Úsov - kostel sv. Jiljí
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Historie kostela sv. Jiljí v Úsově sahá do doby tzv. Velké Moravy, kdy Moravskou zemí procházeli svatí bratři Solunští - Cyril s Metodějem. Dle pověsti se bratři Solunští v Úsově zastavili, pokřtili na hradě Pána s jeho rodinou i službnictvem a lid bydlící ve vsi pod hradem a to "svatou vodou" z pramene ležícího na severním úpatí hradu, která má zázračnou moc léčit nemocné oči a nohy. Pověst dále vypravuje, že sv. Metoděj v Úsově posvětil i nový Farní chrám ke cti sv. Jiljí. Sv. Jiljí byl mnich, poustevník a jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků; původem z hlavního města Řecka Athén; patron kojení a kojících matek, tělesně postižených, žebráků, lesů a kovářů; svátek má 1. září; nejčastějšími atributy jsou laň, jelen (je atributem i sv. Huberta a sv. Eustacha, s nimiž může být nechtěně zaměněn) a šíp. K dané pověsti se vztahuje i kamenný cyrilometodějský kříž, který se nachází na nádvoří zámku Úsov.
Co se úsovského děkanství týče dle Církevní topografie, bylo roku 1350 velmi rozsáhlé a to od slezských hranic u Lomnice na Bruntálsku k českým hranicím u Svitav. Téhož roku byla severní část úsovského děkanství přidělena k nově zřízenému biskupství v Litomyšli a jižní část zůstala u děkanství úsovského, ale jeho sídlo bylo přeloženo z Úsova do tehdy biskupské vesnice s názvem Mohelnice.
Farní kostel, jak jej známe v dnešní podobě, byl vystavěn v roce 1736 knížetem Josefem Václavem Karlem z Lichtenštejna. Vysvěcen byl 23. června 1741 olomouckým biskupem hrabětem Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna - Kostelkornu (mj. biskupem, který korunoval Marii Terezii za českou královnu). Tento kostel nemá hodiny. Na věži se tyčí kovový dvojramenný (patriarchární) kříž se dvěma příčnými břevny (kratší příčné břevno má naznačovat tabulku, na níž praefekt římské provincie Pilát Ponský dal napsat jméno a vinu Ježíše Krista). Ve věži má však kostel čtyři zvony: zvon zasvěcený Panně Marii z roku 1474, o váze 380 kg, který byl za 2. světové války zrekvírován a v roce 1948 byl znovu přelit; zvon sv. Anny z roku 1500 vážící 270 kg; zvon umíráček z roku 1701 vážící 74 kg a zvon sv. Florián z roku 1898 vážící 132 kg. Kostel byl nákladně restaurován v letech 1881 - 1884. Varhany, které jsou umístěny na klenutém kůru, jsou darem knížete Johanna II. z Lichteštejnu, který restaurování osobně shlédl a dílo pochválil. Varhany nechal zhotovit u bratrů Braunerových z Uničova v roce 1885. Kostel také vyniká cechovními postavníky a mohutným velikonočním hrkačem (výroba roku 1784).
Každý týden v neděli v 8 hodin a středu v 16 hodin se zde konají mše svaté. Při každé mši svaté má nejen věřící , ale i turista, možnost prohlédnout si interiér kostela.