnáctého století. Ve …
5km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
5.1km
více »
Sezemice - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Sezemice - historie kostela Nejsvětější Trojice sahá do období 13. a 14. století. Původně byl klášterním kostelem ženského cisterciálního řádu a v průběhu staletí byl několikrát přestavován. Naposledy barokně v …
5.1km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
9.3km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
9.7km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
11km
více »