Polický rybník v okrese Šumperk
O vybudování Polického rybníka bylo rozhodnuto 9. srpna 1960 na Místním národním výboře v Polici a to dvanácti účastníky z Místních národních výborů v Polici a Úsově a Jednotných zemědělských družstev v Polici a Úsově. Účelem rybníka bylo zadržet vodu pro závlahu okolních pozemků a současně plnit funkci akumulační nádrže, kdy bude zachycovat přívalové vody, a tím bude rybník využit i k chovu ryb.
V době od října roku 1960 do června roku 1962 se rybník vybudoval i s hrází, stavidlem a přilehlou budovou. 27. listopadu 1962 vzniklo povolení k uvedení do provozu rybníka a od 1. ledna 1963 rybník předán do operativní správy.
Pozemky pod hladinou rybníka byly před výstavbou rybníka využívány jako louky a byly ve vlastnictví zemědělců z Police, Úsova a Klopiny. Vlastnické vztahy k pozemkům pod hladinou a hrází zůstaly při výstavbě nedotčeny. Byly i doby, kdy byly na rybníce chovány kachny vrámci tzv. kaprokachního hospodaření na rybnících. Plochy okolo rybníka byly v té době částečně oplocené, nacházela se zde menší ocelová konstrukce a později ocelové silo na krmení pro kachny.
Na konci 80. let minulého století byla dále vybudována přípojka eletrického proudu s trafostanicí, závlahová čerpací stanice s odběrným objektem z Polického rybníka, rozvodná podzemní síť, výtlačné potrubí o délce cca 10 km, nadzemní hydranty, byly zakoupeny pásové zavlažovače a vybudována nová cestní síť.
Po roce 1989 státní zemědělská politika zaznamenala obrat, když zemědělská produkce vykazovala značné přebytky, pro které nebylo uplatnění. Rovněž dotační politika zemědělského sektoru se změnila. Samozřejmě se Polický rybník nevyhnul programu privatizace majetku ve vlastnictví státu České republiky na počátku devadesátých let minulého století. V programu privatizace bylo v podstatě zahrnuto vše vybudované, kromě již zmíněných pozemků, které byly i nadále ve vlastnictví fyzických osob.
Pozemky v devadesátých letech minulého století postupně skupoval občan obce Police a zemědělská firma se sídlem v Klopině (u které má také část vlastníků nájemní smlouvu). Od této chvíle vzniká mezi danou osobou a institucí spor, který vrcholí v říjnu 2009, kdy je Polický rybník tzn. vypuštěn.
Proto od, již zmiňovaného, října 2009 je rybník bez vody (viz fotografie). Mj. zmizela i funkce významného krajinného prvku a dlouhodobého prvku v ekosystému - na který bylo vázáno velké množství živočichů a rostlin. Za plné funkčnosti rybníka zde byli k vidění třeba škeble rybniční, užovka obojková, několik druhů žab, ledňáček říční, orlovec říční, volavka popelavá i bílá, oba druhy u nás se vyskytujících čápů, kormorána velkého i různé druhy kachen. Ze savců se tu také oběvil bobr evropský.
Na přelomu let 2018 a 20019 dochází k právnickému obratu, kdy se vše obrací tzv. k dobrému. V roce 2019 je rybník, spustlý vodou a zarostlý náletovými dřevinami, vyčištěn a s opravenými hrázemi opět napuštěn vodou. Byli zde nasazeny ryby typu kapr, lemur, .... . Od této doby rybník opět plní svou funkci jako na počátku při svém založení.