Bohumilečský rybník

Soudí se, že tento rybník na stejnojmenném potoce, jenž je v díle „Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže“ od Vladimíra Vlčka, Jaroslava Kestřánka, Huberta Kříže, Stanislava Novotného a Jana Píšeho z roku 1984 zmíněn pouze takto: „Bohumilečský rybník v okr. Pardubice na s okraji Bohumilče, 19 ha, průtočný na Bohumilečském p.“, tu stával ještě dříve než obec sama, u jejíhož zrodu byli opatovičtí benediktýni. Ti měli založit rovněž tento rybník, který je poprvé nazýván tímto jménem v urbáři panství pardubického a kunětickohorského z roku 1563 (předtím pouze jako Bohomilecký či Bohumilecký). Spolu s ním měl být založen také nedaleký Újezdský rybník, dříve zvaný jako Oujezdecký.

To, že byla tato vodní plocha založena již před Pernštejny, jež prosluli svým rybničním hospodařením, dokazuje například listina z 11. listopadu 1460, v níž Soběslav z Miletínka a z Pardubic zastavuje svou tvrz Osice s poplužním dvorem a příslušenstvím Burjanovi, Zdeňkovi a Mikulášovi bratřím Trčkům z Lípy. Z ní můžeme vytušit, že rybník byl původně skutečně vlastnictvím kláštera v Opatovicích nad Labem a po jeho zániku v roce 1421 byl připojen k majetkům Diviše Bořka z Miletínka, jemuž je později právoplatně připsal císař a král Zikmund Lucemburský.

V tomto dokumentu se totiž mj. praví: „A v té sumě již jmenované postúpil sem jim a mocí listu tohoto postupuji tvrze své Osic s dvorem poplužním i s poplužím i s tiem se vším, což k tomu od stara dávna dvoru příslušie, a k tomu vsí dole psaných, zejména Osic při té tvrzi a dvoru ležície i s vinnicí u téhož dvoru ležící, Osiček vsi celé, Poli[s] vsi celé, Křičeně vsi celé, v Dobřenicích tři člověky a což já tu mám, Lhotky u Blatníka vsi celé, Blatníka i s přievozem vsi celé i s těmi rybáři, kteříž jsú ve Lhotce a v Blatníce, a Labem, kteréhož oni požívají, i s těmi úroky, kteříž jsú na nich z toho Labe, vsi celé Rokytna, Borku vsi celé, Újezda vsi celé, Bohomilče vsi celé, Dražkova vsi celé, Dřieče vsi celé, Bukoviny vsi celé i s rybáři, kteříž v Bukovině a v Dříči jsú, i s Labem, kteréhož oni užívají, i s poplatky na nich, kteréž z toho Labe platie, s úroky, s poplatky, s robotami, s kury, s uospy, s vajci, s dědinami ornými i neornými, s lukami, s pastvami, s pustinami, s potoky, s lesy, jmenovitě les Trávník a Dehetník, s háji, s chrastinami, i se vším plným panstvím i s kostelními poddacími, i se všemi sumami i se vším příslušenstvím, co k tvrzi, k dvoru a vsem svrchu jmenovaným od staradávna příslušie, tak jakož sem sám držal, sobě ani žádnému nic tu nepozuostavuje, se všemi puožitky a užitky, kterýmiž by koli jmeny mohly jmenovány býti, i s rybníky dole psanými, zejména rybník Oujezdecký, rybník Bohomilecký, rybník Borkovský a rybníček ten pod Osici.“

Dalším pramenem o této vodní ploše může být Registra rybničná z let 1507 a 1509, v níž se hovoří o škodách, jež byly způsobeny rozšiřováním rybníka a zatopením pozemků zdejších hospodářů, kterým byla za to dána jako náhrada část role pustiny Krškovské podle Mikšova hospodářství, jemuž rovněž tato vodní plocha zatopovala loučku a drahně lesa a on za to obdržel kus role vedle jeho pustiny Krškovské a louku Prdákovskou. Tyto zápisy se však týkaly nejspíše Újezdského rybníka, ne Bohumilečského. Ohledně něho nacházíme roku 1508 zprávu o tom, že došlo ke směně obecních pozemků pod hrází (Olšiny) a jejich okrajů s vrchností za zahradu Krškovskou. Následně došlo také k vybudování nové hráze, protože ta dosavadní již neskýtala u vrchnosti i místních hospodářů důvěru a každý se obával případné bleskové povodně. V roce 1588 byl rybník uveden mezi rybníky plodovými na vejtah sázenými a dávalo se tehdy do něj 300-400 kop ryb.

Rybník přežil první vlnu rušení mnoha vodních ploch, což dokazují: mapa I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), indikační skica stabilního katastru obce Bohumilče z roku 1839 od adjunkta 2. třídy Johanna B. Gollera a geometra 4. třídy Carla Urbana (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR039018390) či mapa III. vojenského mapování z let 1877-1880 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3956_3). Proč tomu tak bylo, to mi není známo. Nepatřil však mezi tak velké rybníky jako Čeperka, Oplatil či Rozkoš, a tak nebyl brzdou k rozvoji okolní krajiny a i náklady na něj nebyly tak vysoké. Na suchu se tak ocitl jen na krátkou dobu na přelomu 19. a 20. století, ale již před 1. světovou válkou se o něm hovoří jako o napuštěném (v roce 1900), kdy měl velmi bahnité dno a byl skoro celý zarostlý. Z toho můžeme usuzovat, že nebyl ve skutečnosti vůbec zrušen, ale pouze vysušen a využíván jako pastvina. Jinak mohl být kdykoliv obnoven. Jeho tehdejší plocha byla 30,5633 ha, z čehož zavodněná část tvořila 20 ha.

Určité změny se na rybníce projevily v souvislosti s melioračními a regulačními pracemi ohledně Brodeckého potoka, Strouhy a Bohumilečského potoka, jež byly provedeny v letech 1908-1914 Vodním družstvem pro úpravy potoka Brodeckého s přítoky a odpadu Bohumilečského v Chotči u Sezemic (zhotovitel vybrán 13. prosince 1907), ale na svoji kolaudaci si musely počkat až na poválečné období. S dalším projektem drenáží se přišlo v roce 1923 a zajímavý byl tím, že počítal s tím, aby byl hlavní drenážní svod podveden vodotěsným potrubím pod dnem Bohumilečského rybníka.

Nejhorším pro stav rybníka bylo jeho zanášení bahnem a nezájem o stav hráze a dalších jeho částí. Zmenšení jeho plochy je zejména vidět na topografické mapě z roku 1959, vydané o 2 roky později (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-D-a-4). Pouze v 60. letech 20. století ho nechali částečně odbahnit rybáři. Bahno však bylo ponecháno v rybníce a z těchto sedimentů se postupem času vytvořila dvojice ostrůvků, na níž si dává pravidelně svá dostaveníčka nejen vodní ptactvo.

Skutečné odbahnění a opravy rybníka byly provedeny až v letech 2018-2019, kdy došlo ke zpevnění 600 m dlouhé hráze, rekonstrukci 2 betonových výpustí a bezpečnostních přelivů. Investorem těchto prací byl vlastník rybníka - Rybniční hospodářství, s. r. o. z Lázní Bohdaneč. Po jejich provedení se vodní plocha ukázala v takové podobě, jakou již dlouho neměla, aniž by byla zdejší příroda nějak výrazněji poškozena. Spolu s blízkým Újezdským rybníkem je opravdu přírodním klenotem, o jehož bohatosti a rozmanitosti se dá dočíst zde: http://www.vcpcso.cz/bohumilecsky-a-ujezdsky-rybnik/.